Kasíno

Mafiáni - Casino. Pro mě osobně taková Scorseseho gangsterská dvojčata. Sice se tu lehce opakuje, ale tohleto má alespoň trochu šmrnc a jistou špetku sympatie navíc. Jinak podle Wikipedie film drží solidní 3. příčku v četnosti výskytu slovíčka "fuck" a v množství voice-overu by ho předběhl už snad jen nějaký dokument. (20.04.2006)

Fakt je ten, že Scorsese tak trochu sází na jistotu. Formou i vypravěčským stylem je Casino dost podobné Mafiánům, Špinavým ulicím, ale i Zjizvené tváři, či Kmotrovi. Popisuje vzestup, vrchol a pád člověka a jeho blízkých. Ovšem nutno podotknout, že to opět Scorsese zvládl na jedničku s hvězdičkou. Přesně ten stejný strhující dobový "feeling", který vystřihl v Mafiánech, je totiž i tady. Podobně laděné (a i točené scény), podobná dobová hudba, téměř stejní herci a brutalitou se tu opět také nešetřilo. Možná není příběh tak obsáhlý a rychlý jako u Mafiánů, ale ani mi to nevadí. Scorsese opět famózně vede herecký ansámbl. De Niro, který se tentokrát chopil hlavní role, svojí postavu opět nastudoval a zahrál naprosto precizně a po právu je právě on společně s vynikající Sharon Stone nejsilnější herecký článek filmu. Pesci tak trochu oproti své nezapomenutelné kreaci z Mafiánů "ubral", ale přesto tam několik těch jeho typických výstupů opět bylo a opět bylo na co koukat. Scorsese režíruje špičkově a vyzrálost a doslova životní zkušenost srší z každého záběru kamery. Celkově je tak Casino formálně špičková a obsahově stylově natočená pecka, která neztratila a ani nikdy neztratí svůj lesk, noblesu, šarm, vyzrálost a sílu. (30.03.2004)

Audiovizuálněherecké obžerství na pomezí sebestředného nadfilmu, tentokráte poněkud hazardního charakteru. S přihlédnutím k jednoznačně čitelnému materiálnímu podtextu spatřuji v Casinu ideální film (čti: místo, kde se plní neuskutečnitelná přání) pro každého pravověrného Čecha - ráj cinkající, vonící, šustící a lákající Mamonem nesčetných podob. Scorsese uměl, umí a bude umět. A netvrďte mi, prosím, opak. (28.09.2008)

Říká se, že dvakrát nevstoupíš do jedné řeky. Pokaždé to také neplatí, zrovna jako v tomto případě. Pět let po úspěšné mafiánské sáze "Mafiáni" se Martin Scorsese vrátil k podobnému vyprávění, tentokrát mapující historii jednoho casina v Las Vegas. Kamerové záběry jsou skvostné a kýčovitě barevné interiéry casina působí naprosto nadpozemsky. I přes tříhodinovou stopáž dokáže pan režisér diváka upoutat rovněž díky nabitému scénáři. Robert De Niro je jako vždy vynikající, role Sama Rothsteina mu byla psána jako na tělo. Sharon Stoneová v roli vypočítavé mrchy podala svůj životní herecký výkon (dokázala, že není jen a pouze sexsymbol, ale také vynikající herečka) a Joe Pesci dovedl svou postavu magora z "Mafiánů" do dokonalosti. Martin Scorsese stvořil mohutné epické dílo s autentickou, drsnou (scény s tužkou a s baseballkama se skutečně vymikají Hollywoodským tendencím), ale přezevšechno i malebnou tváří s jeho obvyklým filmovým posláním - obžaloba zatracování starých hodnot v proměnách času. 90%. (05.10.2008)

Jakmile Scorsese točí něco o mafiánech, obvykle je výsledek hodně dobrej. A když se k tomu navíc přidaj herci jako Robert De Niro a Joe Pesci, tak je na světě další 5-hvězdičkovej film. Výhrady bych měl snad jenom k tomu, že jsem se chvílema ztrácel ve vedlejších postavách. Vypravěč každou chvíli někoho dost podrobně představil, jak kdyby se mělo jednat o postavu, která třeba bude hodně důležitá pro další děj a dotyčná postava se pak ve filmu už skoro neukázala. No možná, až se podívám podruhý, tak to ani vnímat nebudu. 90% (31.01.2010)