Výkrik bez ozveny

Seriál Výkřik bez ozvěny otevírá velmi těžké téma, které se dotýká mnohem většího počtu lidí, než si je široká veřejnost schopna vůbec přiznat. Pomalu se totiž stává běžným standardem, že osoby žijící v partnerském svazku společně pečují o děti, jež nemají stejného otce, což s sebou zákonitě nese spoustu komplikací ve vztazích mezi jednotlivými členy domácnosti. O psychickém či fyzickém nátlaku, k němuž v důsledku toho často dochází, asi není potřeba se zmiňovat. Problém spočívá mimo jiné v tom, že málokdo se s něčím podobným dokáže svěřit svým blízkým a známým, natožpak sociálním pracovníkům nebo policistům... Severským tvůrcům rozhodně patří můj neskonalý obdiv za řemeslně perfektní a nebývale důkladné zpracování tohoto bolestného námětu. (95%) (28.05.2022)

Poutavé ale zbytečně do seriálu roztažené drama o dívce, která svého otčíma obviní z násilného chování. V osmi hodinách poté sledujeme, jak to ovlivní všechny rodinné příslušníky i hledání pravdy. Lže otčím nebo nevlastní dcera? Odpověď divák dokáže odhadnout velice brzy, ale pořád je vše dostatečně působivé, aby to diváka zajímalo až do konce. Jako celovečerák by příběh ale strhl přeci jen více. (28.11.2021)

Zatím jsem viděla první tři díly, takže hodnotím jen samostatně každý z nich, a to za tři body. Celkem složité téma, kdy se můžeme jen domnívat jak to všechno dohromady bude, i když náznaky jsou zřetelné. Herci nesympatičtí, snad až na hlavní hrdinku, a ty dialogy se táhnou jako smrad a čekání na odpovědi jednoduchých otázek mě přímo uspává, no ti seveřani si v tom prostě libují, jestli to má ovšem přidat na komplikovanosti a napětí, tak u mě to je přesně naopak. (05.05.2021)

Vůbec mě nepřekvapuje, že podobné téma otevřela zrovna Skandinávie, v tomto případě Dánsko. Jejich vztah rodič versus dítě je všeobecně známý a zrovna ve Střední Evropě výrazně diskutovaný. Téma je tak na místě a bylo hodně zajímavé sledovat, jakým směrem ho autoři posunou. Je pravda, že nastavovali kaši na doraz. Emotivně skákali jak na houpačce. V rámci toho odebírání dětí se chovali přesně jako by se Skandinávci chovali. Nakonec si ale nehodili klacek pod nohy, byť mohli, a stočili to tím směrem, aby z toho vyšli nejlíp, jak to jenom šlo. V kontextu nápadu ale dobře otevřené téma a určitě jeden z dalších zajímavých projektů od filmových mistrů ze severu. (19.05.2022)

Chápu, že v reálu je vyšetřování takového případu (nikoli však kriminálkou, ale sociálkou, žánr krimi tam nemá co dělat) poměrně složité, ale u tohoto seriálu je hodně často vyprávění tak pomalé, že to vypadá, že tvůrci nevědí, co si počít. Drama rodičů i snaha sociálního pracovníka jsou ale vylíčeny velice zajímavě (i s jejich patologickými aspekty), takže v závěru, kdy scény přitvrzují a konečně se projeví motivy všech zúčastněných, odpustíte Výkřiku bez ozvěny i nějakou tu vatu. 70%. (02.11.2021)