Réžia:
Vojtěch MašekKamera:
Dušan HusárHrajú:
Michal Kern, Emanuel Fellmer, Saša Rašilov nejml., Vojtěch Vodochodský, Martin Pechlát, Vojtěch Vondráček, Tomáš Kobr, Václav Rašilov, Róbert Jakab (viac)Obsahy(1)
Film Arvéd rozpráva o tom, ako ďaleko sme schopní zájsť, aby sme dosiahli svoje ciele. Jiří Arvéd Smíchovský bol ochotný ísť až na hranice samotného pekla. Život a smrť Jiřího Arvéda Smíchovského sú stále zahalené mnohými tajomstvami. Počas vojny ako nacistický konfident zachránil Štěpána Plačka z koncentračného tábora. Po vojne sa ich úlohy obrátia. Plaček splatí svoj dlh a zariadi, že ho súd za kolaboráciu s nacistami neodsúdi na smrť, ale len na doživotie. Tým sa však ich vzájomná služba nekončí. Plaček ako vyšetrovateľ Štátnej bezpečnosti využíva Arvéda na vlastné účely, aby usvedčil nepohodlné osoby. Za jeho služby sa mu odvďačí výhodami prominentného väzňa a predovšetkým Arvedovou najväčšou drogou – vzácnymi okultnými knihami zo skonfiškovaných knižníc. Arvéd a Placek hrajú šachovú partiu. Hra o dušu vstupuje do finále. (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (204)
Řekněme, že se dívám na film Arvéd očima člověka, který o této postavě v životě neslyšel, což je v mém případě pravda. Velmi tak přemýšlím, co jsem se vlastně dozvěděl. Jasně, byla to rozporuplná postava křepčící jak s nácky tak s komunisty prostě jen proto, aby se v každé době měl dobře a dosáhl svých cílů. Víc by mě asi zajímala jeho okultistická stránka a hlavně jak se k tomu celému dostal. Z filmu se ale dozvídáme jen to, že pomáhal usvědčovat ve vykonstruovaných procesech, že byl na mladé hošíky a pendloval mezi vězením a soudy. Krom vynikajícího Michala Kerna, který se do role opravdu vžil ztvárnil ho perfektně toho ale není moc, co by mě na dlouhém filmu bavilo. Tvůrce chtěl nejspíš podtrhnout celou nejednoznačnost zobrazované figury, ale pro mě jde ve výsledku o trochu zmatenou podívanou v níž jsem se značně ztrácel. ()
Šokující skvělý Michal Kern. Postavu nejednoznačného Arvéda Smíchovského zahrál geniálně : jako drzého kolaboranta, podmanivého svůdce, mystika...k tomu atmosféra stínů, zvuků, tajemství. Je poznat, když je kvalitní předloha a záleží na každém záběru. ()
Nedívatelné. (3%) ()
Složitý film o složité osobnosti. Pro nezasvěcené poloviční zažitek. ()
Arvéd Smíchovský, satanista, kolaborant, nejprve s Němci a posléze s komunisty, teplouš, inteligent a blázen v jednom. A jeho biografie tomu formálně odpovídá, je tak trochu zápasem o jeho ztracenou duši, absurdním, na prostoru jedné skříně, kafkovským, předem prohraným. Z toho nekonečného déja-vu dějin mrazí. ()
Hermetickej expresionismus. Něco mezi nudnym odpadem a absolutními pěti (3 a nutná další projekce). ()
Film, kterých se u nás moc netočí. Na jednu stranu to není snadné sledování, na druhou je o čem přemýšlet. Arvéd a jeho podoba zla - ve hrách s estébákem Plačkem, to vše říznuté hutnými padesátými lety - doby práskačů, strachu a vymyšlených soudních procesů, kde se Arvéd v touze po okultních knihách našel. Já jsem si na své přišel. ()
Artově, nedivácky a nezáživně podaný život Arvéda Smíchovského. Ani po formální stránce to není nic moc: je to vlastně jen konverzační televizní hra natočená pouze v interiérech. Únavné, uspávající a příliš dlouhé. Jediné, co film drží nad vodou, je fascinující výkon Michala Kerna. ()
Působivý herecký výkon a atmosféra, ale časem trochu unaví, že se vyprávění pořád vrací zpět a přitom se jen velmi málo vyvíjí. ()
Úžasný film. Už od první scény jsem si byl jistý, že tohle bude něco mimořádného a jsem rád, že jsem v tom měl pravdu. Téměř každý aspekt je podle mě naprosto perfektní. Herecké výkny byly fantastické, Michal Kern dal do této role všechno. I Saša Rašilov mě mile překvapil, byl skvělý, ostatní somzřejmě také. Prezentace byla skvělá, spousta dlouhých nepřetržitých záběrů, díky kterým jsou výkony herců ještě lepší. Byl tam ale jeden záběr, ketrý se mi vůbec nelíbil a jedna scéna mohla být lépe setříhaná. Hudba byla úžasná, některé tracky byly spíše mix náhodných zvuků, které diváka hrozně znepokojí, což určitě oceňuji. Zkrátka, až na pár maličkostí je to perfektní film. 9/10 ()
V době, kdy se mladí filmaři kriticky vymezují vůči současnému stavu, podobě a trendům tuzemské kinematografie v čele se standardizovanými přístupy k žánru (zejména) životopisného filmu (ačkoliv jiné žánry na tom bezpochyby nejsou o moc lépe, buď žalostně absentují, nebo se naopak nesmyslně a bez špetky invence protežují – typicky žánr komedie) sledujícího notoricky známé osobnosti našich dějin, na kterých se „všichni shodneme“, vstoupil do kin film, který se v žádném ohledu nedá označit za standardní, a to navzdory tomu, že spadá (alespoň rámcově) do stejně žánrové škatulky. Arvéd stojí v absolutní opozici vůči didaktickému, přehlednému, doslovnému a černobílému pojetí nejen historické postavy jako takové, ale také doby, ve které se daná postava nachází, doby, která se „podepsala na všech“. Máme co dočinění s polozapomenutou, kontroverzní, rozpolcenou a démonickou postavou „Malostranského ďábla“, okultistou, homosexuálem a konfidentem nacistického i komunistického režimu disponujícím mimořádným intelektem, jenž je mu darem i prokletím zároveň – umožňuje, alespoň po vymezený čas, život v klidu a pohodlí, avšak vždy za cenu života někoho jiného, někdy cizí osoby, někdy nejbližšího přítele. Klíčem k postavě Arvéda se zdá být faustovský motiv – pakt s ďáblem byl uzavřen a neutuchající touha po odhalení vyšších pravd za jakoukoliv cenu si razí svou cestu, i kdyby to mělo stát krk padesát lidí. Morální reflexe se dostaví v konfrontaci s vírou (reprezentovanou postavou vězněného kněze v podání Jaroslava Plesla), aby vzápětí došlo k jejímu krutému demaskování. Tvůrcům se daří udržovat si od hlavní postavy odstup, nesklouzávají k laciným morálním soudům a poučkám, nehodnotní, neobhajují a nevysvětlují. Postava Arvéda slouží tvůrcům také jako možnost ohledávání a (re)interpretování našich dějin (jejich zacyklení, opakování se) a národní povahy (rozvíjení úvahy o postavě Švejka, českého národního hrdiny, a jeho roli v dějinách). Mimo naprosto důsledného uchopení hlavní postavy, která je navíc skvěle zahraná (Michal Kern zařazen do hledáčku zajímavých českých herců), zaujme také práce s vyprávěním, které svou roztříštěností, opakováním a cyklením se do sebe, namísto přehledného kauzálního řetězení příčin a následků, dokonale reflektuje stav chátrající mysli Arvéda coby nespolehlivého vypravěče. Pozoruhodný je tento film rovněž na úrovni stylu, tvůrci kreativně zúročují prostory několika mála interiérů, do kterých umísťují významotvorné objekty, kameraman Dušan Husár vytváří jednu ukázkovou kompozici za druhou, precizně se tu pracuje se světlem, vizuál (spolu s určitými vedlejšími postavami a jejich projevy) místy připomene temné mystérium z filmů Davida Lynche (jeden z režisérových vzorů), místy zase expresionistické obrazy. Po všech stránkách jde o film mimořádný, ale také značně komplikovaný (už jsou to dva dny od projekce a pár motivů a scén stálé trčí ven, taky si nejsem úplně jist, jak vnímat finální scénu), v mnoha ohledech až „nedivácký“. Tvůrcům bych velmi rád přál úspěch a ocenění, obávám se však, že v distribuci zapadne. Jisté ale je, že podobně důsledný, podvratný a podnětný počin naše kinematografie dlouho nenabídla (psáno s vědomím, že toho tenhle rok vzniklo více, co stojí za pozornost, avšak Arvéd v mých očích přeci jen vyčnívá nejvíce). () (menej) (viac)
Vizuálně vytříbený snímek, který tu a tam dovede vyjádřit stav toku myšlenek aktérů, kteří se tak trochu snaží ospravedlnit své služby pro blaho své, dobové instituci a pro šibenici. Bezčasovost, ba jisté zacyklení v čase a místě, přidává na hutnosti atmosféry, která tu a tam sklouzne do divadelního přehrávání. Vyzrálý režisérský debut, který ze známých tváří vymačkává neočekávané pózy a výkony a zároveň těm filmové tvorby neznámým (Michal Kern) uděluje jejich jméno a potenci. ()
Tento historický príbeh režisér poňal po svojom a so zaujímavo budovanou atmosférou tak typickou pre dobu, v ktorej sa odohráva. Príbeh, ktorý rozpráva hlavne o schopnosti prispôsobiť sa dobe a systému, v ktorom funguje. Na mňa bol však tento snímok natočený až príliš úmorne a bez nejakej výraznejšej emócie, ktorú by vo mne zanechal. Inak povedané, film natočený profesorsky bez emócie. 65 % ()
kazdemu se to asi libit nebude, o cemz vypovidaji i mistni hodnoceni, ale za me jeden z nejlepsich filmu posledni doby ... ma to trochu lynchovskou divnost, trosku zmateny casovy roviny jako memento, zajimavej vizual riznutej prvorepublikovou burzoazii, protektoratem a 50. lety ... skvele herecke vykony, atmosfera, nemam, co bych vytknul ()
Jsem rád, že jsem to konečně viděl, celkem to šlo. Natočeno volně na motivy románu Jana Poláčka Malostranský ďábel. Vězeňské dozorce hrají : Frantu(M.Labuda ml.) a Vildu(P.Čtvrtníček), Plačkovu sekretářku Andulku I.Uhlířová. Ve filmu zazněla báseň Credo od S.K.Neumanna ze sbírky Satanova sláva mezi námi(1897). Odborný poradce v otázkách hermetismu : ThDr.PhDr.Marek Dluhoš,ThD. ***Film je na webu Č.televize : ČT 2, středa 19.6.2024, 20 h a to až do 3.července . ()
Divácky nie moc vďačný film. Ale českých mainstreamových životopisných drám mám v poslednej dobe dosť, sú si veľmi podobné a vznešene nudné, preto ma tento netradičný experimentálny prístup zaujal. Hlavná postava si takýto formát vyslovene pýta, a aj keď stopáž bola pridlhá a vizuál vyčnieval občas na úkor deja a plynulosti, nie je tomu veľmi čo vytknúť. 17. MFF Cinematik Piešťany ()
Nakoľko po dopozeraní filmu mi nič nedávalo zmysel usúdila som že nie som pravdepodobne cieľovou skupinou pre akú bol tento film natočený. Jediné čo však môžem oceniť bol výkon Michala Kerna, ktorého výkon zachránil aj moje nepochopenie. ()
Totálne sklamanie! Naozaj ma nebaví sledovať film, kde každých päť minút sme v inom čase a na inom mieste! Nelogické, priam nepozeratelné a neseriózne voči divákom! ()
Opět jeden z titulů, u kterého nesdílím všeobecné nadšení. Jistě to má určité kvality, ale vždy jsem poučován, že když něco tvořím, mělo by to být srozumitelné pro lidi. V tomto případě šel celý film mimo mě, zcela nezajímavý a nestravitelný. A přitom jsem se tolik těšil. ()
Bez hodnocení. Nezvládl jsem dokoukat. ()
Reklama