Zúriaci býk

Je to boxerský film s opravdu vyjímečnými záběry (kam se hrabe Rocky), ale o box jde až v druhé řadě. Tenhle černobílý klenot nabízí pohled na život šampiona v boxu z úhlu jeho vznětlivé povahy, žárlivosti a rodinného zázemí. Výkon Roberta De Nira je naprosto vyjímečný. O jeho obětování se ztvárnění role svědčí porovnání jeho "vizáže" na začátku a na konci filmu. To vyráží dech. (19.04.2003)

Zuřící býk nesporně patří mezi největší perly světového filmu a (společně s Taxikářem) zároveň na absolutní špici bohaté tvorby Martina Scorseseho. Tento černobílý klenot, který zasáhne přímo do srdce, mě již několikrát přesvědčil o svých nebeských kvalitách a zařadil se mezi filmy, ke kterým mám velmi osobní vztah. Tady opravdu nic nechybí ani nepřebývá. Unikátní snímek, brilantní De Niro. (18.11.2009)

Všichni o něm někdy slyšeli. A drtivá většina z nich se nad ním rozplývá. Já si dovolím konstatovat, že životní příběh boxerského mistra ve střední váze, podezřívavého žárlivého hovada (jak v ringu, tak i v kuchyni, že?) a posléze obtloustlého baviče v nočním podniku je sice díky De Nirovi a Scorseseho novátorském zobrazení boxerských sekvencí s dojmem bezprostřední účasti velmi působivý, ale k opakovanému zhlédnutí mě nedonutí. Klasické vyprávění o období slávy i pádů na hubu i kvůli napojení na mafii odezní, člověka zaujme De Nirův životní výkon i odcizení s bratrem Joeym, ale já dám stejně vždycky přednost Rockymu. I když jsou vlastně oba úplně o něčem jiném. Sorry.. (09.04.2015)

Silný snímek s pár hluchými místy, kdy asi mistrovi nerozumím jak bych měl. V mých očích velmi silnými momenty je každá recitace (básnění) velkého bývalého boxera a později baviče Jakea LaMotty. Nemohu si pomoci, ale v jeho slovech je něco nadčasové více než v jeho soubojích v boxerském ringu. Ty jsou velmi dobře natočené, úžasné nasvícené a celá práce s černobílou kamerou je hodna potlesku. Je těžké to říci i přes hodnocení, které se zastavuje pod vrcholem a to na 4*, ale Zuřící býk je Scorseseho podle mě druhý nejlepší snímek (za vrchol považuji Poslední pokušení Krista, za což mě asi hodně lidí bude nenávidět). "Pouze" 4* jsou proto, že film na mě neměl takový dopad jak bych čekal, pár jeho okamžiků zrovna není geniálních a v pár myšlenkách měl opravdu minul. Robert De Niro zde hraje na vrcholu svých sil a je to jedna z jeho největších rolí. Působivá, přirozená, lidská a svým hraním to nepřehání. Dokázal najít v sobě zuřící býka a ukázat ho divákovi a to nelze než ocenit. Joe Pesci je jeho "malým bratrem" a nezůstává nic dlužen. (13.03.2007)

Scorsese podobně jako Tarkovskij nebo Coppola skutečně našel způsob, jak pracovat s „filmem“, jak ho doopravdy uchopit. ____ Výlučnost Zuřícího býka vidím hlavně v naprosto precizně natočených scénách. Scorsese se vyhýbá dvou událostem odehrávajícím se navzájem, nepoužívá dvě akce přes hloubi pole, nedělí plátno, neinformuje přes média (i ta TV je symbolicky rozbitá, nikoliv z důvodu poruchovosti televizních přijímačů, ale čistě jako odkaz na formální dominanty Scorseseho) a jen ve dvou případech sáhne po křížovém střihu. Jinak z 95% poctivě hněte jednotlivé scény, plastizuje je a inscenuje, dokud nejsou hotový. I souboje v ringu jsou motivovány více kompozičně než sportovně, viz práce kamery a procesy jednostranné subjektivizace a deformace vidění De Nira při zápasech. Je to všechno daný za prvé tím, jak u Scorseseho filmů vyjednává totální realita s totální stylizací. Je to krásný, ale skutečný to být nemůže, na to je to krásný až moc. A za druhé žánrotvorným estetismem Scorseseho - filmového spratka z Malibu generace -, kterým víceméně pomohl zachránit Hollywood na sklonku klasického období. ____ Rafinovaná rovnováha mezi tím, jak Scorsese nadržuje hlavní postavě homofobního mizogynika bez přátel, aby ji ihned záhy něco odepřel, a tak pořád dokola po celou stopáž, to zaujetí pro neschůdné a nesympatické činy je posledním prvkem k dokonalosti filmu. Nezatajuji, že se mě nějak bytostně dotkl. (20.08.2008)