Hráči so smrťou

Balansovanie na hranici života a smrti môže skončiť katastrofálne. Mladí študenti sa pustia do neprebádaných končín nášho bytia ( či nebytia ) a poznávajú seba samých. Som rád, že scenár ani réžia ( tobôž nie herecké výkony ) nebalansujú na hrane, ale spolu ťahajú za jeden koniec povrazu a ako správni hráči dohrajú hru do konca. Veľmi dobrý mysteriózny film. (05.04.2007)

Navzdory hvězdnému obsazení (s čímž se taky vrátil můj neoblíbený neduh toho, že vidím herce a ne postavu, kterou hraje) to celé vypadalo hrozně levně a hloupě v čele s dětmi, které šikanují (a dokonce i přeperou!) dospělé lidi. Plot twisty, jestli se jim tak dá říkat, byly předvídatelné. Hloupé zdržování děje dražením NDE a vyvoláváním tak umělých konfliktů, když by se mezitím dala krásně prozkoumávat otázka života po životě. (10.12.2019)

Strašlivá báchorka v náručí Schumacherovské výtvarné opulence, která zachrání z jalového scénáře, co se dá. Představený svět, ve kterém "náboženství selhalo a filozofie selhala" a který je prodchnutý prázdnotou, dekadencí, rozpadem a rezignací lze dle filmu pak zachránit jen skrze překonávání limitů sebe sama a vědění. Listopadová pošmournost, kdy jsou veškeré denní záběry natáčené buď nad ránem či navečer, interiéry připomínající prázdné chrámy (včetně bytů postav) a postranní uličky naplněné dealery, prostitutkami, kde se provádí ilegální potraty kontrastující s vylidněnými ulicemi hlavními - to vše upomíná na únavu z dekády hédonismu 80. let, z níž v předešlých filmech Schumacher tolik těžil. Dekádu, ve které Filardi scénář k Flatlinerům napsal a proto ve výsledku je příběh o tom, jak mladí studenti ve vlastní aroganci vyzvou smrt, což se jim ve výsledku vyplatí, protože ta jim udělá terapii, kterou lze vyřešit tím, že řeknete pardon holce, který jste před dvaceti lety řekli, že je píča. Inu nevim. (27.12.2019)

Zatímco v sérii Nezvratný osud se mladí lidé vyhnou tygru na lovné stezce a on si je pak vyčenichá, tady jej rovnou tahají za vousy a dokonce se trumfují, kdo mu je v cestě za poznáním více povytáhne.. Schumacher překvapil. V jeho tvorbě jak na houpačce jsou totiž Hráči se zubatou veskrze průměrný střed. Ponurost za každou cenu, kdy de Bont za kamerou odmítá světlo, mi přišla za čas kontraproduktivní, halucinace ve svém množství ztrácely na působivosti a samotný konec ukázal, jak snadno může nadpřirozený žánr udělat z diváka přirození. No nic, aspoň že film dal vzniknout nočnímu cyklistickému klubu Flatliners (vskutku „weird“ scéna) a přinesl medikům ponaučení, že když se při resuscitacích budou omlouvat Bohu, že mu lezou do jeho „zkurveného zelí“, zvýší se procento jejich úspěšnosti.. (03.06.2013)

Veľmi originálny námet v sugestívnom spracovaní začínajúceho Schumachera. Mysteriózny príbeh sa odohráva v nereálnych gotických priestoroch univerzity, čo ale dodáva filmu náboj ako z resuscitátora. Páčilo sa mi, že sa režisér pohral aj s vizuálnou stránkou stavu klinickej smrti. Taktiež výborne zvláda hororové pasáže, určite sa budete všetci báť. Scenáristicky mierne nedotiahnuté, ale to sa dá po takom intenzívnom zážitku prepáčiť. (01.06.2012)