Zúriaci býk

Martin Scorsese se svým dvorním hercem (Robert De Niro) nenatočil mafiánské drama, ale zaměřil se na boxera Jakea LaMottu. Samozřejmě, že nejde hlavně o box, ale o vykreslení problémové povahy (vznětlivost, žárlivost) Jakea. Robert De Niro se pro roli objetoval opravdu hodně, o tom svědčí jeho vizáž na konci filmu, kde má o dvacet kilo víc!!! Joe Pesci i všichni ostatní zahráli parádně, ale De Niro je naprosto zastínil a potvrdil pověst neobyčejně kvalitního herce a jednoho z nejlepších jakého historie kinematografie poznala. Špičkový snímek, kterému dodává tu správnou atmosféru černobílá kameru......... (10.11.2007)

Zase jsem naletěla, skočila jsem na špek všem těm pochvalným ódám na tento nudný film. Box mě nebaví, koukat se na to, jak si dva pánové chtějí vymlátit z lebek poslední zbytečky rozumu, mi přijde ještě stupidnější než se do těch hlav mlátit. Tento film je o jednom primitivovi, který se od jiných primitivů nechal mlátit do hlavy. A fakt nechápu, proč bych měla obdivovat zarputilost někoho, kdo si málem nechal rozmašírovat mozek. (04.05.2014)

Příběh boxéra, který nezávisle stoupá vzhůru, ale jako paranoidní násilník pak padne na držku. Nepříliš sympatický až lehce bezcharakterní Jake LaMotta - De Niro, se mi nedostal pod kůži, nakonec stejně jako celý film. Ne že bych se nudil, ale sledoval jsem toto klasické dílo spíše s takovým povinným zájmem, než že by to nějak opravdicky dopadlo. (03.12.2010)

Scorsese podobně jako Tarkovskij nebo Coppola skutečně našel způsob, jak pracovat s „filmem“, jak ho doopravdy uchopit. ____ Výlučnost Zuřícího býka vidím hlavně v naprosto precizně natočených scénách. Scorsese se vyhýbá dvou událostem odehrávajícím se navzájem, nepoužívá dvě akce přes hloubi pole, nedělí plátno, neinformuje přes média (i ta TV je symbolicky rozbitá, nikoliv z důvodu poruchovosti televizních přijímačů, ale čistě jako odkaz na formální dominanty Scorseseho) a jen ve dvou případech sáhne po křížovém střihu. Jinak z 95% poctivě hněte jednotlivé scény, plastizuje je a inscenuje, dokud nejsou hotový. I souboje v ringu jsou motivovány více kompozičně než sportovně, viz práce kamery a procesy jednostranné subjektivizace a deformace vidění De Nira při zápasech. Je to všechno daný za prvé tím, jak u Scorseseho filmů vyjednává totální realita s totální stylizací. Je to krásný, ale skutečný to být nemůže, na to je to krásný až moc. A za druhé žánrotvorným estetismem Scorseseho - filmového spratka z Malibu generace -, kterým víceméně pomohl zachránit Hollywood na sklonku klasického období. ____ Rafinovaná rovnováha mezi tím, jak Scorsese nadržuje hlavní postavě homofobního mizogynika bez přátel, aby ji ihned záhy něco odepřel, a tak pořád dokola po celou stopáž, to zaujetí pro neschůdné a nesympatické činy je posledním prvkem k dokonalosti filmu. Nezatajuji, že se mě nějak bytostně dotkl. (20.08.2008)

Zuřící býk je nesmírně inteligentním film, nespadá do škatulek běžných dramat, či sportovních, popř. biografických filmů, nepřínáší divákovi to, co by mu bylo nejvíce po chuti, ale jen s přesností a hloubavostí profiluje charakter Jake La Motty a věnuje se jeho životu s poutavým zanícením i objektivním, nesoudícím odstupem současně. V podstatě lze říct, že La Motta je jeden z nejpropracovanějších filmových charakterů vůbec, není hrdina, ani antihrdina a přitom není diváku lhostejný - božská práce Scorseseho je až k neuvěření. K tomu naprosto famózní Robert De Niro a bylo by to dokonalé, kdybych se i dokonale bavil, jenže dokonale zábavný Zuřící býk není. Já mu to nevyčítám, je to film jiné kategorie, ale čísilka vždy dávám dle svých nepokryteckých pocitů -> 8/10 (03.07.2009)