Kasíno

Martin Scorsese vo svojej najlepsej forme vo filme o mafianoch, prani spinavych penazi, bohatstve, drogach, zufalstve, nefungujucom manzelstve a to vsetko v Las Vegas. Dlha minutaz mi vobec nevadila, pretoze film mi ubehol ako po masle a to si ho kedykolvek rad zopakujem. Dokonca premyslam, ci to nie je moj najoblubenejsi film od Scorseseho. Sharon Stone zahrala svoju Ginger tak skvele a presvedcivo, ze si nominaciu na Oscara za hlavnu ulohu urcite zasluzila a ja som jej ho prial, avsak rovnako presvedcivo zahrala aj Susan Sarandon v drame MRTVY MUZ PRICHAZI (1995), ktora si Oscara vtedy mohla prebrat. Agresivny Joe Pesci tiez nemal chybu a uz sa nemozem dockat na MAFIANOV (1990), ktorych som sice videl, ale nic si z toho nepamätam... 27.12.2009 _____ Robert De Niro - (Sam Rothstein) +++ Sharon Stone - (Ginger McKenna) +++ Joe Pesci - (Nicky Santoro) +++ James Woods - (Lester Diamond) +++ Frank Vincent - (Frank Marino) +++ Kevin Pollak - (Phillip Green) +++ Don Rickles - (Billy Sherbert) +++ Alan King - (Andy Stone) +++ Hudba: Robert Mackston, Todd Milner, Robbie Robertson +++ Hudobný doprovod: Robert Mackston, Todd Milner, Robbie Robertson +++ (27.12.2009)

"Doma by mě za to, co dělám, dali do basy. Tady za to dostávám ocenění." Asi pětkrát jsem u Casina smazala komentář, asi popáté ho vymýšlím znovu. Ať už totiž napíšu cokoliv, mám pocit, že to nikdy nedokáže vystihnout, jaký tento film je. Ano je to příběh o moci, nedůvěře, lásce, gamblingu, násilí, penězích a obyčejném muži, který jako jeden z posledních dostal příležitost stanout v čele velkého podniku ve Vegas. Je to příběh založený na skutečném životním osudu několika lidí. Je to příběh o casinu ovládaném mafií a o veškeré nezákonné činnosti, která se odehrává v jeho zákulisí. Je to příběh narvaný extra zajímavými postavičkami, od velkého šéfa Ace s tváří Roberta De Nira, kterému i přesto, že by vás za pár ukradnutých žetonů nechal zmrzačit, prostě nemůžete nefandit, přes agresivního zabijáka Nickyho v podání Joa Pesciho až po mrchu Ginger ztvárněnou Sharon Stone. Je to vůbec jedna z nejepičtějčích gangsterek, kde tři hodiny nejsou zdaleka tak dlouhé, jak by se mohlo zdát. Je to taky mistrovské dílo Martina Scorseseho, který podle mě dokázal najít tu citlivou hranici mezi tím být znamenitím vypravěčem (jako v 70. letech) a mimořádně koukatelným, až zkomerčnělým režisérem (jak ho známe dnes). Je to krimi, je to drama, je to thriller a je to také jeden z mnoha filmů, který si můžete pustit dvacetkrát a i po jednadvacáté z něj budete uchváceni. Je to film s obrovskou koncentrací žluté barvy v záběru, která tam i s těmi věčně blikajícími nápisy, obrovskými hotely a kontrastní nekonečnou pouští, kde je podle Pesciho zahrabáno mnoho problémů, neuvěřitelně sedí. Je to příběh balancující na hraně obsáhlé fresky a silného osobního dramatu, který je podbarven výborným soundtrackem. Jednoduše řečeno, je to nejen jedna z nejlepších gangsterek, ale i jeden z nejlepších filmů vůbec. "Šéf casina a jeho žena byli zavraždění. Poldové vyslýchali Nicka. Zabásli dealera ze Scirocca, vyslýchali Nicka. Našli mrtvoly v kufru od auta, vyslýchali Nicka. Právníka, vyslýchali Nicka. A když se začali pohřešovat neplatiči dluhů, Nicky byl v každejch novinách." Hm. A stejně ani tento popis nevystihuje to, co bych chtěla o Casinu napsat. (11.12.2007)

Působivému retru Martina Scorseseho nemám po formální stránce co vytknout. Atmosféra doby je vystižena přesně a herci v nezvyklých úlohách září. Příběh se ale v druhé půli pozvolna vleče a závěr odhadnete dřív než by si tvůrci přáli. Hysterické Barbie Sharon Stoneové jsem měl po pár minutách plné zuby a Joe Pesci by zasloužil kulku mnohem dřív, což byl ale zřejmě režisérův záměr. Casino je kvalitní krimi drama, jen mi bohužel z hlavy vyprchalo dřív než bych si přál. (22.03.2009)

Říká se, že dvakrát nevstoupíš do jedné řeky. Pokaždé to také neplatí, zrovna jako v tomto případě. Pět let po úspěšné mafiánské sáze "Mafiáni" se Martin Scorsese vrátil k podobnému vyprávění, tentokrát mapující historii jednoho casina v Las Vegas. Kamerové záběry jsou skvostné a kýčovitě barevné interiéry casina působí naprosto nadpozemsky. I přes tříhodinovou stopáž dokáže pan režisér diváka upoutat rovněž díky nabitému scénáři. Robert De Niro je jako vždy vynikající, role Sama Rothsteina mu byla psána jako na tělo. Sharon Stoneová v roli vypočítavé mrchy podala svůj životní herecký výkon (dokázala, že není jen a pouze sexsymbol, ale také vynikající herečka) a Joe Pesci dovedl svou postavu magora z "Mafiánů" do dokonalosti. Martin Scorsese stvořil mohutné epické dílo s autentickou, drsnou (scény s tužkou a s baseballkama se skutečně vymikají Hollywoodským tendencím), ale přezevšechno i malebnou tváří s jeho obvyklým filmovým posláním - obžaloba zatracování starých hodnot v proměnách času. 90%. (05.10.2008)

Sharon spouštějící se ve zlatém vědru zaprášeném od koksu do studny plné sraček a u rumpálu židovská továrna na peníze zvaná Sam Rothstein, jakožto hlavní aktér jednoho cílevědomého vzestupu, co skončil pádem do zapomnění. Zapomnění, znamenajícího zůstat naživu.. Pro mě nejlepší Scorseseho film s excelujícím cholerickým skřetem Pescim v roli Nicka Santora, jenž s psacím perem umí opravdu velké věci. Závěrečných pět minut "uklízení stop" při House of the Rising Sun je dech beroucí, stejně tak jako jedna z nejbrutálnějších filmových scén vůbec v podobě slavnostního zahájení baseballové sezóny u jámy v kukuřičném poli. Syrový mafiánský realismus. (29.08.2008)