Smích se lepí na paty

Nějak nerozumím tomu, proč je tohle v ranku komedií, protože tady se zasmějete zřídkakdy. Asi ten název k tomu svádí a vlastně ani ten mi k filmu nějak nepasuje. Ovšem velmi se mi líbilo herecké obsazení, protože Emmu Černou, Křiváčka, Čepka nebo Hartla mám rád. Nezklamali ani další, jenom Bohdalová mi do týhle role nesedla ( ikdyž jeden libovej hereckej a jeden z mála těch vtipných momentů celého filmu, jí upřít nemůžu ). No a pak ta zasněžená krkonošská krajina, to je pohlazení. Sečteno podtrženo průměr. (28.08.2023)

Sympaticky skromná tragikomedie s dobrými výkony pánů Kemra, Čepka a Heřmánka. Vlastimil Brodský hraje poctivého důvěřivce s tváří oddaného baseta a protože něco podobného hrál i mockrát předtí a potom, není to IMHO nic mimořádného. Ale za pozornost stojí hlavně Jiřina Bohdalová. Postava podvodnice Heleny sice přijde až ve druhé polovině a je rozsahem nevelká, ale trvám na tom, že je to jedna z nejpůsobivějších kreací, jaké kdy ve filmu sehrála. 70% (19.09.2006)

„Kdybys něco potřebovala, tak stačí zaklepat.“ Komedie? Pěkně hořká. Čekal jsem, že se zasměju víc. Ovšem, nakonec mi to vůbec nevadilo, protože i bez toho jde o velmi kvalitní podívanou. To, co předvádí zejména Brodský a Bohdalová (v pro ni velmi zajímavé a padnoucí roli), je herecký koncert (za zmínku stojí i Kemr a Čepek). Ale krom nich je film o atmosféře. Tu veselé, bezstarostné a idylické, pak zase rozjímavé, smutné, se životem a osudem smiřující se. Když vidíte, jak si pánové dávají pstruhy s bramborem, zalévají to vším možným, u toho kouří a hrají karty, říkáte si: sakra, co těm chybí?! Nic! Alespoň chvíli ne. Než dorazí skrývaný smutek ze samoty (dané nejen stářím). A o tomhle film vlastně je. A já osobně Josku v lecčem chápal, tudíž mi i snímek samotný byl něčím blízký. A při odmítnuté „nabídce“ jsem měl na krajíčku. Samotný závěr se mi též líbil, celkově to bude za silné 4*. „Náhodou je to báječná ženská!“ - „Nikdy! Nikdy!“ - „Tak ňákou jinou!“ - „Jinou? Nikdy. Za to pošmistrovou…“ - „No?“ - „Tu taky nikdy.“ (09.03.2017)

Bůh dal Joskovi Platejsovi hodně. Píli, samostatnost, smysl pro humor a značnou dávku šarmu a kouzla osobnosti. Takoví lidé bývají středem obdivu, ale s odhadem lidí, důvěřivostí a naivitou bývají při své sebestřednosti na štýru. Joska je svým způsobem velmi šťastný i ve své samotě a já si umím docela žřetelně představit, že bych mohl takhle jednou žít.. Jen bych měl problém s vyvařováním pro bandu dřevorubců, to ať po mně prosím nikdo nežádá! :-) Obsazení a režie staví film na jedno z předních míst v Bočanově pestré tvorbě. Jen jednu velkou chybu Joska udělal: Svojí vysněnou Borodyiovou si měl ponechat jenom snem a byl by ještě šťastnější… (24.01.2009)

Československý film o svérázném a nápaditém Joskovi Platejzovi, žijícím na samotě v podkrkonošské chalupě. Osamělost se snaží překonává stykem s okolními lidmi, věrné přátele si našel zejména v místním učiteli (ve stáří ještě dokonalejší legendární J. Kemr) a hajném (taktéž legenda P. Čepek), pokusil se dokonce kontaktovat i děti s rodinami žijící v Praze, avšak tento krok se ukázal být fiaskem. Zasněný a posmutnělý pohled zapůjčil hlavní postavě V. Brodský, jenž zde uplatnil maximum své typické melancholie. Nelze se proto divit, že v domnění, že na stará kolena našel domnělou životní lásku, nechá naplno proudit svou naivitu a naletí zkušené podvodnici. Onu zákeřnou osobu hrála J. Bohdalová, a přestože se jedná o ústřední postavu, objevila se pouze v poslední třetině filmu. Obzvláště odpornou rolí na sebe upozornil zrádný Platejzův zeť K. Heřmánek. V menších rolích se představili V. Cibulková (Joskova dcera), dřevaři P. Nový a L. Křiváček, poštovní úřednice E. Černá, naopak očekávanou krasavici D. Bartůňkovou jsem ve snímku nezaregistroval. Tragikomický film H. Bočana, v polovině 80.let po dvaceti letech opět ve vrcholné formě, s řadou působivých detailů o muži, jenž se snaží překonat svou osamělost a navzdory neúspěchům neztrácí optimismus a životní radost. (06.05.2016)