Sputnik

Chcete-li si film bezproblémově užít, smiřte se dopředu s tím, že sovětské reálie z doby doznívajícího brežněvismu (1983) jsou poněkud zkreslené, vyumělkované, dnešnímu divákovi přizpůsobené. Takže třeba doktorka Taťjána je nevěrohodně oprsklá, prostořeká a svéhlavá, doktor Rigel, ambiciózní kariérista, se ze dne na den nevěrohodně stane mužem svědomí a bojovníkem za pravdu, nebo plukovník Semiradov se nadřízeným nevěrohodně utrhne ze řetězu a na vlastní pěst nechá dělat vražedné pokusy na lidech... tedy vlastně na vězních, eto ně ljudi. A taky se smiřte s tím, že ruští scénáristi, chtějíce být asi hollywoodštější než hollywoodští, vám do temného thrilleru o parazitickém šmejdu z vesmíru zakomponují nadprůměrně přiblblou skorolovestory, postavy nechají mluvit i jednat hodně nepravděpodobně a dorazí vás pak ještě uslintaným epilogem. Pokud ale tohle všechno přijmete, čeká vás solidní hustoatmosférické až jemně horrorové scífko, v hlavní roli se slizkým mimozemským sympaťákem, kterého bych asi nejlíp pojmenoval nějak jako mozkožer, hlavodrť, nebo lebkoluskoun. Nejzajímavější scéna: Budu asi za podivína, ale zaujal mě krátký moment, ve kterém se Taťjána s Rigelem před vojáky tajně domlouvali latinsky. Jo a shodou okolností znám a mám rád i tenhle melancholický song, který ve filmu nepřímo několikrát zazní: https://www.youtube.com/watch?v=tXfQxidhVEg (28.05.2020)

Technicky solidně natočené, ale tvůrci se nějak nedokázali rozhodnout, jestli chtějí točit drama, horor či filosofickou SF. První polovina, která je spíše dramatem, celkem funguje, ale jak se to postupně překlápí do hororu a trochy té akce (kde vesmírný neřád je jen částí zla), logika začíná dostávat pořádně na frak, lidé jednají podivně a zvraty jsou těžko uvěřitelné. Asi by spíš než ty poněkud jalové úvahy o správnosti či špatnosti toho či onoho protagonisty (na úrovni "Vážení, jen proto, že je to nelítostný nestvůrný zabiják a uslintaný slizký netvor, nemusí ještě být špatný člověk.") bylo lepší, kdyby se scénárista a režisér raději rozhodli pro klasický SF horor, protože sovětské reálie by tomu sedly. Ale viděl jsem po dlouhé době Oksanu Akinšinu, což je pozitivum. Viděno jako dvojakce s filmem Kolskaja sverchglubokaja, který jdu zkritizovat nyní. (03.01.2021)

Kdyby ti Rusáci nebyli takové chladné držky, možná bych dal i za 4 hvězdy, takhle ale člověk fakt neví, zda má komu vůbec fandit. Oksana Aki-šišina se snaží divákovi vetřít do přízně zuby-kozami, ale je to pořád málo. Parazit z vesmíru je velice dobře graficky udělán. Všechno ostatní je ale takové unylé, vleče se...příjemná změna, ale trošku zabitý potenciál, řekl bych.................moje hodnocení = 5,5 z 10. (21.10.2020)

Je mi fakt jedno, že se tohle scífko inspirovalo jinde - protože cokoliv originálního už jsem pár let v tomhle žánru neviděl. Opět pojaté tak nějak po sovětsku (jinak, než jsme zvyklí) a opět dost dobře. Potvůrka je cajk, námět rozhodně zajímavej, jen škoda, že navzdory hodně solidnímu začátku už je druhá polovina tak nějak... klasická. To neznamená špatná, ale tam už nic nepřekvapí (a tu romantiku si mohli odpustit, ten kamennej xicht Oksaně slušel). Zasazení do 80. let byl dobrej nápad, aspoň nebyl prostor na CGI bordel. (22.08.2020)

Být to kratší, budu s hodnocením vstřícnější, ale žel vaty je tu dost. Na druhou stranu je monstrum slušně animované, Alla Pugačeva a její píseň je ironické mrknutí očkem na znalé minulého režimu, a hlavně má film velmi dobrou atmosféru, zvláště na té základně. Jen konec mě poněkud překvapil, protože jak? Jak se tam dostal? A kdo to vlastně je? Asi mi něco uniklo při představování obou kosmonautů. (07.05.2021)