Kasíno

Tenhle film se mi od Scorseseho asi líbí nejvíc, co jsem viděl. Ještě tak Mafiáni se mi líbili, ale většinou mi přijde příliš zdlouhavej a nudnej a obvykle o ničem. Ale tenhle film ne. Možná že jeto tím, že mám rád mafiány nebo se tady obzvlášť vycajchnoval, každopádně kdykoliv jsem to potkal náhodou v televizi, musel jsem se na to dodívat, i kdyby to začínalo jánevímkdy. Možná je to taky tím, že mi to připomínalo romány Arthura Haileyho (Hotel, Letiště atd). Přestože nehlavnější postavou je tu De Niro, podle mě tu nejvíc exceluje Joe Pesci. Ten jeho drsnej tvrďáckej nervák, kterej pro ránu nejde daleko a spíš nejdřív udeří a až pak se zeptá, kdo jste, ten je skvělej. Sharon tu má asi taky životní roli. Postava feťačky a hysterky jí sedla jako ulitá. Myslím, že zatím nikdy jindy tak dobře nehrála. Příběh se mi líbil, hlavně ty části o chodu kasína a problémy s podvodníky a jeho chodem a vůbec zařizováním, pozdější vyřizování účtů mě už tak moc nebralo, i když taky bylo zajímavý. Jen ten konec, ten úplnej konec mě dost naštval. Proč skončit jak skončil Scorsese? To tomu hodně moc ubralo. Kdyby De Niro umřel nebo makal jinde, nebo se z něj stala opilecká troska, sedělo by mi to tam mnohem líp. Ale aby dělal to, co tam nakonec dělal, to mě naštvalo a málem to ubralo nějakou tu hvězdičku na mým soukromým píplmetru. (18.02.2006)

Pro někoho možná jeden z nejlepších titulů Martina Scorseseho, pro mě jen místy poutavý retropříběh o jednom úpadku z výšin bohatství. Nejen osud bosse velkého lasvegaského kasina, ale i hráče ovlivňuje sebeklam: on doufá, že ho ona skutečně miluje, oni doufají, že opravdu vyhrají. Scorseseho přístup, který je málo příběhový, mi nikdy moc neseděl, tentokrát je mimořádně dlouhý a maximálně ukecaný, kdy (přiznejme si) šlo několik desítek minut dialogů vystříhat. Na druhou stranu je nekonečné Casino s výbornými hereckými výkony (Joe Pesci vede) skvělou dobovou atmosférou a „milou“ brutalitou. Holt přece filmová událost, když to tu každý erudovaně tvrdí, tak proč nelípnout pět hvězd? (03.04.2013)

Další Scorseseho promyšlený exkurz do určitého uzavřeného světa. Spolu se scénáristou a romanopiscem Nicholasem Pileggim vyprávějí o lidech, kteří jsou ke konci svého honu za prachama a požitky už jen směšní. Dost mi to připomnělo Vlka z Wall Street. Tři hodiny opravdu nejsou skoro nic, paradoxně je snímek často tolik nabit dějem, že divák nestíhá sledovat vše. S tou psychologickou propracovaností bych si nebyl tak jist, tvůrci se moc nevěnovali tomu, jak události působily na Rothsteinovu dceru, což by mě dost zajímalo. (23.10.2017)

Ze spolupráce Scorsese - De Niro, asi to nejslabší dílko, ale i tak velmi kvalitní film. Bohužel je CASINO až zbytečně dlouhé a místy poněkud nezáživné, takže mu nemůžu udělit maximální počet hvězd. Po technické či herecké stránce je však naprosto dokonalé. Sharon Stone je tady neuvěřitelně sexy (ostatně jako vždy) a právě ona je pro mě zdejší hlavní hvězdou, na které spočine nejedno chlípné mužské oko (čímž však nijak nesnižuji skvělé výkony slavných herců v drsných mužských rolích). (06.02.2021)

Jakmile Martin Scorsese přestane točit, na tohohle filmového tvůrce budeme čekat dalších sto let. Martin Scorsese předvádí v režijním křesle opravdové umění. CASINO má sofistikované dějové limity, které se vyústí v dech beroucím závěru, který diváka zaráží do sedadel. Zavede do naprosté blízkosti mafiánského prostředí, kdy se divák stane jeho součástí - během tří hodin se naprosto vžije do všech postav, znamenitého děje a po dlouhých, ale krásných minut jeho divák nestačí vstřebat všechny detaily, které se odehrávají před jeho očima. Herecké obsazení je dokonalé a všichni herci na plátně dokazují své herecké limity. Hlavní trojice jsou herecké diamanty: fenomenální Robert De Niro: výborná hlavní postava (ve své době jednička v Hollywoodu), ďábelský Joe Pesci geniální (skvělý vývoj postavy - nezapomenutelné) a skvělá Sharon Stone servíruje emoce a vášeň. CASINO je má krevní skupina, a mluví mi z duše. Drsný námět v podsvětí mafie, devastujících scén, geniálních hereckých představení a naprosto působivé přenesení knihového původu Nicholase Pilegga na filmové plátno. Miluju ten pocit, když někomu doporučím CASINO a jsem ve velkém očekávaní na jeho kritiku. Nejlepší je sledovat diváka, který CASINO vidí poprvé a je skvělé sledovat, co s ním dokáže udělat. Scorseseho tvorba je ve svém žánru stále nedostižná. Když jsem po dlouhých, ale krásných minut při závěrečných titulcích mrknul víčky a ohlédl se kolem sebe, byl jsem v jiném světě. (22.10.2011)