Kalašnikov

Při hodnocení životopisných filmů mám vždycky dilema. Na jednu stranu se moc rád dozvím pravdivý příběh někoho známého/zajímavého, případně zajímavý příběh někoho, koho jsem do té doby neznal. Na stranu druhou mě velmi irituje, když se životopisný film nezakládá na pravdivých událostech, je upravovaný, nebo záměrně zavádějící. Vyhnout se tomu asi úplně nedá, vždyť obraz hlavní postavy často zkresluje už jen to, jaké hlavní události tvůrci vypíchnou/nezmíní, nebo období, kterému se věnují nejvíc. Zkrátka kontext. U ruských filmů je navíc ta věrohodnost, často překryta ideologií a nacionalismem. Takže pak už je to jen o tom, jestli bude dost i těch faktických informací, aby neměl divák čas pochybovat. A v tom je velká slabina Kalašnikova. Tvůrci vystavěli pomník prostému, ale talentovanému vynálezci, který překonal pár těžkostí, aby nakonec přišel s ikonickým samopalem AK-47. Samozřejmě za podpory matičky Rusi. O konstrukci AK-47 se mimochodem nedozvíte skoro nic. Těch pár zajímavých věcí, jako byly soutěže konstruktérů, mi na kvalitní životopisný film naprosto nestačí, takže za mě slabota. PS: nejsem hnidopich, třeba u Vremja Pěrvych mi bylo vcelku fuk, jak to bylo doopravdy a u Kódu Enigmy jsem taky nešťoural. Oba filmy totiž měly i něco navíc...solidní dramaturgický přesah. (21.12.2020)

Jasný.. AKčka jsou kult, všichni je milujeme a konstruktér takové zbraně si zaslouží poklonu. Problém je, že i když se to přibarví a zdramatizuje, pořád je to o pendlování mezi nákresy, dílnou a střelnicí a to prostě není materiál pro vtahující drama. Jurij Borisov to hraje na takového toho jednoduše bodrého vidláka s vizí, až to zavání kýčem. Olga Lermanová je krásná ženská. Chemie mezi ní a Jurijem funguje a ta romantická linka je tak překvapivě nejsilnější složkou filmu. Osobně mi to přišlo málo syrové. Všichni tady byli vlastně docela pozitivní, všechno vypadá mnohem hezčí a načančanější, než by člověk v Rusku na konci války čekal. Rusové si prostě natočili takovou nablýskanou pohádku o jejich národním pokladu. Nic víc, nic méně. (21.10.2023)

Zajímavě natočený film, který si o dost víc vychutná ten, komu krom jmen "Kalašnikov" jsou povědomá i jména Špagin nebo Děgťarjov. Samozřejmě že je třeba se připravit i na notnou dávku patosu (tak je to ruský film o hrdinovy Sovětského svazu, že...) a úsměvné dialogy. To ale nic nemění na faktu, že od začátku do konce prostě věříte, že jste v 40tých letech minulého století. To že nejde o akční super-pecku s neporazitelným super-hrdinou, snad taky zdůrazňovat nemusím. Díky tomu se i děj sune uvěřitelným tempem a zbytečně se nikde nezdržuje. Moc se mi líbilo, že život Kalašnikova není jen o "tom jediném úspěchu", ale také také o cestě k němu, která nebyla jen samý úspěch. Pozn.: opravdu, opravdu by mě zajímalo, jestli klíčovou myšlenku úspěchu Kalašnikovovi vnuknul právě, Špagin (jak je to zobrazeno ve filmu) i ve skutečnosti :). (09.08.2020)

Je to hodně špatně udělané a možná s vyjímkou prvních scén s tankem i neskutečně hloupoučce a naivně.Kalašnikov je pojem,o tom žádná,ale evidentně jen co se týká konstruktérství.Jinak nebylo čím naplnit 110 minut.Film je patetický,přehrávaný a jediné co kooperuje s historickým aspektem,jsou jména,která v průběhu života a tudíž i filmu potkal.V podstatě 80% scén zbytečných až kontraproduktivních.Škoda,protože jméno Kalašnikov mělo neskutečný potenciál. (05.08.2020)

Příjmení Michail Kalashnikov je známé po celém světě, a to bez přehánění. Jeho vynález oslavil ho ale i zemi, ve které žil a pracoval. Ne každý však zná jeho životní cestu. Talentovaný samouk prošel mnoha problémy a zkouškami, než se stal světoznámým designérem. Jeho cesta byla dlouhá a trnitá, ale jako výsledek se zrodila legendární zbraň AK-47. Tento samopal se stal skutečným počinem ve vojenských záležitostech a dodnes zůstává skutečným symbolem zbraní. Málokdo se mohl srovnávat s Kalashnikovem v kvalitě .... .TEXT: Ruský net. (11.04.2020)