Ježiš Nazaretský

Kdo je Křesťan, musí si tenhle snímek užívat, protože je to asi jedna z nejlepších a nejvěrnějších adaptací Ježíšova příběhu v tom smyslu, že zde v podstatě není nic, co by bylo jakkoli kontroverzní. Stane se, co se má stát, což mi prostě přišlo strašně samoúčelné a snímek mě dokázal více ohromit úchvatným obsazením. (18.04.2017)

Očekával jsem příliš a byl jsem zklamán. Tento snímek je standardním a v dobrém slova smyslu nerevolučním zpracováním Ježíšova života, ale přesto se mi tolik nelíbil. Převody evangelií na plátno jsou vždy ošemetnou záležitostí; neznám žádný, s nímž bych byl zcela spokojený - a i tento je jen velmi důstojným selháním. Alespoň pro mne. Sám Ježíš je již jako dítě ukázán jako modrooký andílek a též v dospělosti se mi zdá být příliš barvotiskový, odtažitý, spíše jako postava ze zbožného obrázku na záložce v breviáři než jako ten, který je zároveň pravý Bůh a pravý člověk. Jeho lidství je v průběhu filmu neustále ve stínu - namísto paradoxního boholidství tu máme jakési kompromisní nadlidství s pronikavým pohledem. To je má největší výhrada. Powellova interpretace hlavní postavy mě na několika místech až provokovala. Za další nedostatek považuji pojetí Jidáše jako idealistického intelektuála, který to vlastně myslel dobře. Též citáty z evangelií jsou někdy neúplné a nevhodně vytržené z kontextu (viz například scéna s bohatým mladíkem a následující výrok o velbloudu a uchu jehly). Z uměleckého hlediska nešťastné jsou některé vysvětlující dialogy. Zélót říkající zélótovi: "My jsme zélóti, chcem římskou vládu svrhnout násilím," je směšný. Podobné zmínky patří do encyklopedie spíše než do filmu. Mnohá místa snímku jsou však zdařilá a nápaditá a totéž platí i o některých postavách (Pilát, Jan Křtitel). Pro nejširší křesťanské publikum je Zeffirelliho zpracování jistě dobrou, korektní volbou ke zhlédnutí. (27.03.2007)

Pripadám si trochu ako vegetarián, ktorý má zhodnotiť kvalitu steaku, keď ako nemilitantný ateista mám hodnotiť tento film. Odhliadnuc od obsahu môžem konštatovať, že Franco Zeffirelli, ktorého Rómeo a Júlia sú v mojej Top ten, je naozaj povolaným režisérom pre nakrútenie tohto televízneho veľkofilmu. Starostlivo si vybral plejádu vynikajúcich hercov, postaral sa aj o dobrú hudbu a autentickosť prostredia a kostýmov. Za slabinu pokladám predovšetkým dĺžku a tiež aj zbytočný, naivitou zaváňajúci, pátos komparzistov. Našťastie existuje možnosť zaujatia inertného postoja v podobe troch hviezdičiek, ktoré vyjadrujú mieru mojej spokojnosti s výsledkom. (18.04.2017)

Veledílo, na které si musíte vzít dovolenou, ale stojí to za to. Je to film naprosto nadupaný hvězdami té doby, místo scénáře je Bible a režie se ujal shakespearovský Bůh :) Ti skvostní herci hrají naprosto přesvědčivě, nejsou povrchní a biblické role jim člověk uvěří. K tomu fenomenální hudba Jarreho...Samozřejmě, že mnohem více si to užije věřící člověk. (13.08.2013)

film tak "natrieskaný" hviezdami (a mnohí slávni herci, herečky iba v úplne vedlajších postavách - napr. F.Rey, D.Pleasance, P.Ustinov, C.Cardinale, E.Borgnine, J.Mason, L.Olivier, Ch.Plummer.....) sa len tak nevidí. Pre mňa je to znak, že v prípade tak významného veľkofilmu (škoda toho formátu 4:3) o ešte významnejšej historickej postave, išli ich osobné egá stranou, a pokladali si za česť sa v tomto filme "mihnúť" aspoň na pár minút. Je inak vtipné, že Fernando Rey bol dvorný herec Buňuela, známeho to "díkybohu" ateistovi :) Zaujímavosťou je aj spolupráca Anthonyho Burgessa (Mechanický pomaranč) na scenári. Čo sa týka dĺžky filmu, ja som to zhltol na jeden šup, a ani na chvíľu som sa nenudil. Je síce pravda, že prvá časť (zo štyroch) je asi najslabšia, ale to ostatné je veľmi dobré až výborné - samozrejme, určitej schématickosti, "topornosti" a pátosu sa pri spracovaní najznámejšieho príbehu západnej histórie vyhnúť nedá (ak to samozrejme chcem urobiť čo najvernejšie podľa evanjelií a kresť.tradície, nie "podľa seba", ako sa toho chopili napr. Scorsese alebo Passolini)..... A mám dosť zásadnú pripomienku k malému detailu, ktorý vo filme zaznel (videl som v slovenskom dabingu) : V časoch Krista sa oblasť Galileje, Judeje a Samárie rozhodne nenazývala "Palestína", ako (v slov.dabingu) zaznelo. Ten názov vznikol až ca. 100 rokov po Ježišovej smrti na popud rímskeho cisára Hadriána, ktorý tak chcel ponížiť Židov po ich Bar Kochbovom povstaní, a posmešne premenoval celú provinciu na "Syria Palaestina" podľa, v tej dobe už dávno vymretých, Pelištejcov (Filištíncov), ktorí boli v staroveku veľkými nepriateľmi Židov. (04.01.2013)