Gangy New Yorku

Skvěle stylizovaná historicky New-Yorská mlátička s famózním Day-Lewisem, ovšem až zbytečně dlouhá, bez nějaké přidané hodnoty a vlastně i místy nudná. Scorseseho mám hodně rád, ale toto patří mezi jeho vlažnější tvorbu. Rozhodně to ale nebylo špatné, jen takové obyčejné a jediné, co zdvihává film nad průměr je právě famózní výprava...7/10 (07.02.2016)

Leonardo DiCaprio spojil roku 2002 své herecké schopnosti s oscarovým Danielem Day-Lewisem, přičemž tu oba tančili dle bezchybného dirigování režijní taktovky v rukou Martina Scorseseho. Vznikl syrový a patřičně krvavý historický thriller o kmenové nevraživosti mezi Iry a Američany na novém kontinentě, jenž bere svou propracovaností dech. Herci, kulisy, kostýmy, atmosféra: to vše je tu jednoduše nezapomenutelné. (08.01.2014)

Neskutečně nadhodnocený film! Nerežírovat to Scorsese a nehrát tam DiCaprio, tak by snímek nebyl nominován na deset Oscarů (nedovedu si představit, že tohle by byl nejlepší film za rok 2003). Ano výkony Leonarda DiCapria a Daniela Day-Lewise nebyli vůbec špatné i kostýmy, výprava, kamera byla dobrá, ale film mě absolutně nezaujal svým dějem (v tomto případě je 160 minutová stopáž přímo smrtící). Nejhorší film Scorseseho z těch co jsem zatím viděl. Tři hvězdičky to je maximum co můžu dát. PS když si čtu golfistovo komentář, tak mi mluví přímo z duše a naprosto se s ním ztotožňuji..... (29.12.2007)

I mistr tesar se nekdy utne. Vetsina nebude se mnou souhlasit, ale tento film je neksutecne NUDNY, absolutne bez ajkekoliv smysl davajici zapletky, vyzivajici se v bezduchych, radoby dechberoucich brutalnich bitkach a prostoduchych recech. L.Di Caprio umi hrat a tocit velke filmy, to dokazal napriklad v Catch Me If You Can, zde je ale pouze prumerny, Cameron Diazova priserna jako vzdy. Jediny, kdo tento film drzi nad vodou je D.Day-Lewis, ktery umi zahrat cokoli si reziser poruci. Jinak pro me ale velke zklamani... (04.09.2003)

V Ňafjorku bývalo vážně drsno. Sada krutých gangů s názvy jako mrtví králíčci nebo bratrstvo bimbáskovo placky se s urputností židům, irům nebo špagetkám vlastní popasovala se sociální nejistotou devatenáctého století. Když se vývin americké identity zadrhl, bylo nutné do oblasti, kde všichni kradou, prostituují se či dělají úplné hovno (fakt netuším kdo tam vytvářel jakékoliv hodnoty, které by pak šlo uloupit) frknout jednoho záštiplného mamlase, aby to rozstříhnul. Ten si prošel klasickým pentagramem romantického hrdiny - v mládí odvrhnut, někde se kdeco naučil, vrací se na tajňačku, najde si kurvičku, sám mezi všemi vítězí a pokoří nepřátelský svět. Ale jinak - bylo to barevný. (28.05.2012)