Vrah skrýva tvár

Maigretovsky civilní Hrušínský, syrová ponurá atmosféra, hutné napětí fungující i kvůli skvěle zachycené prostředí, se všemi těmi ponurými uličkami a omlácenými šedými baráky. A samozřejmě scénář, který si diváka vodí jak potřebuje, předhazuje mu jednoho podezřelého po druhém, prokládá to střípky informací a sem tam i falešnými směrovkami. To všechno jsou klady, které z filmu dělají i po téměř půlstoletí výtečný kousek, který nepotřebuje žádné filmařské kejkle aby udržel napětí až do závěrečných minut. Mnohem lepší než první část trilogie. (30.10.2013)

Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. (14.04.2020)

Trojica detektívok, ktorú s trojročným odstupom nakrútil Petr Schulhoff v šesťdesiatych rokoch je závanom sviežeho vzduchu do tohto žánru. Realisticky a civilne ladená dvojica detektívov nepredstavuje verziu Holmesa s Watsonom, ani iných z klasických predchodcov. Šedivé a ponuré reálie nahradzujú obvykle kašírovaný socialistický štandard, atmosféra nepostráda napätie a hudba trochu hlučne a násilne dotvára to, čo sa scenáristovi nepodarilo. Zmienené klady trochu znižuje obvyklý nešvár, ktorým je preľudnenosť postáv, postupné odpadávanie podozrivých, ako pri šúpaní cibule, aby sa v úlohe vraha krátko pred záverečnými titulkami ukázal ten najnenápadnejší. Tri hviezdičky sú za ten závan, pretože súčasného diváka už film nemá čím zaujať. (27.08.2011)

Silně inspirováno stylem George Simenona, jen český klon komisaře Maigreta major Kalaš využívá víc služeb vědy než intuice (i když MUDr. Plzák dle mého není vědec, ale socialistická celebritka). Film je pozoruhodný hlavně realistickým zobrazením české vesnice - od otřískaných polorozpadlých baráků, přes špinavé socialistické JZD, až k lidem, kteří nikterak nepřipomínají rozjásaný výkvět proletariátu. Když Maigret vyšetřuje vraždu v pařížském činžáku, může se nám patologičnost prostředí zdát vzdálená, ale když v roce 1966 zobrazí český film českou vesnici jako komunitu, ve které vládne strach a vrahem může být každý...Klobouk dolů! (07.09.2010)

Major Kalas v podani Rudolfa Hrusinskeho je jedna z nejosobitejsich postav nasi kinematografie. Tento kriminalista si drzi respekt, aniz by rekl vice nez tri slova, vyborny herecky vykon. Zdatne mu ale sekunduji i dalsi vyborni herci. Po stopach krve ma mozna jeste hutnejsi atmosferu, tento film ale jinak v nicem nezaostava a pravem patri k nasi nejlepsi kriminalce. Neskutecny zazitek nejen pro fanousky tohoto zanru. (09.10.2010)