Zomrieť mladý

Zajímavý film s Julii, který je jednak velmi předvídatelný a druhak je procítěný a naplněný romantikou. Na romantické slaďáky moc nejsem, ale zde je opravdu i drama skrze vážnou nemoc což film pozvedá. Příběh není bůhví jak promyšlený do detailu a nelze říci, že by jej nešlo předvídat, ale celkově film neurazí a lze se na něj podívat i víckrát. 3z5 (27.05.2012)

Koukal jsem na džůlii robrtsovou aka pryťyvomen, kterak pečuje o rakoviňáka kempla skota, jenž dlí na haciendím bat hradě svýho otce, zlýho bohatce, zatímco on jí pod dohledem majordoma způsobuje vlhnutí vulvy promítáním oprásků nahých ženštin namalovaných Klimtem. To vše vyplněno nekonečnejma blábolama, který degradujou  nemocnýho člověka na blba, věřícího v ženskou empatii k parťákovi. Což je u zrzky, co si patlá majonézu na kebuli nesmysl, stejně jako u každý jiný samičky našeho druhu. Pak nastává nejvíc iracionální moment - okamžik, kdy kempl jeden večer vydáví troje běžný vnitřnosti a hned druhej večer sedí naprosto ve formě se zrzkou už bez majonézy na bedně v opulentní nudný reštyce, aby po vysvětlení problematiky carpaccia džůliji, zažil excitaci lidství v černošský dupárně, kde ho seznámila s životem proletarijátu. V záchvatu lidství humunkula kempla hupsnou do růžovýho kaďoura a frčí vstříc dobrodružství, kde se z rakoviňáka stane za 12 minut řidič po motivačních zblebtech zrzky džůlie, za kterej bude jednou odsouzena k namalování ve formě čáry na Highway in Hell a bude s ní řešit přestupky dopravák Huml. Paxi pronajmou giga barák na pobřeží a film zapadne do očekávaný močální hrůzy sladkobolný veleklišoidní terminace života humunkulova - která nastane /nenastane. Takovýhle filmy stojí za prd, jenže já si ho jednou dvakrát za pětiletku sjedu jako kůru suchejch vočí. On je natočenej skvěle a funguje prostě proto, že džůlije je krásná žencká a prostě svojí roli žencký, kterou chlapi chtějí a má mozek v hlavě, UMÍ. Díky rejžovi, kemplovi a scénáři (jen na to zmrtvýchstání 🙈) jí věříte, že toho kluka miluje a bojí se vo něj a nechce, aby vzdal šanci přežít, přesně v duchu mýho oblíbenýho přísloví "Carpe Diem quam minimum credula postero"...ten biják není o příběhu, to by l kandidát max. na *. Je to vo pocitech a tam to u mě funguje. Brzo tomu asi hodím uslzenou fajfku, zatím nemůžu. (04.03.2023)

Když atraktivní Hilary změní život, nalezne v osobě nemocného Victora nejen inspirativního mladíka, ale i potížistu, který se rozhodne vmanipulovat se a ji do romantického svého umírání, čemuž ale ona odmítne trpně sekundovat a .... konec je  neurčitý, rozhodne se Viktor vážně léčit, má šanci se uzdravit nebo .... Chvílemi jsem u filmu usínala, což je moje chyba, protože jsem jaksi nedokázala najít jakékoli osobní souznění s postavami, byly mi lhostejné. Moje škoda. (06.01.2023)

Asi jediná zajímavá věc u tohoto filmu je, jak není schopen uzavřít a splnit byť jen jediný náznak zápletky či podzápletky, které ve filmu rozjíždí. Nedozvíme se o podstatě dějové odbočky s Vincentem D'Onofriem (původně a dle předlohy to byl určitý sok v lásce Geddese, nicméně tato linie neprošla přes testovací publikum), naprosto selhává onen třídní konflikt mezi protagonisty, protože vykreslení světa, ze kterého pochází postava Hilary je naprosto zkratkovité, nicneříkající a film se mu po chvíli úplně přestává věnovat, film není schopný ani splnit svůj závazek řečený v jeho názvu (protože taky neprošel přes testovačku) a osobně jsem ještě měl velký problém uvěřit tomu, že Geddes je heterák, protože to každým svým úsměvem, pohledem stranou i sklopením očí naprosto popírá. Sám Schumacher přiznal, že mu tohle ujelo. (28.12.2019)

Škoda nevyužitého potenciálu. Zvláště, když tento film by mohl být součástí "rodiny" jako jsou filmy Baby Boom nebo Přes palubu. Některé shodné znaky tady jsou - stejná délka, podobná filmová hudba... Jenže narozdíl od zmíněných filmů, o kterých jsem věděl, že jsou to komedie a skutečně jimi byly (bavil jsem se, zasmál), tady nevím, o co šlo. Romatický film? Drama? Možná z každého trochu, ale obojí nic moc. První půlka se hrozně vlekla, od půlky to začalo být lepší, ale všechno pokazil příšerně sladkobolný závěr... Moje duše romantika si tentokrát moc neužila. Jak povídám - škoda, příběh samotný mohl být zpracován lépe. (17.06.2009)