Telefónna búdka

„Dám to nahlas, abys slyšel.“ - „To si snad děláš prdel!“ - „Stu, to nikdy nedělám...“ A přitom je se Stuartovým „psychologem“ taková švanda! Pravda, krapet šibeniční a jde při ní o holý život, ale když nemusíte jako hlavní hrdina, kterému se hroutí existence, stát přikovaný v budce, bavíte se. A jak jsem si možná po prvním zhlédnutí nebyl úplně jistý, tak teď už bezpečně vím, že rozhodně nejde o záležitost na pouze jedno podívání. Ano, přestože jsem už film viděl několikrát a dobře si pamatuju všechny dějové zvraty včetně (libového) konce, pořád si film užívám. Bez ohledu na kvalitu jiných režisérových snímků Telefonní budku Joel Schumacher zvládl prostě parádně. Už s tou délkou to trefil výsostně, ale i tempem, napětím, kamerou, střihem, zvukem, dialogy či herectvím (Farrell předvádí svůj životní výkon a „záporák“ si to zas s přehledem uhraje jen pomocí hlasu)…to vše tvoří takřka dokonalý celek za 5*. „Není to zajímavé? Slyšíte zvonit telefon a mohl by to být kdokoliv. Ale zvonící telefon se musí zvednout, že ano? ŽE ANO?“ (13.04.2009)

Manipulace, stylizace, dramatizace, provokace. V minimalistické hříčce režiséra, kterému budiž největším nepřítelem tučný rozpočet. Telefonní budka je filmovým důkazem, že stačí mít dráty vysokého napětí napnuté na ploše několika metrů čtverečních- dokonalá hra na vraždu se obejde bez bondovských udělátek, turistických lokací i nepřátel s tváří ruského zabijáka. Stačí mít postavu, která si pro zábavu pořádá Soudný den u utrženého sluchátka a hraje si s irským floutkem Farrellem, sofistikovaně cynický scénář a buňky, které onu zvědavost dostatečně ocení. Zvedněte to. Budete možná litovat. Ale to riziko za to stojí. (18.06.2009)

Herecký koncert Colina Farrella a Kiefera Sutherlanda. Oba dva si ukradli celou tu krátkou stopáž zcela pro sebe, dokázali ji naprosto fantasticky odehrát a dotáhnout na vynikající finále. Kiefer je pro mě příkladem charismatického projevu, který se dá vyjádřit nejen herectvím, ale byť jen pouhým hlasovým projevem. Herecké excelence obohacuje skvělá kamera a hudba. Doporučuji vidět v originálním znění s titulkami. Jeden z těch filmů, u kterých by se za dabing měly dávat speciální filmové tresty. "Now doesn't that just torque your jaws? I love that. You know like in the movies just as the good guy is about to kill the bad guy, he cocks his gun. Now why didn't he have it cocked? Because that sound is scary. It's cool, isn't it?" (09.03.2006)

„Prečo si ho zabil?“ – „Povedal si ´áno´.“ – „Myslel som ´áno´ ako že ťa počujem!“ – „Nabudúce sa vyjadruj jasnejšie.“ S hipisáckym režisérom Joelom Schumacherom je to ťažké. Nakrúca super filmy (HRÁČI SO SMRŤOU, VOĽNÝ PÁD, KEDY ZABIŤ, 8 MM), priemerné (NAVŽDY MLADÝ, KLIENT, BATMAN NAVŽDY) a kraviny (BATMAN A ROBIN). Obecne panuje názor, že čím má menej peňazí, tým je lepší. Akonáhle ho produkuje megaloman Bruckheimer, je výsledkom matný akčný triler BAD COMPANY. Akonáhle dostane k dispozícii jeden zablatený vojenský výcvikový tábor s hŕstkou neznámych mladých hercov, je výsledkom takmer nezávislá „špinavá“ (v dobrom) udalosť TÁBOR TIGROV. Tou "objavil" divokého Íra Colina Farrella. O dva roky neskôr si situáciu zopakovali a za mizerný peniaz na minimálnom priestore a s komorným hereckým obsadením za necelé dva týždne strieskali hitchcockovský vulgárny triler v TELEFÓNNEJ BÚDKE. Čo by sa stalo, kebyže idete po ulici, v telefónnej búdke zvoní telefón, zo srandy dvihnete slúchadlo a zasnený hlas Kiefera Sutherlanda vám oznámi, že ak zložíte, zastrelí vás, lebo vás práve má na muške snajperskou búchačkou? Zápletka hravo stačí na skromnú 81-minútovú (ne)dĺžku a šialene sústredený Farrell zasa dokazuje, aká je škoda, že si nevie vyberať dobré filmy; ak sa mu raz za čas zadarí, JE sa na čo pozerať, dočerta. Rozpočet je vedľajší. Záleží na nápade, všetko odhodlanom hercovi a k improvizácii naklonenom režisérovi. Kino Považan 2003 (09.11.2004)

Nepříliš domyšlený thriller se skvělým Colinem Farrellem v prakticky jediné významné roli. Všichni ostatní včetně Kiefera s uhrančivým hlasem dělají jen takové křoví výborné herecké exhibici. Joel Schumacher natočil film, který dovede diváka strhnout, ale pokud se onen konzument zamyslí, nastává problém. Mě osobně by fakt nebavilo sbírat ty nevystřelené náboje po podlaze pokoje potom, co děsně psychologicky zacvakám (co pět minut) závěrem pušky:) Podobně jako Jossie jsem asi očekával něco víc, takže ode mě jen 60%. (04.03.2007)