Pěnička a Paraplíčko

Vpodstatě o ničem. Děj je tak řiďounkej, že by sotva stačil na jeden díl seriálu. Tak je film všemožně natahovanej a je to bohužel nuda a nechtěná sranda. Na úvod pět minut písnička, pak zhruba ve třicáté minutě další, hned poté strašně dlouhá bitka Pěničky s Mlíkem a pak už jenom Pěničkovo schovávání se v baráku a banda potrhlejch policajtů, která se ho snaží dostat. To je spíše směšný, páč ve chvíli kdy policajti začli z ulice střílet do oken baráku, zatímco Pěnička byl po celou dobu na schodišti, maximálně na půdě, tak to nebylo ani k smíchu spíše k pláči jak je to blbý. Pak přijde rada Vacátko, pokecaj si o konec. Ach jo, bída. Nebejt občasného vyskytnutí se pánů ze čtyřky, tak to snad, serouc na nostalgii, pošlu do odpadu. (21.07.2015)

Jiří Sequens a Jiří Marek se spojili, aby vznikl slavný filmový policejní rada Vacátko. Jeho obliba je stálá. Hrdina má lidskou tvář pochopení a soucítění, moudrost, zkušenost a laskavost. Kulisy i kostýmy dokonale ilustrují zašlou slávu mladé republiky v omšelém prostředí prostého lidu. Vyšetřuje se zločin, odhalují se tajemství propletence partnerského vztahu. Hlavní postavou příběhu je bývalý kasař Josef Pěnička (velmi dobrý Radoslav Brzobohatý) se svojí soukromou výpravou za spravedlností, se smutkem v duši, s nenaplněnou touhou v srdci, se vzletným plánem, s odhodlanou obranou a se spásným smířením se s realitou. Hlavní ženskou postavou je lehkomyslná prostitutka Anča Kulatá alias Paraplíčko (dobrá Jiřina Bohdalová) s jedinečnou přizpůsobivostí měnícím se podmínkám přítomnosti. Bezelstně a hřejivě miluje, bezstarostně a ledabyle mění, ustrašeně čeká a lituje. Láska má u chudších jinou podobu. Hrdinou příběhu, pochopitelně, je pražský policejní rada Karel Vacátko (dobrý Jaroslav Marvan) s intuicí, správným předpokladem a hrdinsky lidským skutkem. Tam, kde je Vacátko, jsou i policejní inspektoři Josef Bouše (sympatický Josef Vinklář) a Josef Brůžek (příjemný Josef Bláha), kteří snaživě i neurvale pátrají po každé stopě. Z dalších rolí: přední muž galérky a agilní kasař Mlíko (pozoruhodný Bohumil Šmída s hlasem Jaroslava Moučky), Pěničkova starostlivá a přející bytná (sympatická Jiřina Štěpničková), rozhněvaný a dopálený majitel obléhaného domu Petr Holeček (dobrý Martin Růžek), zatvrzelý dobyvatel a rozpálený nuselský policejní komisař (zajímavý Bohuslav Čáp), či klidný policejní lékař Vejvoda (příjemný Ota Sklenčka). Hudební doprovod a především texty písní podtrhují celkovou atmosféru místa času první republiky. Stále je to příjemné odreagování a laskavý druh zábavy, který nezevšední, ale svým hereckým podáním zahřeje. (06.10.2016)

Viděl jsem tenhle skvostný film několikrát.Je to nejen koncert pro skvělé herce, ale noříme se tady do atmosféry pražské galérky,která má svá nelítostná a krutá pravidla.Film volně navazuje na Hříšné lidi města pražského.Jednotlivé figurky jsou zde prostě krásné.Fabule je celkem jednoduchá, ale zpracování nádherné.Kdykoliv se na tenhle film podívám.Třeba dneska. (19.07.2015)

Tak zaprvý, Liška je prostě génius a pokud neni našim vůbec nejlepšim filmovym skladatelem, pak jednim ze tří určitě. Ta jeho hudba a hudební čísla (se Zímou, Nerušilovou apod.) Hříšný lidi včetně všech těch pěti navazujících filmů odpaluje někam úplně jinam, o ligu dál. Ale jinak - Pěnička a Paraplíčko je film slušnej, i když pro mě je zatím na pomezí tří a čtyř hvězdiček. Občas trochu ztrácel tempo a tah, a i když to možná v budoucnu po dalších zhlídnutích budu hodnotit jinak a třeba spíš jako klad, tak teď mi přišlo, že ten cca hodinovej formát ze seriálu by se víc hodil i na Pěničku. Každopádně to, že každej z tý čtveřice filmů (resp. pětice) je vlastně dost jinej, to je jedině dobře - a Pěnička je z nich prostě ten rozvážnější, pomalejší a svym způsobem niternější. Po zhlídnutí to možná nemusí působit tak efektně, ale v celkovym obrazu celejch Hříšníků to prostě dává smysl. WTF moments: Nějak se mi nechce věřit, že by vrah v oběti nechával doličnou zbraň, podle který se (navíc jako mnohonásobnej recidivista) samozřejmě dá relativně snadno vystopovat. (17.09.2015)

Miluju dobu první republiky. A proto miluju i seriál Hříšní lidé města pražského. Filmy s panem Vacátkem jsem ale nikdy neviděl. Ani jeden. Až poprvé tenhle, den před napsáním tohoto komentáře. A nebyl jsem zklamán. Doba první republiky opět vykreslená taková, jaká asi skutečně byla. Krásná a staromódní. Ale v té době i zloději měli šarm a úctu a své kouzlo. Mě se moc líbila u černobílého seriálu hudba. A to zůstává i zde. Paní Bohdalová opět hraje skvěle. O panu Marvanovi netřeba mluvit, i když by si to zasloužil. Miluju jeho herectví a je pravdou, že je to jeden z nejlepších českých herců v historii. Pozadu nezůstává ani pan Brzobohatý. Příběh je sice trochu slabší, protože velmi brzy víme, kdo je vrah a tak jde jen o to, jak na něj pan rada Vacátko přijde. Ale závěrečná scéna všechno nahradí. Brzobohatý se opevní v domě, k tomu policejní akce a vrchol všeho, odvážný pan Vacátko jde do akce. Možná je to mým nadšením z první republiky, možná z geniálního Marvana, ale já se už teď těším až shlédnu další filmy. (07.01.2016)