Kráľovstvo planéty opíc

Slow Cinema blockbuster je bezpochyby chvályhodný nápad. Opičia séria nebola nikdy adrenalínovou jazdou, ale Ball sa rozhodol ísť v pomalšom tempe ešte ďalej a vzhľadom na to, že až natoľko artový scenár Friedman nenapísal i keď sa snažil, dĺžku predsa len cítiť. Občas môže mať divák dojem, akoby chceli ísť pomaly v stopách Tarkovskiho. V podstate by celý film mohol slúžiť ako prológ k inému začiatku novej série, prípadne jeho prvá polovica na cestách. Nejde priamo o výčitku, len ma napadá, že sa prípadná nová trilógia mohla rozbehnúť svižnejšie. Každopádne som rád, že 95% stopáže sa odohráva v prírode a ľudí je minimum. Avšak posledné tri diely patria k špičke novodobého Hollywoodu, čo o Kráľovstve vyhlási asi málokto. I keď potešilo. 70% (20.05.2024)

Cézar je mrtev, ale jeho odkaz přežívá - byť ve zvrácené podobě! I když jsem neviděl Válku o planetu opic, šel jsem do kina na nejnovější příspěvek z postapokalyptické opičí ságy, jelikož se jedná o čerstvý restart(?) této série. Království Planety opic je po audiovizuální stránce opět podmanivou podívanou, která stojí zejména na úžasných CGI opicích. Příběhově sice nemá film moc čím překvapit, přesto se na něj díky výše zmíněnému líbivému vizuálu a pravidelně dávkované akci velmi dobře dívalo. Zaujala mě postava bodrého Raky(ho) a též linie s chovem orlů (zde jsem si vzpomněl na ikrany z Avatara). Jsem zvědavý, jestli v následujících letech vznikne nějaké pokračování, jemuž bych se určitě nebránil. (30.05.2024)

Toulavě pomalý příběh, který se vždy rád zastaví právě na tak dlouho, aby novou kulturu představil, ukázal pár jejích zvyků a pak až rozpoutal archetypální souboj, který nikdy není černobílý. Triková stránka je právě tak ohromující, jak je v říši opů zvykem. Díky tomu tak jemně vedené humanistické linky zapůsobí o to víc, tím spíš, že se na pozadí příslibů věcí budoucích odehrávají jen tak mimochodem. Chytrý velkofilm té nálady, kterou nikdy nepřestanu hledat. (14.06.2024)

Planeta opic, počínaje rokem 2011, je možná nejvíc nedoceněná blockbusterová série současnosti. A ne ani tak z hlediska hodnocení, ta jsou zpravidla pozitivní, ale z hlediska pozornosti, kterou přitahuje, resp. nepřitahuje v poměru k tomu, o jak kvalitní filmy se jedná a jakou by si tím pádem zasloužila. Wes Ball byl pro mě neznámá, protože Maze Runnera jsem neviděl. Ukázal se nicméně správnou volbou, skvěle navázal na Caesarovu trilogii a stejně jako jeho předchůdcům v minulé dekádě se mu povedlo najít ten správný balanc mezi modernizací konceptu a poctou původní Planetě opic, na kterou se zde odkazuje opět poměrně frekventovaně. Např. scéna s panenkou byla až mrazivá. Ball si dává záležet na expozici, ve které představuje postapokalyptický svět i hrstku hlavních postav, se kterými pracuje dostatečně na to, aby vám v závěru na jejich osudu záleželo. Noa sice není Caesar a asi mě i trochu zklamalo, že to není ani jeho potomek, ale hlavní roli utáhl a pokud by se k jeho postavě vrátily i další díly údajně plánované trilogie, tak bych se nezlobil. Příběhově je to opět velmi silné, což je nadále jednou z devíz, kterou se tahle série může pyšnit. Kde jiné blockbusterové produkce mají na prvním místě bezmyšlenkovité atrakce nebo na sílu tlačené a kontextem příběhu neopodstatněné kvóty, mnohdy na úkor kvality, tam Planeta opic stojí na silném scénáři a pečlivém budování fikčního světa, který nabízí skutečně chytrou politickou a společenskou alegorii bez těch nejotřepanějších klišé a ze které, světe div se, nemáte pocit, že si zrovna procházíte lobotomií. Audiovizuální, trikovou a všeobecně technickou kvalitu to má opět prvotřídní. Hudebně to odkazuje na Giacchina i Goldsmithe, nějaký nový výrazný motiv si ale z hlavy nevybavuju, snad jen u scény s orlem. Byl jsem v imaxu cca 10 dní po premiéře, moc lidí v něm nebylo. Otvírák to nicméně mělo slušný a v kontextu globální krize v návštěvnosti kin je těžký odhadnout, jaká čísla budou považována za úspěch. Byla by ale hrozná škoda, kdyby takhle kvalitní práce nebyla odměněna odklepnutím dalšího dílu, se kterým se evidentně počítalo. (21.05.2024)

Je neuvěřitelné, že Kingdom s téměř polovičním rozpočtem vypadá takhle skvěle oproti posledním komiksovkám, které vypadaly v některých momentech vyloženě na poblití. Wes Ball je šikovný a pochodeň přebírá s velkou grácií, jen bohužel Kingdom až moc funguje jako součást většího celku a ne tolik jako samostatný fil. Závěr klasicky slibuje velké věci až příště, ale stejně začátek nové trilogie funguje suprově. Především sympatický Noe, nečernobílá Mae a k nim Proximus, který má jako záporák zajímavou motivaci, která má hlavu i patu. Doufám, že se další díly odklepnou, protože nové Planety Opic se řadí k těm zdaleka nejkvalitnějším sériím současnosti. (20.05.2024)