Taxikár

Druhé setkání Martina Scorsese a Roberta De Nira dopadlo víc než dobře. Zajímavý a skvěle natočený příběh o obyčejném taxikáři, který se snaží o vyčištění "svého" města od pasáků, drogových dealerů, zlodéjíčků a vše možné havěti. Velmi podmanivá, působivá a místami až depresivní atmosféra, díky které jsem si film tolik zamiloval. Na závěr bych jestě vyzdvihl Jodie Foster, která hrála roli prostitutky a ve 14 letech byla nominována na Oscara za vedlejší roli! Zkrátka jeden z kultovních filmů 70. let..... (29.11.2007)

Velmi utahané a "velmi o ničem". Na Taxi Driverovi nevidím nic výjimečného. De Niro hraje jako vždycky, skoro všechny jeho role jsou pro mne totálně zaměnitelné. Scorsesemu taky stále nemůžu přijít na chuť. Škoda, ale už jsem se s tím i docela smířil, že mě vrcholná díla těchto pánů zpravidla nechávají chladným. (09.08.2009)

Už se cítím blbě, protože každému filmu v poslední době házím maximální počet hvězdiček. Asi měknu. Jenže Taxikář... je prostě dalším úchvatným filmem z dílny Martina Scorseseho, který si to u mě zkurvil zatím jen Skrytou identitou. Tenhle chlap by měl dostat doktorát z vědního oboru "De Niro tisíckrát jinak ve neo-noir filmu". Podmanivá atmosféra, neotřelý scénář, ještě neznámá (však jí bylo 13) Jodie Foster jako prostitutka a k tomu ten úžasnej, punkovej sestřih, se kterým se Robert De Niro v závěru vytasí. (19.12.2007)

Zdá se mi, že je tento snímek velmi často a velmi moc nadhodnocován a nevím proč. Ponurost, špína, deprese, náladovost, smysl života a podobné prvky v tomto filmu obsažené nejsou nijak geniálně zasažené a určitě se najdou lepší snímky. Tento film mi nepřijde tak výjimečný jako ostatním a některé scény a někdy celé sekvence jsou velmi nudné a bezmyšlenkovité. Možná je to o svobodě, ale já sovu svobodu urychlit přehrávání tohoto snímku využíval častěji než bych si přál a to jistě nebyl úmysl. Nemohu dát lépe než za 3* i přes svůj obdiv k Robertu De Nirovi. (02.08.2004)

Scorseseho filmy jsou pro mě vždy zážitkem a tahle jízda odvrácenou stranou New Yorku patří k těm nejlepším. De Nirovi jeho kreaci muže zhnuseného zlem, kterému je nucen přihlížet a jednoho dne se rozhodne, že už mu přihlížet nebude, nejen věříte, ale jste doslova nuceni jeho jednání schválit. A Iris Jodie Fosterové vám svou blazeovanou třináctiletou adaptací na špínu, ve které se pohybuje (a stejně tak Cibyll Shepherdová, u níž je to ale špína místní politiky), zacpe dech zpátky do plic a pomalu vám ho tam přidusí. (16.08.2007)