Tábor tigrov

Bravurní scénář, který lze stáhnout i z jeho válečného zasazení a pracovat s ním jako studií o tom, jak jednoduše se lze postavit autoritě, která od určité úrovně vám již nic nemůže vzít. Mobilizovaný Roland Bozz nedělá vůbec nic, co se po něm chce, pokud ano, tak jenom proto, aby dokázal nesmyslnost rozkazu v jeho doslovnosti, okázale dává najevo svoje opovržení nad celým válečným koloběhem, demoralizuje jednotku a zesměšňuje velení na počkání. Není to ale švejkovská postava nebetyčného rozkladače. Z Colina Farrella zde sálá to zhnusení a opovržení vším, co se týká armády obecně, ačkoli má naprosto ideální výbavu pro to stát se kariérním vojákem. Aplikace Tigerlandu lidem zahnízděných v nenaplňujícím zaměstnání plným kreténských doktrín by mohlo dokázat nadčasovost prakticky všech argumentů zde řečených. "Co nám můžou udělat, poslat nás do Vietnamu?" (30.01.2020)

Skvělá věc! Z filmů, které jsem od Joela zatím viděl rozhodně jeden z nejlepších a nejzajímavějších tématem (ač je to vlastně ta stará dobrá písnička). Zvláštní, jak výmluvným dojmem dokáží působit (anti)válečné snímky, které se vlastně ke skutečné válce ani nedostanou - zvláště pak ty, které jsou natočeny tak úžasně surovým stylem jako právě Tigerland. Kamera bezchybná, "špinavá" a drsná atmosféra světa zelených hlav bezkonkurenční, ale (jak se shodnu s velkým počtem místních hodnotících) hlavním lákadlem filmu je naprosto Výtečný Colin Farrel. Ruku v ruce s jeho svobodomyslnou a rebelantskou postavou mi přišla na mysl paralela s dvaadvacátou hlavou páně Hellera. Zřejmě nikterak náhodně... :) (25.07.2008)

Kleopatra má v tý šablonovitosti Bozze naprostou pravdu, ale přesto je mi ta šablona sakra sympatická. Já se ale jen divím, jak se mohlo lampasákům povýst, aby se normální (a tím myslím jak obyčejný, tak psychicky nenarušený) kluci chechtali při instruktáži mučení. Věřila bych, že nováčci, když přijde na boj, střílí nejdřív do vzduchu, jelikož nechtějí nikoho zabít...ale jen do okamžiku, než to koupí kámoš vedle. Mám ráda válečný filmy a paradoxně čím míň v nich je skutečný války, tím je mám radši. On už výcvikovej tábor o ní a o psychice postav totiž pěkně vypoví. (25.11.2010)

Colin Farrell. Pro tohoto irskýho týpka mám prostě slabost. Slovo "přehrávat" je u něj neznámým pojmem, je naprosto přirozený a uvěřitelný, jakoby se pohybovat před kamerou byl naprostý "piece of cake". Svým výkonem hodně zvednul kvalitu Schumacherova snímku, ale ten sám o sobě má i jiné přednosti. Především kvalitní příběh o nepodajném rebelantovi, který "nepotřebuje tu zasranou armádu a tu zasranou válku" a který se vyzná ve všelijakých nařízeních a právnických kličkách v zákoně, které umožňují při správném použití vyjebat s vojnou. Sice bych v závěru uvítal, kdyby z Farrellovy osoby při jednom zlomovém okamžiku scenárista neudělal úplného Mirka Dušína, což by z něho učinilo ještě životnější postavu, ale jinak bez námitek. Celý film se vine především v konverzační rovině se skvěle napsanými dialogy, kdo by čekal nějaké bojové scény, nedočká se. Předností je i syrové, místama jakoby dokumentaristické pojetí snímku, podpořené zajímavě roztřesenou kamerou a ruku v ruce s obrazovou střídmostí se ukazuje známá skutečnost, že nízký rozpočet Schumacherovi velmi svědčí :o). Mimochodem, jen tak pro zajímavost, Tigerland běžel v USA v pouhých pěti kinech a za tři měsíce promítání utržil 139 tisíc dolarů. (26.10.2005)

Kdo si myslel (i díky coveru), že uvidí další filmeček z Vietnamu bude řádně zmaten. Z něj totiž neuvidí nic. Příběh se odehrává ve výcvikovém táboře v USA kdesi v bažinaté Louisianě. Válka ve Vietnamu se nevyvíjí dobře a americká armáda povolává další a další mladé kluky z celých Států do výcvikových táborů, kde je starší seržové učí přežít v džungli. Po výcvikovém kurzu jdou totiž všichni bojovat s Vietcongem na druhou půli světa... Řada z nich jen nepředříkává moudra z armádních příruček, někteří si své nasazení tam v rýžových polích už prožila na vlastní kůži během prvních turnusů a tak dobře vědí co je džungle. K nepříteli mají sakra respekt a nsaží se to nacpat do hlav odvedencům. Mezi odvedenci jsou kluci vzdělaní i ti co nedodělali základku. Bozz se nad ně vyjímá, protože je to průserář a nectí autority, což je v běžném životě problém, ale v armádě je to přímo katastrofa . Díky průserům, ale zná dokonale armádní předpisy a víc co si může dovolit a co ne. Díky dírám v paragrafech a svým znalostem armádní byrokracie pomůže několika kamarádům z čety dostat se domů. Ví, že by tam na druhé straně světa neměli šanci přežít. Velitelé jsou na Bozze nasraní a nejraději by jej rozmačkali bagančatama v blátě. Uvědomují si však jeho vůdčí skrytou sílu i to, že jej muži respektují kvůli jeho přirozené autoritě... Jenže Bozz chce zdrhnout do Mexika a výcvik se chýlí k nástupu do AC130, kdy další stanicí bude Vietnam. ---- Ačkoliv to nebylo z Vietnamu, příběh zněl zajímavě. I Full Metal Jacket nebo Biloxi Blues se odehrávají ve výcvikových táborech a jsou to skvělé snímky. Já jsem tu měl problém s Colinem (Buzzem). Ne že by mu khaki mundůr a ježour neslušel, ale nějak jsem nevěřil tomu jeho vyjebávání se seržantem a jeho drzost k veliteli čety. Myslím si, že takovéhle hošany uměla armáda při výcviku tak sesoustružit, že na konci řvali jen YES SIR ! Podivná byla i ona náhlá proměna Buzze v leadera. Zajimavé, ale ne dechberoucí. Tři krytky na M16. * * * (22.05.2015)