8 MM

Všechno zlé je k něčemu dobré. Joel Schumacher to dobře poznal, když po kolosálních průserech v podobě svých velkorozpočtových Batmanů sáhl na konci devadesátých let po skromnějších, psychologicky vyztužených projektech, korunovaných právě tímhle proslaveným depkařským thrillerem. Zápletka, jakkoli jednoduchá, mocně vtahuje diváka do odporného prostředí zvrácené pornografie, podložena primárně perspektivou šokované hlavní postavy, kterou ztvárňuje Nicolas Cage stále ve své zlaté éře více než přesvědčivě. Tempo je vzhledem k závažnosti námětu a psychologickým ambicím možná až moc svižné, výprava by občas mohla ještě přitlačit na pilu co do černoty a násilí a najde se pár lacinějších motivů (Cage najde okamžitě deník, který policie hledala marně bůhví jak dlouho), ale atmosféra je přesto dusivá od úvodních okamžiků až do posledního záběrů a typologicky úžasně obsazení herci (hlavně Phoenix a Stormare) navyšují autenticitu a pocit zhnusení do vysoce uspokojivých výšin. Závěr pravda onu autenticitu rozprašuje ve prospěch akčního uspokojení (to je ten nejzásadnější rozdíl oproti Se7en, taktéž z pera Andrew Kevina Walkera), avšak dojem přeplácanosti se naštěstí nedostavuje a tvůrci i zde překvapují nápady, které nikde jinde zkrátka neuvidíte (Cageův telefonát a žádost o svolení)... Rozhodně jeden z nejzajímavějších a koneckonců i nejlepších thrillerů devadesátých let, kde že ty zlaté časy jsou... (14.07.2011)

Temný a relativně drsný (v rámci hollywoodské produkce) snímek ukazující temné stoky velkoměst, duševně choré perverzáky, vrahy, úchyly a tradičně toporného Nicolase Cage. Není vyloženě zlý, ale jeho herectví jednoduše neoslní a nezachrání to ani Breitlingy, které má na ruce po většinu času. Několik scén příjemně pocuchá nervovou a trávicí soustavu (geniálně vyšponovaná je závěrečná scéna s hudbou) a potěší slušně atmosférické zobrazení podsvětí se vší svojí špínou a tragičností. O převrat se věru nejedná, ale na druhou stranu Schumacher už natočil několik sraček první třídy, takže buďme rádi, že to dopadlo takto. (08.05.2005)

Ukázkový příklad, jak lze vytvořit mrazivý a až děsivě nepříjemný film, aniž by se muselo použít primárně nechutných záběrů. I přes poněkud odvážně použité záběry slunného Miami má film neuvěřitelně špinavý, vlhký, až páchnoucí look, který spolu s psychologií hlavní postavy utváří dokonalý atmosferický celek. Mimo hlavního Cagea je radost sledovat i vedlejší postavy (Phoenix, Stormare). (16.03.2006)

Naprosto spickovej thriller a jeden z nejlepsich Schumacherovo filmu. Film nespoleha na nejakej sokujici konec, ale celou dobu se deje neco napinavyho, ma to paradne temnou atmosferu, vygradovanej konec a i pribeh je celkem originalni, snuff se v moc filmech neresi. Navic zaporaci v podani Gandolfiniho a Stormarea jsou naprosto libovy. Taky me potesil uchylackej potetovanej Phoenix. Co se tyce Cage, ten rozhodne hraje nadprumerne, i kdyz za oskarovej vykon se to fakt oznacit neda. Mam k nemu jen jednu drobnost, kdyz poprve sleduje snuff, tak se tvari, jak kdyby ho nekdo mlatil do kouli. Pak mam jeste jednu vytku a ta se tyka postavy Catherine Keener, zatimco ze zacatku jsou jeji dialogy s Cagem lehce pripitomneli a je to furt dokola ve stylu miluju te a podobne, v druhy puli filmu najednou otoci a zacne vyhrozovat, ze utece a podobny kecy, protoze ji nezavolal nebo co, fakt sem doufal, ze ji Cage propleskne. Celkove krome techhle dvou malinkejch vytek jsem u filmu jinej problem nenasel a celou dobu jsem byl paradne napnutej, takze jasnejch 5*. (09.01.2009)

Joel Schumacher nás psychicky deptá čo mu sily tlačia a výsledný efekt je výborný. Bol by však ešte lepší s prekombinovanejším scenárom s viacerými otázkami a nečakanými zvratmi. I tak ale ide o formálne vynikajúcu a všetkými zúčastnenými brilantne zahranú depresiu. Nič pre psychicky labilných divákov! (11.04.2002)