Sputnik

Ruská variácia na Votrelca. Ale neodohráva sa to v budúcnosti vo vesmíre, ale v Rusku v roku 1983, takže si užijeme aj nejakých tých zákerných komunistov, ktorým sa nedá veriť. Hlavne to ale nie je atmosférický horor ale drvivú väčšinu filmu to je pojaté psychologicky. Skúma sa jak príšera, tak aj hostiteľ s ktorým je neustále v symbióze. Doslova si jak u psychológa rozprávajú o svojich snoch s odvážnou ruskou doktorkou. No a na konci sa dočkáme trochu akcie. Zahraté to je dobre. Najviac ma bavil Semiradov, ktorý to tam mal všetko pod palcom. Bol presvedčivý v každej polohe. Od chápavého šéfa po akčného hrdinu, ktorý tam pobehuje so samopalom. Mínusom je stopáž. Chcelo by to o takých 10-15 minút skrátiť a občas sa tá doktorka správala dosť hlúpo a nevedecky. Ešte spomeniem hudbu. Na jednej strane sa mi páčila, ale na druhej strane miestami k scénam príliš nepasovala. To neustále monumentálne bubnovanie aj keď postava ide z jednej miestnosti do druhej bolo trochu smiešne. Takže výsledkom je zaujímavá variácia na Votrelca, ale len tak na jedno pozretie. 6/10. (04.06.2020)

Námět amerického sci-fi hororu s pseudo-vetřelcem na výzkumné vojenské stanici v kázachstánské poušti (rok 1983), Rusama pojatý jako lidské drama o parazitem postiženém kosmonautovi a vědkyni, která mu chce pomoct, protože se do něj zamiluje. Ovšem s americkým vizuálem, žánrovými klišé i archetypálními postavami které už známe odjinud (nelidský velící plukovník, nadšenecký vědec se svědomím atd.). Ok produkce a fajn herci, ale divácký zážitek nepřekvapivý a lehce prozívaný. (11.10.2020)

Dobrý. Nečekejte akci, tady se sází na atmosféru. A ta je solidní. Samozřejmě že se v tom můžete šťourat, proč todlenctotámhleto, ale v tomhle případě by to byla škoda. Protože ten film je opravdu dobré sci-fi a rusové mě překvapili. I když se obávám že je to zase na dlouhou dobu poslední dobrá věc co od nich přišla. Tou poslední byl Ночной Дозор. (16.11.2020)

Rok 1983 v Sovětském svazu - L. I. Brežněv je už rok po smrti, u moci je J. V. Andropov, kterého o rok později vystřídal K. U Černěnko a jeho opět po roce M. Gorbačov. Joj, to byla doba rakví a černých praporů! Rusové se zasazením do 80. let vyhnuli futuristickým interiérům a supermoderní technice současnosti či budoucnosti, což je ale příjemným zpestřením. Po řemeslné stránce není vcelku co vytknout, z hlediska motivu nic nového. Dva kosmonauti přistanou nouzově na Zemi a s sebou přinesou mimozemskou formu života. Ta je jakýmsi symbiontem (něco jako třeba Venom), který se spojil s jedním z kosmonautů. Jejich symbióza je ovšem natolik propojená, že jeden bez druhého nemůže žít. Doktorka Taťána Jurievna je pozvána do vzdáleného výzkumného střediska, kde má pomoci s oddělením symbionta od hostitele. Čeká ji zde úkol v pravdě nadlidský. Škoda, že si film nedrží napětí. Příliš scén s mlčícími postavami připomene typické sovětské snímky, kde ani dumajut a dumajut. Když dojde na akci, podtrženou údernou hudbou, film se rozjede - ale jen na krátko. Přesto jsem se vyloženě nenudil, a tak dávám silné 3*. (06.06.2020)

Skoro až dokonale "americký" look a absence ruské mentality jakožto i vlezlého patosu mě dost překvapila a úvodní minuty slibují skvělý vetřelecký zážitek. Jenže se film po čase začne hrozně táhnout, scénář je slabý, ničím neobjevný a stačil by leda tak na průměrnou epizodu Akt X, nikoli na skoro dvouhodinový celovečerák. Hororové to není, chytré také ne a ani krvavých naháňaček jsem se skoro nedočkal. Postupně mě to bohužel udolávalo a poslední půlhodinku jsem už vyloženě prozíval. (29.07.2021)