Kráľovstvo planéty opíc

Nezáživné propagační video BLM, asi nejhorší od dob, kdy ty opičáky ještě proháněl zkurvený předsudečný rasista Čárltn Hestn. Oproti předchozím velmi slušným a zábavným dílům tentokrát najali na spatlání scénáře nějakého nudofilního primáta s pomalou kopírkou, který se jim za tu privilegizaci postižených odměnil mimořádně unylou a nenápaditou progresivní opičí utopií bez výraznější dramatizace, jež se líně až nezáživně vleče jako mandril s hemoroidy k proktologovi. Být taková historka osazená lidmi, a nikoliv animovanými obyvateli Afriky, neštěkl by po tom ani narkoleptický pavián a nepomohlo by ani to, že je to hezky natočené, ani parádně udělané pohyby, skřeky a posunky zúčastněných opolidí. A tak jediným opravdu zábavným prvkem tu je angličtina všech těch primátů, která intonačně i gramaticky zní úplně stejně jako od nativního prodavače zaručeně pravých kožených bund na tržnici v Dakaru (Popřípadě v Paříži, pokud se mu povedlo převeslovat to fuj fuj zlé, antiprogresivní a nemultikulturní Středozemní moře.). Tady si bolševičtí soudruzi z Holého údu roztomile hodili hovno do větráku, bo rasismus jak vyšitý! No hotová marxokrádež!!! (12.06.2024)

Cézar je mrtev, ale jeho odkaz přežívá - byť ve zvrácené podobě! I když jsem neviděl Válku o planetu opic, šel jsem do kina na nejnovější příspěvek z postapokalyptické opičí ságy, jelikož se jedná o čerstvý restart(?) této série. Království Planety opic je po audiovizuální stránce opět podmanivou podívanou, která stojí zejména na úžasných CGI opicích. Příběhově sice nemá film moc čím překvapit, přesto se na něj díky výše zmíněnému líbivému vizuálu a pravidelně dávkované akci velmi dobře dívalo. Zaujala mě postava bodrého Raky(ho) a též linie s chovem orlů (zde jsem si vzpomněl na ikrany z Avatara). Jsem zvědavý, jestli v následujících letech vznikne nějaké pokračování, jemuž bych se určitě nebránil. (30.05.2024)

Wes Ball sebevědomě navazuje na Ceasarovu trilogii, kde nám ukazuje, jak se svět za posledních tři sta let změnil. V základu jde o zábavnou, záživnou dobrodružnou výpravu se sympatickýma postavama. Vizuálně, akčně i budováním světa to funguje. Všechny postavy a kultůry jsou parádně vymyšlený a napsaný. Nová Planeta opic také servíruje jednu silnou, památnou a výraznou scénu za druhou. Přesto druhá polovina filmu, po scéně s mostem, funguje znatelně hůře. Film je trochu přeplácaný a nerozhodný tím, čemu se chce věnovat. Ikdyž Proximus je povedený záporák, tak působí dost nevyužitě. To samé platí i pro postavu Mae. Celkově Království chybí ten silný přesah a vypointovanost přechozí trilogie. Film trpí na to, že si zjevně připravuje půdu pro celou trilogii, což škodí uzavřenosti a výpovědnosti příběhu tohoto filmu. Přesto všechno jde o poctivý, funkční řemeslo tvořící působivou podívanou, která budí emoce i nadšení. (09.05.2024)

Po perfektní trilogii s Caesarem jsem měl vůči dalším filmům ze světa opic velké výhrady. A i když by se našly nějaké chyby, jako vzhledově nevýrazné opice, které se podobají jako vejce vejci a místy do očí bijící CGI, režie je pevná v kramflecích a dalším dílům bych se úplně nebránil. Přesto však můžu s klidem konstatovat, že trilogie s Andy Serkisem zůstane pravděpodobně nepřekonaná. (24.07.2024)

Popravdě musím říct, že jsem dostal přesně to, co jsem čekal. A i když jsem nevyhlížel zázrak, rozhodně jsem si hodlal v kině užít chytrou, dobře vypadající dobrodružnou sci-fi a to taky Wes Ball dodal. Jde o první díl nové plánované trilogie, takže spousta času se tu věnuje budování světa (ten se oproti minulému filmu dost změnil) a představování hlavních hrdinů. A stačí hned první scéna s nimi člověka strhne, protože Království Planeta opic vypadá nádherně a Ball navíc skvěle využívá atraktivní prostředí zničených měst, které si příroda bere zpátky. Jenže to je jen začátek. Na jeho novince je nejzajímavější samotná opičí společnost, naznačování, jakým způsobem a jakými směry se vyvíjí nová civilizace a jednotlivé opičí komunity. Noe je navíc vcelku sympatický hrdina, jiný než Caesar a do jisté míry trošku obyčejnější a s jednodušší motivací, ale jako průvodce při putování po světě, který vlastně musíme znovu objevovat, poslouží skvěle, stejně jako jeho lidská parťačka Freya Allan, u které dlouho není jisté,jak s ní budou tvůrci pracovat.    Jediná potíž tak tkví v tom, že kvůli dlouhé expozici a představování světa není příliš času na samotný děj, který je v poslední třetině trošku uspěchaný. Nejednoznačný záporák by mohl předvést s lepším scénářem ještě zajímavější věci a víc prostoru by si zasloužily i morální otázky, před nimiž někteří hrdinové stojí, ale zase rozumím, že do dvou a půl hodiny se nedá narvat všechno. To, co tam Ball narval, na povedenou dobrodružnou sci-fi, která bez problémů obstojí vedle předchozích dílů, bohatě stačí. A já doufám, že bude mít šanci ve vyprávění svého příběhu pokračovat. (09.05.2024)