Taxikár

"You talking to me?" De Nirova vysoká škola herectví. Neuvěřitelně autentický obrázek špinavých newyorských ulic, kterými projíždí taxík s hodně zvláštním řidičem. Postava Travise Bickela je napsaná a určitě i zahraná stylem, že vlastně divák postupem času netuší co si o ní má vlastně myslet. Pro mě první skutečný skvost v Martinově filmografii. 100% (04.02.2013)

Jedno ze Scorseseho ústředních témat - prohnilost velkoměsta a její dopad na jedince, které mimo Taxikáře analyzuje i třeba v Počítání mrtvých (svým vyzněním a atmosférou velmi podobný film - opět motiv člověka - pozorovatele, projíždějícího špínou megapole), se nejlépe daří pochopit při sledování filmu Taxikář. Svět velkoměsta je místo plné násilí, korupce, zločinu, metaforicky džungle a vlastně tvoří jakousi paralelu džungli skutečné, v níž navíc zuří válka a neustále se tu bojuje. Z Vietnamské džungle do džungle New Yorku přichází Travis Bickle (naprosto strhující Robert De Niro) a ze svého Taxíku pozoruje dění okolo sebe. Je zjevné, že je psychicky narušený a navíc selhává v milostném životě, nedaří se mu seznámit se s nijakou ženou (své milostné neúspěchy a samotu zahání v pornokinech), a tak je silně podmaňován násilím a agresí okolo sebe, až podlehne pocitu, že musí neradostnou situaci města řešit... Martin Scorsese natočil strhující drama psychického přerodu vojáka podléhajícího subordinaci a poslušně plnícího rozkazy (což mu dává rámec a smysl, jak emočně nastalou situaci a obrovský psychický tlak řešit) v osamělého bojovníka - solitéra, který naslouchá rozkazům podvědomí. Trauma války zesilující se traumatem megapole otevírá před Travisem dosud nepoznané světy, plné běsů a šílenství, pocházejících ovšem z našeho světa. Znamenitý a hluboký film... (25.06.2007)

No, nevím, co vlastně chtěl tímto filmem režisér říci. Do (druhého) setkání Travise s Iris se ve filmu vlastně nic neděje a divák jen pozoruje znechuceného a znuděného Roberta De Nira, jak projíždí špinavým New Yorkem. Když se začne hlavní hrdina připravovat na "akci", dostane to šťávu, ale to jen do "přestřelky", tam pro mě osobně film končí, a to co následuje poté jde zcela mimo mě. Ani herectví hlavního představitele či přítomnost mladičké Jodie Foster nemění nic na faktu, že tohle je pouze průměrný film a víc jak 3* si nezaslouží. (07.01.2011)

Pan Taxikář je zřejmě filmem, který ocením nejspíš daleko později než ve svých pětadvaceti. Je totiž obrovskou reakcí na dnešní společnost, kterou nejde uhlídat. Jen je možné proti ní bojovat, ale jej jen otázkou, zdali se následně změní společnost nebo ten člověk, který se proti ní snaží bojovat. Robert De Niro v tomto filmu dal jasně najevo, že je jednoduší, když se změní on, než samotná společnost. S tím ale lvytvořil naprosto neuvěřitelnou scénu u závěru filmu, ze které mi bylo opravdu hodně zle. Ještě horší ale byly důsledky, které se nedaly přehlídnout. Martin Scorsese tak sice natočil hodně dobrý film, ale já jsem přes samotný příběh nedokázal přejít. A to byl největší kámen úrazu. Jinak se jedná o naprosto skvělou filmařinu, které se horko těžko něco vyrovná. (10.06.2014)

Už se cítím blbě, protože každému filmu v poslední době házím maximální počet hvězdiček. Asi měknu. Jenže Taxikář... je prostě dalším úchvatným filmem z dílny Martina Scorseseho, který si to u mě zkurvil zatím jen Skrytou identitou. Tenhle chlap by měl dostat doktorát z vědního oboru "De Niro tisíckrát jinak ve neo-noir filmu". Podmanivá atmosféra, neotřelý scénář, ještě neznámá (však jí bylo 13) Jodie Foster jako prostitutka a k tomu ten úžasnej, punkovej sestřih, se kterým se Robert De Niro v závěru vytasí. (19.12.2007)