Snehulienka a sedem trpaslíkov

To je nějaký davový žert? Tuhle pohádku jsem viděl tak nějak nechtěně po částech. Když jsem se na ni chtěl podívat od začátku do konce, tak jsem skončil asi někde ve 4. minutě. Poté jsem to musel, v zájmu zachování mého zdraví, vypnout. Já vím, je to staré a kdesi cosy, ale to nic nemění na tom, že na tu neustále se trhající animaci se prostě nedá dívat a to se raději ani neodvažuji zmíňit zpívané pasáže, které jsou minimálně v českém znění úděsné. Ano, možná v roce 1937 to byl obrovský trhák, který by si získal snad i mě, ale dnes? Pokrytectví pryč. Lidi vzpamatujte se. Tohle se může dnes líbit maximálně dětem a ty tady snad nehodnotí. Nebo ano? Je 21. století. Netvrďte mi, že kvalita tohoto nesmyslu nebyla od roku 1937 překonána. Probuďte se! ODPAD! (18.02.2012)

Má cenu k této parádní Disneyovce cokoliv dodávat, vždyť už tu všichni ostatní řekli všechno za mě. Nebudu se dlouze rozepisovat. Sněhurka a sedm trpaslíků je nádherná pohádka, která ani po tolika letech neztrácí své nazaměnitelné kouzlo. Klidně ji můžete sledovat v pěti nebo devadesáti letech. Mě staré Disneyovky dokážou stále okouzlit a uchvátit. (28.02.2009)

Na relatívne krátku stopáž je tu priliš mnoho pesničiek, ktoré dej neposúvaju dopredu, iba využívaju roztomilosť trpaslikov a zvieratiek. Pesnička-trocha z deja-pesnička, zase niečo z deja atď. Treba brať ale do úvahy dobu vzniku a tu neuveriteľnú piplačku pri výrobe tohto milého filmíku. To, že neobľubujem muzikálové animáky, je ale čisto iba otázkou vkusu. Na tej istej kvalitatívnej úrovni ako Pinocchio, alebo Dumbo. 70%. (02.08.2009)

Stále krásná záležitost, která zřejmě nikdy nepřestane být kouzelná. V tomhle byl Walt Disney opravdu geniální.Obzvlášť ta smršť nápaditých gagů musela být ve své době něco neskutečného. Mimochodem teprve když si člověk pustí verzi s českým dabingem, může zalitovat, že princ nedostal více prostoru - jeho písně totiž nazpíval fenomenální Karel Hála. (12.06.2015)

Marná byla moje snaha přistupovat ke Sněhurce skepticky - po 10 minutách jsem se přistihla jak zasněně hledím na cvrlikající holoubky (v reálu bych ta prašivá stvoření nejradši nakopla) a rozkošnou Sněhurku šudlící schody (zbytečný byl můj pokus zaplašit své okouzlení faktem, že to pěkně odflákla). Vrcholem bylo hlasité prozpěvování "hej hou" při němž jsem naznala, že na to abych definitivně vyrostla z disneyovek asi ještě nejsem připravená - díky bohu. (29.10.2009)