Verejný nepriateľ

Nepřítel státu si bere to nejlepší z atmosféry akčních filmů raných 90. let (Smrtonosná -doplňte-, Uprchlík) a dodává k ní hi tech elementy v podobě všudypřítomných, sledovacích/sledujících kamer a satelitů. Film perfektně startuje z chytlavého a "klidnějšího" úvodu až po akční film pohybu, kdy postavy doslova utíkají před očima velkého vládního bratra s nemožností se pořádně vydýchat. Gradace je výborná, film je perfektně napínavý a zábavný po celých 130 minut, hlavním postavám nechybí charisma a závěr je také překvapivě promyšlený, nebo chcete-li cool... Nejlepší Tony Scott. 9/10 (08.09.2012)

Nic moc. Příběh je vystaven na mockrát zopakovaném námětu. Jeden člověk je opět obětí tajné složky státu, opět samozřejmě v USA. Tady je snad drobná změna v tom, že tyto tajné složky mají k dispozici veškeré představitelné i nepředstavitelné monitorovací zařízení. Moc mě to zkrátka nebavilo. Jako bych už předem věděl, jak všechno bude probíhat a jak všechno skončí. Opravdu nenacházím nic v čem by bylo tohle drama lepší než ty ostatní. Nepřítel státu mi přijde opět a znovu vyroben ze stejného těsta. Dávám takové pěkné 2*. (28.05.2012)

Když jsem to viděl s kámošem tehdy v devadesátým osmým, tak jsme se tomu smáli, jak nám chtěji nakukat, že se dá takhle monitorovat pohyb pachatele, či jak snadno lze protlačit zákon o sledování ve stínu hrozby teroristického útoku. Opak se stal pravdou. Usama popelnice obtěžkaná (Bin Ladin) spustil vlnu protiteroristického odporu a zcela snadné zlegalizování veškerého monitoringu, na který nás už připravovali v tomto propagačním filmu. Když jsem to viděl nedávno, bavil jsem se dál, protože i s odstupem let pořád nemáme takové možnosti, jako ukazuje tento třináct let starý film. Pořád nedokážeme z fleku nahlížet na záběr z průmyslové kamery z několika stran (jeden z nejvtipnějších momentů filmu) a ani rozhodně satelitem sledovat tak dokonale pohyb člověka městem, i když se to jeví jako reálné. Ne, opravdu to nejde. Nakonec, kdyby to tak bylo, popelnici obtěžkanou by už dávno našli. Ale to nechci použít jako protiargument, to ne. Z dnešního hlediska je velkým pozitivem filmu, že je dost progresivně natočený, ale to už je halt Scotův styl. Styl, jenž se nikdy neochodí, a proto jeho filmy dokážou bavit i po mnoha letech. Dále se zde objeví hrstka herců, kteří na své popularitě teprve zapracují v pozdějších letech (Jack Black, Barry Pepper a Jason Lee, jehož butchering fate patří též k vtipným kontextovým momentům). Nakonec se dá film i s odstupem let hodnotit relativně pozitivně, ale je třeba to brát spíš trochu jako sci-fi thriller komedie. (20.11.2011)

Tony Scott v nejlepsi forme, tenhle film se muze zaradit mezi jeho vrcholy, jako jsou Posledni skaut a Pravdiva romance. Tony natocil inteligentni akcni thriller, kterej nesazi jen na honicky a prestrelky, ale ma slusnej, i kdyz ne nejak zvlast originalni, pribeh a hlavne je celej cool natocenej se slusnou hudbou. Prakticky behem prvnich 15 minut zacne honicka, ktera skonci az za hodinu a pul. Poslednich 30 minut je sice pomalejsich, ale je tu pekna pointa. Navic tu neni Will Smith za frajirka, ale vetsinu casu je pekelne nasranej a vubec netusi co se deje, fakt jeden z jeho nej vykonu. A kdyz se k tomu prida perfektni Jon Voight a Gene Hackman, tak si prakticky nemam na co stezovat, ale precejen to nebude na maximalni hodnoceni, i kdyz o chlup. (14.01.2007)

Když jsem film viděl poprvé, byl jsem z něj celkem na větvi. Přece jen zápletka byla hodně atraktivní, děj se odvíjel v solidním tempu a Jon Voight coby záporák číslo jedna byl opravdu na úrovni....Ale s odstupem času nějak nechápu proč mě Nepřítel Státu tak uchvátil, vždyť nic extra světoborného nepředvedl...Pro mě nejlepším filmem Tonyho Scotta zůstává Poslední Skaut, ale protože to, co vidíte na plátně, poměrně přesně vystihuje moji oblíbenou hlášku "Paranoia je jediný racionální přístup ke spiknutí světa", dávám nakonec 70%. (28.01.2003)