Kasíno

Jakmile Martin Scorsese přestane točit, na tohohle filmového tvůrce budeme čekat dalších sto let. Martin Scorsese předvádí v režijním křesle opravdové umění. CASINO má sofistikované dějové limity, které se vyústí v dech beroucím závěru, který diváka zaráží do sedadel. Zavede do naprosté blízkosti mafiánského prostředí, kdy se divák stane jeho součástí - během tří hodin se naprosto vžije do všech postav, znamenitého děje a po dlouhých, ale krásných minut jeho divák nestačí vstřebat všechny detaily, které se odehrávají před jeho očima. Herecké obsazení je dokonalé a všichni herci na plátně dokazují své herecké limity. Hlavní trojice jsou herecké diamanty: fenomenální Robert De Niro: výborná hlavní postava (ve své době jednička v Hollywoodu), ďábelský Joe Pesci geniální (skvělý vývoj postavy - nezapomenutelné) a skvělá Sharon Stone servíruje emoce a vášeň. CASINO je má krevní skupina, a mluví mi z duše. Drsný námět v podsvětí mafie, devastujících scén, geniálních hereckých představení a naprosto působivé přenesení knihového původu Nicholase Pilegga na filmové plátno. Miluju ten pocit, když někomu doporučím CASINO a jsem ve velkém očekávaní na jeho kritiku. Nejlepší je sledovat diváka, který CASINO vidí poprvé a je skvělé sledovat, co s ním dokáže udělat. Scorseseho tvorba je ve svém žánru stále nedostižná. Když jsem po dlouhých, ale krásných minut při závěrečných titulcích mrknul víčky a ohlédl se kolem sebe, byl jsem v jiném světě. (22.10.2011)

Pro někoho možná jeden z nejlepších titulů Martina Scorseseho, pro mě jen místy poutavý retropříběh o jednom úpadku z výšin bohatství. Nejen osud bosse velkého lasvegaského kasina, ale i hráče ovlivňuje sebeklam: on doufá, že ho ona skutečně miluje, oni doufají, že opravdu vyhrají. Scorseseho přístup, který je málo příběhový, mi nikdy moc neseděl, tentokrát je mimořádně dlouhý a maximálně ukecaný, kdy (přiznejme si) šlo několik desítek minut dialogů vystříhat. Na druhou stranu je nekonečné Casino s výbornými hereckými výkony (Joe Pesci vede) skvělou dobovou atmosférou a „milou“ brutalitou. Holt přece filmová událost, když to tu každý erudovaně tvrdí, tak proč nelípnout pět hvězd? (03.04.2013)

Martin Scorsese se s každou scénou neskutečně vymazlil a ono je to pak během sledováni Casina kurevsky znát. Hele to by na mě mohlo pršet, sněžit nebo po mě házet kameny a já bych nedokázal od tohohle filmu odrthnout oči. To je tak úžasně pohlcují příběh, že jsem si po skončení připadal jak kdybych se vrátil z Las Vegas, chodil do casina, kámošil se De Nirem, mafiánoval z Joe Pescim a šoustal se Sharon Stone. Zkrátka jsem si 178 minut připadal jak ten největší mafián na světě. Jenže on to není jen příběh co mě vyždímal. Tam pomalu co scéna, to blaho. Jak De Niro háže tou červenou kostkou nebo ten světle šedivý dým z cigaret na černém pozadí s hlavou Pesciho či náhled na chod Casina, to sou fakt lahůdky a vůbec nemluvím o té brutalitce z bejsbolkou z toho se mě vysloveně sevřela prdel. Taky jsem umíral z těch košil a k ním odstínově laděných kravat co si tam na sebe házel De Niro. Kapitola sama pro sebe jsou herecké výkony. DeNiro, Pesci a Sharonka své na role nalakovali takovým způsobem, že jsem z nich hotovej až do zániku světa. To se zase něco ve filmovém průmyslu hodně, hodně povedlo. (27.11.2007)

Obr radost!!!! Já prostě věděl, že když si počkám, tak se dočkám. V televizi bohužel běželo Casino s dabingem tak otřesným, až nám praskali doma okenní tabulky, takže nemělo smysl dodívat film až do konce, protože by to akorát ztratilo na působivosti.___ Podle mě je Casino vrcholem tvorby Scorseseho & De Nira, je tu všechno, co dobrý film potřebuje a navíc je okořeněn geniálním prostředím hazardních her. Ve světě, kdy během jediné minutky ztratíte vše co máte nebo naopak přijdete k milionům (i když je to jedna ku miliardě...). A nad tím vším stojí na balkůnku De Niro ve slušivém sáčku s kamenným úsměvem, který napovídá, že ON je tady king a všichni mu můžou akorát **. A je div, že mi ze všech těch barevných cingrlátek, gigantických sfing a nápisů Night Club nebolela hlava a že to vlastně podpořilo všechnu tu atmosféru. Ke konci jsem byl napjatý jak struna a nebudu vám lhát, když napíšu, že jsem měl takovou tu náladu všehoschopnosti. Jako bych najednou mohl udělat roznožku na rozpálené asfaltce :D____ De Niro na Olymp!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! YEAH (07.08.2008)

Další Scorseseho promyšlený exkurz do určitého uzavřeného světa. Spolu se scénáristou a romanopiscem Nicholasem Pileggim vyprávějí o lidech, kteří jsou ke konci svého honu za prachama a požitky už jen směšní. Dost mi to připomnělo Vlka z Wall Street. Tři hodiny opravdu nejsou skoro nic, paradoxně je snímek často tolik nabit dějem, že divák nestíhá sledovat vše. S tou psychologickou propracovaností bych si nebyl tak jist, tvůrci se moc nevěnovali tomu, jak události působily na Rothsteinovu dceru, což by mě dost zajímalo. (23.10.2017)