Taxikár

Osamělý taxikář Trevis Bickle je velmi unikátním filmovým protagonistou, který touží po tom být dobrým člověkem, jeho mentalita, stav insomnie a především špatný vliv, který na něj jeho práce taxikáře má a díky které vidí New York v tom nejhorším možném světle z něj po čase udělá vyloženého antihrdinu, který pochopí, že aby se svět změnil, musí udělat nějaké činy, které klasickému hrdinovi nepřísluší. Travis Bickle je člověk, který je zlomený účastí ve Válce ve Vietnamu, svou prací, svou poruchou spánku a navíc kvůli nezkušenosti ohledně sociálních kontaktů přijde o jakoukoliv šanci navázat vztah se ženou, kterou miluje. Travis Bickle je tou nejlepší možnou ukázkou tragického protagonisty a Martin Scorsese scénář Paula Schradera přetvořil ve zlomový milník ve své filmografii, který dokázal New York představit v tom nejhorším možném světle a především prodat neskutečně vážné téma ve vizuálně překrásném filmu (nedávno zesnulý Michael Chapman naprosto bravurně pracoval s veškerými neony a osvětleními) a skutečně vytvořil dosud jeden z nejzásadnějších snímků kinematografie. Scorsese definitivní rozpad Travisovy duše mapuje neskutečně, Bickleovo vyprávění ještě více podkresluje jeho beznaděj a stav kdy se definitivně pokouší stát jakýmsi spasitelem. Robert De Niro se v téhle roli neskutečně vyřádil a hodně se na ní připravoval- Udělal si taxikářskou licenci a měsíc taxík skutečně řídil, studoval psychické poruchy a zásadní moment se zrcadlem byla jeho čistá improvizace, která naprosto vystihla Bickleův charakter a už tehdy se ukázalo, že při přípravě na své roli je do ní schopný se De Niro zcela ponořit. Dodnes se jedná o jednu z jeho nejlepších rolí a těžko byste si už v té roli představili kohokoliv jiného. Tehdy 14-letá Jodie Foster už tehdy předvedla, že by za pár let mohla v Hollywoodu předvést velmi zajímavé věci a vzájemná interakce její postavy Iris s postavou Travise je dalším zásadním bodem tohoto snímku, stejně jako vztah Travise a postavy Betsy v podání Cybill Shepherd. Shepherd zde naprosto bravurně střihla roli ženy, do které je snadné se zamilovat na první pohled a ukončení veškerých nadějí na nějaký vztah je pro Travise zlomový, který ho definitivně vypustí na jeho těžce uchopenou pouť. A pak je tu také Harvey Keitel, který kvůli přípravě na roli pasáka Sporta komunikoval s různými pasáky a jakožto hlavní záporák funguje. Závěrečná konfrontace je navíc vrcholnou pasáží snímku, která definitivně dokáže, že veškeré to pomalé budování, nimrání se v Travisově duši a pomalé bláznění z atmosféry nočního New Yorku definitivně vedlo k velkému finále, které Travisovi definitivně dodá stav uspokojení...... tak trochu. Taxikář bude ale ještě hodně dlouhou dobu aktuální především z jednoho důvodu- Už v roce 1976 šlo o studii zkažené civilizace a spodiny lidstva. Aktuálně jsme v roce 2020 a dá se víceméně souhlasit s tím, že to ohledně spodiny lidstva a zkažené civilizace je ještě horší. I přes to, že od premiéry filmu uběhlo 44 let se svět od té doby k lepšímu směru nevydal a Travis Bickle by se dost možná z aktuálního světa zbláznil ještě více. To už se ale nikdy nedozvíme. Taxikář je vizuálně i dramaturgicky neskutečně silný filmový zážitek, který dost možná může někomu definitivně zničit ideály o růžovém světě a předvede vám Roberta De Nira ve vrcholné formě. Především se zde ale definitivně ukáže úžasná režie Martina Scorseseho, který časem své silné režijní uchopení přetěžil ve velkolepější a uhlazenější, jen málokterý je ale tak vizuálně a myšlenkově silný jako právě Taxikář........... (17.11.2020) (menej) (viac)