Reefer Madness

Príčinou nárastu diváckej popularity v porovnaní s takmer nezáujmom v minulosti, je jednoducho dobový kontext. Práve porovnanie našich súčasných znalostí o marihuane (aktívne overených, alebo pasívne naštudovaných) s premrštenosťou a naliehavosťou, ktorú vidíme na plátne, sú tvorcom a ťažiskom vtipu. Naivita-či zámerná prehnanosť, s akou sú tu líčené účinky drogy a smrteľné následky, ktoré spôsobí väčšine postáv, dnes akoby reprodukovali predstavy našich starých mám o nebezpečnej marihuane. Naivita a premrštenosť sa teda stali ložiskom vtipu, pre tých ktorých mal film (v minulosti) odrádzať. (29.04.2012)

Kam se hrabou Frankenstein a Dracula, největším strašákem poloviny 30. let minulého století totiž byla marihuana! Už ten úžasně přehnaný prolog o „opravdovém veřejném nepříteli číslo jedna“ předznamenává naprosto směšnou propagandu s všelijakými vyfabulovanými nápady o tom, jak z vás tráva udělá vražedné maniaky. Film je to strašný, přesto svým nezvládnutým konceptem vyloženě zábavný a doporučuji ho vidět. Jen si teda myslím, že víc adolescentů ke kouření přivedl, než odradil. (27.07.2019)

Pitomoučký rádoby-naučný film o marihuaně. Však víte, o té droze, po které se slušní mladí lidé začnou chechtat jako maniaci a někdy to končí i vraždou. Nepřekvapí, že ve filmu jsou hloupoučké jednorozměrné postavy, které jen mají poukázat na to zlo jménem tráva, ale nečekal jsem, že budou velmi slušně zahrané. A nemluvím teď jen o jistě už ikonickém zhuleném pianistovi. Celkově je film sranda, i když mi zase tolik vtipné nepřijde, že v tehdejší době klidně mohl být tenhle film úspěšný ve strašení lidí. Takže ne úplně nevinná sranda. (4/10) (09.01.2022)

Ano nasmála jsem se u toho a dost, jen škoda, že to původně nebylo myšleno humorně ale naprosto vážně. Rozhodně se tedy nedá mluvit o objektivním dokumentu, ale z dnešního pohledu spíše o humorném vyobrazení uživatelů marihuany v tehdejší Americe. Film jsem viděla dokonce v kolorované verzi, takže zážitek byl ještě lepší aneb když si někdo zapálil, tak místo normálního dýmu bylo možné vidět růžové, fialové, zelené, modré a další obláčky...k popukání. A výrazy alias šílenci mě taky dostávaly do kolen. Konec filmu už samozřejmě nebyl tak radostný, spíše vcelku dramatický, ale i přesto jsem si nemohla pomoct a odcházel jsem ze sálu s úsměvem na tváři. Viděno na AFO 2012 ve společnosti jednoho sympatického Nizozemce, který, jakmile se v sále zhostilo ticho, se mě vcelku nahlas zeptal: Have you ever been stoned? :D Atmosféra k popukání. (22.04.2012)

Propagandistický film, vyostrujúci nebezpečnosť fajčenia marihuany do absurdných rozmerov vraždy, samovraždy, absolútnej straty kontroly a kriminálneho konania. Zdĺhavá a pomerne nudná záležitosť, napriek hodinovej stopáži. Zhulenci v 70. rokoch si obľúbili film tak, až dosiahol kultový status. Lebo veď - scápanému všetko smiešne. Problém nie je v tom, že dielo hyperbolizuje a extrémne preháňa. Mnohé škodlivé účinky pravidelné hulenie naozaj máva. Stačí sa len pozrieť na štatistiku psychiatrií, že koľko na tráve závislých podstúpilo dobrovoľne odvykaciu liečbu. Akútna toxicita THC na elektroencefalograme vyvoláva preukázateľne prejavy elektrickej desynchronizácie mozgu a prevahu rýchlych beta vĺn nad normálnymi. Časté sú pocity stiesnenosti, striedané smiechom, pestré zmyslové ilúzie, pocity súnaležitosti s všehomírom, pokrivené vnímanie času, veľa srandy, ale aj agresie. To je i pri iných ľahkých drogách. Ozajstným problémom je, že film poslúžil ako jedna zo zámienok k úplnému zákazu užívania a pestovania marihuany v USA. A následne takmer všade na svete. Jediným účinným prostriedkom, ako sa vysporiadať s trávou, je ale len jej úplná legalizácia spojená so zdravotnou osvetou. Požiadavka legalizácie sa týka všetkých drôg a omamných látok. Bez represie, ujedajúcej z prostriedkov štátneho rozpočtu miliardy. Bez represie, vytvárajúcej z bezstarostných zabávačov paranoidných zhulencov a z iných zase životné trosky, ktorých život je navždy poznačený záznamom v registri trestov. (08.04.2021)