Střípky ženy

V úvodu je nepřetržitý 24 minutový emočně silný záběr domácího porodu na jeho konci děťátko začne porodní asistence v ruce modrat. Zbytek vyprávění je už roztříštěné. Je zde druhá dějová linka soud s porodní asistentkou za pochybení, která vyprávění opět usměrní. Manžel , stavební dělník, zdá se nese rodinné trauma hůře než ona a začne opět chlastat. Ona pocity skrývá v sobě a dlouho hledá sílu k prolomení společenského tabu, aby o svém traumatu z porodu a ztrátě dítěte mohla otevřeně mluvit. V průběhu filmu dostává od scénáře stále více filmového času pro její psychologickou studii.Čím méně hrdinka mluví o svých pocitech tím větší je nadúroda symbolů. Semínka jabloně nechává klíčit v tamponech, všudypřítomná jablka a jejich konzumace hrdinkou jsou zde proto, že hrdince narozená dcera voněla právě po nich. Kapitoly začínají záběry nedostavěného mostu. Vztah deprimovaných a zranitelných partnerů je čím dál tím chladnější, úplně z něj vymizel humor. K tomu přispívá opravdu děsivé, smutné počasí ve městě. Čekal jsem nějaké vyjádření ke kontroverznímu tématu domácích porodů, ale film je v tomto ohledu nestranný a není to jeho hlavní téma. Psychologický vývoj žena uvěřitelně dovrší. Pro Wanessu Kirby to byla první hlavní role a tuším že za výkon dostala ocenění na festivalu v Berlíně. (04.02.2021)

Velmi silný a intenzivní filmový zážitek. Režisér Kornél Mundruczó a scénáristka Kata Wéber se pustili do tohoto nelehkého tématu a povedlo se jim to zobrazit, tak že se to vryje do paměti. Vanessa Kirby je zde parádní a svou roli zvládla prodat na jedničku. O trochu více se mi líbil výkon Shia LaBeoufa, jelikož má scénáristicky lepší roli, navíc je mnohem více otevřenější, čitelnější a dá se do jeho stavu vžít snadněji. Je obrovská škoda, že LaBeouf je v soukromém životě takový jaký je, protože to bude velká překážka, aby byl nominovaný na různé herecké ceny, které by si za svůj výkon zasloužil. Ellen Burstyn hraje dobře, ale pak přijde jeden konkrétní moment, kterým mě totálně rozsekala (výborně odehraná scéna). Film má hodně silnou a intenzivní první půlhodinu, kterou pak už nemá šanci překonat. Což, ani ve výsledku nebyl záměr. Problém je, že se to projeví na tempu, které nemá kam gradovat a silné momenty díky tomu nemají takovou účinnost jakou by měly mít. A je to škoda, jelikož si dovedu představit, že kdyby se v poslední půlhodince šlo o trochu více na dřeň, tak by byl film lepší a jeho vypovídající hodnota by rostla. Střípky ženy je silný film, na který se nekouká hezky, ale své kvality nezapře. (25.01.2021)

Nezdařený domácí porod, intenzivní, dlouhá scéna na jeden nepřerušený záběr, startuje intimní psychologické drama o vyrovnání se s náhlou ztrátou namísto očekávané radosti, kromě odcizení s(e slabochem) manželem či hádek s matkou třebas i soudním procesem s porodní asistentkou. Pomalu, citlivě, v měsíčních intervalech (dostavby mostu) sleduje vnitřní rozpoložení ženy, která si udržuje relativně vyrovnanou fasádu a expresivním výlevům emocí téměř nepropadá. Jenže i přes výborné herecké výkony se výlučnost výpovědi postupně vytrácí ve střípcích a zbytečný epilog pak polopaticky slibuje nadějeplné vyhlídky i divačkám Rosamundy Pilcher. 7/10 (11.02.2021)

Problematika domácích porodů je určitě věc, která stála za zfilmování. První půlhodina filmu byla opravdu velmi silná. Film se s vámi nijak nemaže a rovnou z fleku vám ukáže ten největší naturalismus. Nejsem sice schopen jako muž posoudit, do jaké míry je to autentické a jak moc Vanessa Kirby přehrává (místy to totiž působí jako exorcistická scéna z Vymítače ďábla). Nelze ale upřít, že první půlhodina je skvěle natočená a klidně by velmi uspěla jako krátkometrážní film. Možná to pro mnohé diváky bude za hranicí únosnosti. Zbývající hodina a půl se věnuje tomu, co se stalo po nešťastném porodu. Manžel, manželka a její matka mají na věc různé názory a divák se s některými ztotožní a s jinými ne. Asi o žádné z postav nelze říct, jestli její chování je správné nebo ne. Ale právě tento rozpor v otázce neúspěšného dětského porodu a co dál (zda se soudit, pohřbít dítě, nebo jej dát do školy k výzkumu) v divákovi vyvolává pocit o tom víc a víc přemýšlet. Po hereckých výkonech filmu nelze nic upřít (hlavně skvělému výkonu Vanessy Kirby). Snad mi jen trochu mrzelo, že se filmu nedařilo držet svižnější tempo celou dobu. Jinak je to výborný film, pro diváka který zrovna nehledá nějaké mainstreamové filmy. (14.04.2021)

Pokus o "drsný" nezávislý film, který staví na zhruba půlhodinové scéně "naturálního" domácího porodu. Nechci říkat, že to byl nejlepší porod, co jsem v telce viděla, ale rozhodně to byla nejlepší scéna z celého filmu. Hlubší a emotivnější než smrt dítěte. Nebo následné truchlení. Místo emocionálních výlevů autoři rozehrávají zápletkové rodinné drama, které přechází do soudního líčení. Nejopravdější postavou ve vyprávění je kupodivu Shia LaBeouf. Jinak mělká nuda a šeď. (13.03.2021)