Krvavá neděle

Uffffff - tak to byla síla. Nájezd to mělo sice pomalý, ale to, co se začalo dít ve chvíli, kdy průvod vyrazil bylo něco otřesného a z hlediska filmařského úchvatného. Bylo to tak reálné, že mi běhal mráz po zádech a několikrát jsem se přistihl s hlavou v dlaních. Tenhle film dokáže člověka vtáhnout do děje a i když chcete pryč, tak prostě nemůžete a musíte dojít až na konec, kde na vás čeká přihláška do IRA, kterou bych nejspíš po zhlédnutí filmu bez mrknutí oka podepsal. (09.02.2009)

No jo, Britové a Irové se nemají rádi. Jen těžko by někdo našel film, ve kterém je to vidět více. Pokud o tomto filmu budeme mluvit jako o rekonstrukci skutečných událostí, tak je třeba filmu pochválit styl, kterým byl natočen. Kamera záměrně působí dojmem, jako by právě divák byl dalším členem výpravy. Musím se přiznat, že mě se tvůrcům vtáhnout nepodařilo. Musím i konstatovat, že herecké obsazení je velmi slabé a dost ubírá na důvěryhodnosti. Vlastně film má celkově takový amatérský outfit. Paul Greengrass tedy mým oblíbencem rozhodně nebude. Krvavá neděle je čtvrtý film z jeho filmografie, který se mi posmůlilo vidět a opět tedy žádná sláva, ba dokonce průšvih. Pojem ,,krvavá neděle! mi tedy utkví v paměti pouze jako den menstruačního cyklu. Na film brzy a rád zapomenu. * (22.09.2012)

Mně to tedy zase až tak nevzalo. Hlavně mi vadí jakási neujasněnost. Na dokument jsou autoři příliš zaujatí, stranící jedné straně, bez snahy o objektivnost, ale na drama je zase všechno pojato velice povrchně bez hlubšího ponoru do osudů kohokoliv ze zůčastněných. Jakmile jsem po půl hodině pochopil jaký je pohled autorů filmu, následoval pro mne už jen sled stále dalších a dalšícj stejných motivů v měnících se kulisách provázený jistotou, že jiné už to nebude. (30.11.2009)

P. Greengrass je v tomto naozaj majster. Snímok pôsobí až neuveriteľne autenticky, akokeby ste sa krvavo potlačenej demonštrácie priamo zúčastnili, alebo minimálne pozerali skutočný záznam. Asi najsilnejšie pôsobí samotný záver a prejav lídra: "Viete vôbec čo ste urobili? Dali ste IRA najväčšie víťazstvo, aké kedy mohli mať. Po celom meste budú mladí muži a chlapi vstupovať do IRA a vy zažijete búrku"...V závere pri čítaní titulkov vás zamrazí ako mohla anglická kráľovná niektorých vojakov za takéto niečo oceniť medailou. 100%. (19.08.2010)

Das ist škandál !!! Fakt krvavej masakr natočenej podle skutečnejch událostí po jehož zhlédnutí máte chuť vstoupit do Irské Republikánské Armády /IRA/. Tento snímek natočený dokumentárním stylem s autentickými záběry nám popisuje události jednoho nedělního dne, kdy do ulic severoirského města Londonderry vyšlo pokojně demonstrovat tisíce nespokojených Irů. Natož tam byli povoláni Britští výsadkáři, kteří měli dohlížet na pořádek v ulicích a v případě nebezpečí zasáhnout mírovými prostředky jako jsou vodní děla, slzný plyn ad. Zelený mozky si asi mysleli, že jsou ve válce a jelikož měli plán pochodu, tak na jednom místě tohoto pochodu postavily barikády a tím donutili demonstrující jít jinou cestou, kde je čekalo nemilé překvapení a to byla palba doslova dozad. Bylo dokázano i z autentických záběrů, že demonstrující neměli žádné zbraně, takže nebyl důvod je zabíjet. Mezi bezmála třiceti mrtvými bylo i třináct nezletilých dětí, kteří si šli jenom zaházet kamenama společně se svýma fotříkama na britské armádní jednotky. Následně po tomto medializovaném krvavém incidentu byla ustanovena vyšetřovací komise z britské strany, která měla za úkol zamést vše pod koberec, ale tím si nasrali na hlavu, jelikož jako reakci na tento masakr vypálil rozzuřený dav britskou ambasádu v Dublinu a také IRA zaznamenala nebývale velký zájem v rekrutování nových členů této organizace. Také v kulturním světě nezůstal tento incident bez odezvy. Nejznámějším protestsongem proti této události byl asi song od irské hudební kapely U2 s názvem „Sunday Bloody Sunday" a také skladba„The Luck of the Irish" od Johna Lennona. Velice smutné je, že ani po čtyřicetiletém výročí od této události se nikdo z britské vlády neomluvil za tento incident a celkově nechápu, že ti imperialističtí britové nenechají tento smaragdový ostrov na pokoji. A to píšu zejména protože jsem v Irsku několikrát byl a dokonce jsem tam i pracoval a můžu říct, že místní mentalita zdejších lidí je dosti podobná jako ta naše. No prostě mají rádi pivo, rádi se baví, tancují, mají rádi fotbal a těch podobností je mnohem víc. Mají moje sympatie a v této věci jsem stoprocentně na jejich straně. Za nestranné natočení tohoto snímku dávám zasloužených 100%. (16.06.2021)