Réžia:
Jim SheridanKamera:
Jack ConroyHudba:
Elmer BernsteinHrajú:
Daniel Day-Lewis, Brenda Fricker, Kirsten Sheridan, Eanna MacLiam, Cyril Cusack, Ruth McCabe, Fiona Shaw, Hugh O'Conor, Adrian Dunbar, Ray McAnally (viac)Obsahy(1)
Celovečerní debut režiséra Jima Sheridana byl natočen na základě stejnojmenné autobiografické knihy irského spisovatele Christyho Browna. Malý chlapec, postižený od narození mozkovou obrnou, byl schopen trochu komunikovat pouze prostřednictvím jediné pohyblivé části svého těla, levé nohy. S vynaložením obrovského, nadlidského úsilí a s velkou pomocí své obětavé matky se naučil nohou psát a malovat a tak dát svému okolí najevo, že jeho mozek pracuje normálně, že uvnitř je zcela zdráv. Díky odborné péči začal Christy v dospělosti i poměrně dobře mluvit. Byl to těžký a dlouhý boj, ale on ho nikdy nevzdal. Často z něj čišel hněv, hořkost a bolest, ale jeho vůle a inteligence nakonec slavily triumf. Z Christyho se stal člověk, spisovatel, manžel. Režisér odmítá nabízející se emotivní pohled na složitý osud hrdiny, soustřeďuje se více na vypjaté chvíle Christyho života, v nichž tvrdohlavý člověk usiluje o vymanění se z daného osudu i prostředí. Skutečné tragédii jednoho mladého života tak vtiskl dimenzi velkého zápasu o lidskou důstojnost. Výjimečné herecké výkony, podložené studiem ochrnutí a jeho projevů, podali všichni hlavní protagonisté, zejména však Daniel Day-Lewis a Brenda Frickerová. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (251)
Príbeh írskeho umelca Christyho Browna bol pre mňa neznámym až do vizuálneho stretnutia s týmto filmom. Moja ľavá noha, jednoduchý no absolútne výstižný názov pre túto klasickú drámu o krutej hre ľudského osudu. Rozpráva príbeh Christyho, človeka – trpiteľa, fyzicky postihnutého a uväzneného vo svojom vnútri, žijúceho v prostej rodine, ktorú sužuje chudoba. Je to príbeh o boji človeka, boji, ktorý prebieha hlavne v jeho vnútri, o snahe nadviazať komunikáciu s okolím, ktoré je mnohokrát odmietavé a kruté ako Christyho otec. Dlhé roky väznenia vo vlastnom tele sa podpísali na Christyho správaní, jeho častej arogancii a neprimeranej konzumácii alkoholu a práve jeho nepredvídateľná povaha mi bránila vo výraznejšom ponorení sa do sveta hlavnej postavy. K Danielovmi výkonu sa netreba vôbec vyjadrovať, zaslúžený Oscar a absolútna oddanosť s postavou len potvrdzujú obrovskú profesionalitu tohto herca, no netreba zabúdať ani na skvelého Hugha O´Conora, hrajúceho mladého Christyho. Miernemu sklamaniu sa neubránim, okrem ukážkových hercov sa jedná o prakticky jednoduchý životopisný film, ktorému chýba pevnejšia režisérska ruka a pár minút naviac, ktoré by vytvorili menej skratkovitý obraz o hlavnej postave a hlavne preto považujem za najpôsobivejší film dvojice Sheridan – Day-Lewis dielo, ktoré vzniklo o štyri roky neskôr, úprimnú drámu In the Name of the Father, ktorej nechýba nič z toho, čo som hľadal v tomto príbehu. ()
Permanenentní čtyřhvězdička, o jiném hodnocení bych ani neuvažoval a nevím, jak jde k jinému dojít. Poctivě vydřená všemi zúčastněnými, zdaleka nejen Day-Lewisem. Zároveň ale moc velký kalkul na nějakou intenzivní spokojenost. Dá se říct, že všichni se zde tak urputně snaží natočit kvalitní film, že právě viditelnost té snahy, ač nepochybně úspěšná, je od plného počtu odtrhává. ()
Byl bych dal tři, nebýt toho, že jsem si přečetl velmi stručný životopis Christyho Browna. Měl jsem podezření, že scénáristé ten život prošmikali tak, aby z toho vznikl hezký keřík střižený pěkně do oblouku, po němž hladce stečou slzy dojetí. Nečekal jsem nicméně, že ten film vyhezkává skutečný život C.B. až tak bezostyšně. Vzpomněl jsem si, jak jsem četl K. Gotwalda, v jehož sebraných spisech chybí vše mezi Molotovem-Ribbentropem a Barbarossou. Proč asi, že? ()
Učebnicový příklad filmu, který stojí a padá s hlavním hereckým výkonem. A díky Danielu Day-Lewisovi stojí sakra pevně na obou nohách, nejen na té levé. Příběh mozkovou obrnou postiženou Christyho Browna, který se navzdory počátečnímu podceňování stal uznávaným umělcem, není dramatický tím do očí bijícím způsobem, je to malé drama jednoho života, které je překvapivě spíše plné lásky než odmítání. Je to příběh postupného napovídání "co jsem" těm, kteří mě milují, ale se kterými nemohu dobře komunikovat. A Day-Lewis dokáže být v těch všedních a často minimalistických epizodách naprosto přirozený a uvěřitelný... Jeho dokonalé nastudování pohybů i hlasových projevů postiženého člověka bere dech už samo o sobě, ale tím skutečným hereckým výkonem je umění vyjadřovat omezenými prostředky silné emoce. A byl bych nespravedlivý, kdybych opomenul jeho láskyplnou matku v civilní a lidsky vřelém ztvárnění Brendy Frecker. Krásný film. ()
Film to byl rozhodně zajímavý, nominace na oskara zasloužené. Vítězství Daniela Day-Lewise oprávněné. Musim uznat, že na filmy s touhle tématikou se mi dívá špatně. Neni mi to uplně příjemné sledovat. Líbilo se mi to, jak se ke svému synovi chovala matka, a sourozenci. Nejvíc mě oslovila scéna, jak hráli fotbal - top bylo něco neskutečnýho. Je to prostě silný skutečný příběh, se skvělými hereckými výkony. ()
Galéria (23)
Fotka © Miramax Films
Zaujímavosti (5)
- Herec Daniel Day-Lewis (Christy Brown), který je znám svým zápalem pro sžití s rolí, strávil celé natáčení na invalidním vozíku a nezvedl se z něj ani během vlastního osobního volna. (vendysek)
- Daniel Day-Lewis (Christy Brown) trval na tom, že zůstane v roli i během přestávek v natáčení filmu. Štáb a spoluherci jej tedy museli mimo jiné o pauzách krmit. (Mysteri699)
- Jedná se o do té doby historicky jediný film, který dostal od deníku Entertainment Weekly hodnocení A+. (Akesha)
Reklama