Invaze lupičů těl

V podstatě všechny ty hvězdičky dávám za to obrovské nepřetržité napětí a atmosféru, dokonce jsem se i trochu bál, to jsem nečekal. O konci tu mluvíte snad všichni, tak už se to nedá brát jako spoiler, ale ačkoliv mám nešťastné konce rád, tento film byl tak beznadějný, že jsem byl za happyend vděčný. Občas mě trochu zarazily logické podivnosti (namátkou telefonát psychiatrovi Dannymu, kterému doktor Bennell řekl "přijeť sem" a on přesně věděl, kam má jet, i když Bennell volal z domu, který nebyl jeho, případně ještě proměna Becky, měl jsem dojem, že mysl a paměť se přesune do těla vytvořící se v lusce, ona se však proměnila sama u sebe), ale to k filmům z této doby patří. (14.09.2008)

Príjemný (resp. nepríjemný) malý horor so super stiesnenou atmosférou a uveriteľnými hereckými výkonmi. Prvé spracovanie slávneho románu som videl ako v poradí tretie (chýba mi ešte to najslávnejšie zo sedemdesiatehoosmeho). No a táto pôvodná Invázia je samozrejme omnoho intenzívnejšia ako sterilná Hirschbiegelova z 2007-eho, no k dokonalosti mi tam stále niečo málo chýba. Béčkovú depresiu Body Snatchers Abela Ferraru z roku 93 mám predsa len radšej. V svojej dobe to ale museli byť pre divákov vážne šoky (hlavne záver v jaskyni). (05.02.2013)

Na sci-fi horor z padesátých let je to fakt pecka. Atmosférická, s rozumnou stopáži, působivými scénami a obstojným vedením děje. Dokonce se to i rozjede poměrně rychle, takže nemám moc co vyčítat. Když to ale srovnám s remakem ze sedmdesátek, nedokázal bych říct, která verze je lepší - remake je sice utahanější, ale zato napínavější a některými scénami znepokojivější, ale originál je kratší, sice taky atmosférický, ale ne tak napínavý a znepokojivý. Každá verze má své pro a proti, ale v hodnocení je prostě vidím na stejno. Každopádně za zhlédnutí stojí obě verze a ani jedna není špatná. Akorát tahle má maličko optimističtější konec než remake. EDIT: Po druhém zhlédnutí jsem vůbec neměl klidné spaní, jelikož jsem se sám sebe ptal, co se stane, když Miles usne. Jestli to stejné, co Becky, tak je lidstvo ztraceno tak jako tak. Mám sto chutí tomu dát plný počet. Silné 4* (08.06.2020)

Klasické sci-fi natočené podle slavné knižní předlohy. Film se od ní liší zejména v závěru, který ovšem vyznívá podobně. Děj se dá vyložit několika způsoby, a Amerika vypsychlá z existence Sovětského svazu, který si drze existoval hned vedle na druhé straně Pacifiku, si pochopitelně vybrala hrozbu indoktrinace společnosti cizí mocností. Naštěstí jsme dnes mnohem inteligentnější, takže chápeme, že je to kravina. Atmosféře to ovšem neublížilo. Je hutná jako sirup, což u starších sci-fi rozhodně nebývá pravidlem. (09.04.2023)

Napínavé od začátku do samého konce. Donu Siegelovi se děj daří udržet stravitelný i pro dnešního diváka - přítomnost velkých zelených lusků ani naivní zamilované dialogy ústřední dvojce nedokáží narušit houstnoucí atmosféru. Je jen škoda, že se k filmu muselo dotočit zlehčující orámování z psychiatrické léčebny. (24.12.2005)