Kasíno

Pro někoho možná jeden z nejlepších titulů Martina Scorseseho, pro mě jen místy poutavý retropříběh o jednom úpadku z výšin bohatství. Nejen osud bosse velkého lasvegaského kasina, ale i hráče ovlivňuje sebeklam: on doufá, že ho ona skutečně miluje, oni doufají, že opravdu vyhrají. Scorseseho přístup, který je málo příběhový, mi nikdy moc neseděl, tentokrát je mimořádně dlouhý a maximálně ukecaný, kdy (přiznejme si) šlo několik desítek minut dialogů vystříhat. Na druhou stranu je nekonečné Casino s výbornými hereckými výkony (Joe Pesci vede) skvělou dobovou atmosférou a „milou“ brutalitou. Holt přece filmová událost, když to tu každý erudovaně tvrdí, tak proč nelípnout pět hvězd? (03.04.2013)

║Rozpočet $52miliónov║Tržby USA $42,512,375║Tržby Celosvetovo $116,112,375 ║ Martin Scorsese je veľmi zručný režisér to sa mu musí nechať, len škoda že to niekedy preháňa z minutážou, film vyťahuje z mierne rozvláčneho deja hlavne výborný Robert De Niro a dobre mu sekundujúci Joe Pesci, Sharon Stone je skôr do počtu pri výkone ústrednej dvojice ale zas nekazí príliš dojem, miestami si to príbeh podáva ruku z dokonalosťou ale niekedy to z tou výrečnosťou spletitých riešení života chlapcov žijúcich zo špinavých peňazí začína byť nekonečne deja vu, fakt motajúce sa na jednom mieste. Miernejšie prestrihanie by určite pridalo na ráznosti. /85%/ (24.02.2006)

Výborný krimi film. Stojí podle mě hlavně na úvodní trojici herců; perfektní Robert De Niro, kterému divák fandí od začátku až do konce, Sharon Stone, která podává chvílemi opravdu strhující výkon a naprosto přesný Joe Pesci (popravdě řečeno, mně by stačilo poslouchat jen jeho komentář, jeho hlas v originále je super). Příběh je taky slušný, prostředí casina a praktik kolem něho rozhodně zaujme, ale pak přichází na řadu jediný, avšak neméně důležitý kaz filmu, a to jeho délka. Znám několik filmů, které mají kolem 3 hodin, nenudím se u nich ani chvíli a považuju je za skvělé dílo, bohužel v případě Casina se objevuje rozvláčnost a kolísavost tempa, takže pak nestačí jenom výborní herci, ale je potřeba i dynamičtější příběh. (05.07.2012)

Martin Scorsese se s každou scénou neskutečně vymazlil a ono je to pak během sledováni Casina kurevsky znát. Hele to by na mě mohlo pršet, sněžit nebo po mě házet kameny a já bych nedokázal od tohohle filmu odrthnout oči. To je tak úžasně pohlcují příběh, že jsem si po skončení připadal jak kdybych se vrátil z Las Vegas, chodil do casina, kámošil se De Nirem, mafiánoval z Joe Pescim a šoustal se Sharon Stone. Zkrátka jsem si 178 minut připadal jak ten největší mafián na světě. Jenže on to není jen příběh co mě vyždímal. Tam pomalu co scéna, to blaho. Jak De Niro háže tou červenou kostkou nebo ten světle šedivý dým z cigaret na černém pozadí s hlavou Pesciho či náhled na chod Casina, to sou fakt lahůdky a vůbec nemluvím o té brutalitce z bejsbolkou z toho se mě vysloveně sevřela prdel. Taky jsem umíral z těch košil a k ním odstínově laděných kravat co si tam na sebe házel De Niro. Kapitola sama pro sebe jsou herecké výkony. DeNiro, Pesci a Sharonka své na role nalakovali takovým způsobem, že jsem z nich hotovej až do zániku světa. To se zase něco ve filmovém průmyslu hodně, hodně povedlo. (27.11.2007)

Film, v němž se spojuje až dokumentární přístup k zmapování chodu tak organické a živé instituce, jakou je obrovské casino v Las Vegas, s bohatě vrstveným a strukturovaným dějem, při čemž musíme zatraceně dobře žhavit mozkové závity, abychom drželi krok a neztratili se v záplavě mafiánských bosů, obyčejných vrahounů a zlodějíčků, falešných hráčů, zkorumpovaných poldů a především moři obyčejných otců rodin, kterých spolyká Las Vegas i okolní, do nekonečna se táhnoucí poušť, každoročně na desetitisíce. Scorsese si vybral opravdu rázovité a přitom charakteristické postavy, které nechal střetávat mezi sebou a uvnitř nich samých. Na scénu uvedl v mafiánských filmech ne tak typickou postavu protřelého, úplně neitalského, spíše zdrženlivého, židovského podvodníka, který dokáže umně proplouvat mořem požadavků, závazků a nebezpečí, dozírat na bezchybný chod casina a spolehlivě tak plnit i vlastní kapsu. Tato postava, jediná kladná - dá-li se to tak říci - byla svěřena Robertu De Nirovi, který se s ní vypořádal dokonale a stal se vlastně celkovým průvodcem filmem a osobou, kolem které se točí úplně všechno. Jeho životní postoj je natolik vychytralý, opatrný, že by takto dokázal fungovat možná až do smrti, ale ani jemu se nepoštěstí, aby ho nepotkala ta nejstrašnější možná katastrofa, a to aby se zamiloval do bezcharakterní, protřelé podvodnice, díky níž se jeho doposud spokojená existence začne stejně jako casino hroutit. Skutečně přesvědčivá mrcha Sharon Stoneové, musí být všem odporná od začátku do konce, nejdřív svou falešností a nakonec pak neuvěřitelnou nepředvídatelností a nespolehlivostí. Postava, která je však čitelná velice dobře,a od které se můžeme nadít akoráť tak nechutné nakládačky, byla po předchozích krvavých zkušenostech z Mafiánů pochopitelně a zcela správně svěřena mistrovi živelné zuřivosti Pescimu, jenž dotvrzuje platnost nemilosrdného pravidla, že kdo mečem zachází, jím i schází. (23.12.2004)