Invaze lupičů těl

Také jsem tenhle padesát let starý snímek viděl kdysi v dětství. Dodnes jsem ho měl v hlavě. Mám slabost pro tyto starší horory, zejména Invaze lupičů těl dokáže vzbudit opravdu silné emoce určitého typu strachu, ale vůbec by nevadilo příběh více rozvyprávět a prodloužit stopáž. Osmdesát minut uteče hodně rychle, no pro mě je tato délka spíše mínusem. Rád bych tu pátou hvězdu dal. Dnešní Hollywoodské srajdy se stokrát větším rozpočtem si mohou o takové atmosféře svých hororů a sci-fi nechat jen zdát. 80% [říjen 2006] (18.10.2006)

Temné, znepokojivé a depresivní. A po pravdě řečeno, ani konec mě moc neuklidnil. Vedle neskutečné atmosféry, která houstne po solidně velkých kapkách, mi je celkem fuk, jakou krizi západního bílého muže Jack Finney prožíval, když knížku psal. Protože tento příběh mě vzal, hodil do ždímačky a 80 minut ze mě ždímal a ždímal veškerý dobrý pocit, náladu, radost i emoce. A když mě nakonec vyplivl zpět, chtělo to dvě cigára na balkoně, než jsem se dostal k psaní tohoto komentáře. Ano, zapůsobilo to na mě. Jasně, samotný úvod je lehce naivní, druhá polovina je spíš nervy drásající akce než hrůza a tajemno, ale určité konkrétní děsivé scény podbarvené jednoduchou, ale sugestivní hudbou dopadají jako rány kladivem na kovadlinu. Nakonec, u kolika filmů z 50. let se vám stane, že byste cítili příjemné mrazení v zádech snad polovinu filmu? Já vím o jen jednom. O tomhle. (28.03.2014)

Príjemný (resp. nepríjemný) malý horor so super stiesnenou atmosférou a uveriteľnými hereckými výkonmi. Prvé spracovanie slávneho románu som videl ako v poradí tretie (chýba mi ešte to najslávnejšie zo sedemdesiatehoosmeho). No a táto pôvodná Invázia je samozrejme omnoho intenzívnejšia ako sterilná Hirschbiegelova z 2007-eho, no k dokonalosti mi tam stále niečo málo chýba. Béčkovú depresiu Body Snatchers Abela Ferraru z roku 93 mám predsa len radšej. V svojej dobe to ale museli byť pre divákov vážne šoky (hlavne záver v jaskyni). (05.02.2013)

Na sci-fi horor z padesátých let je to fakt pecka. Atmosférická, s rozumnou stopáži, působivými scénami a obstojným vedením děje. Dokonce se to i rozjede poměrně rychle, takže nemám moc co vyčítat. Když to ale srovnám s remakem ze sedmdesátek, nedokázal bych říct, která verze je lepší - remake je sice utahanější, ale zato napínavější a některými scénami znepokojivější, ale originál je kratší, sice taky atmosférický, ale ne tak napínavý a znepokojivý. Každá verze má své pro a proti, ale v hodnocení je prostě vidím na stejno. Každopádně za zhlédnutí stojí obě verze a ani jedna není špatná. Akorát tahle má maličko optimističtější konec než remake. EDIT: Po druhém zhlédnutí jsem vůbec neměl klidné spaní, jelikož jsem se sám sebe ptal, co se stane, když Miles usne. Jestli to stejné, co Becky, tak je lidstvo ztraceno tak jako tak. Mám sto chutí tomu dát plný počet. Silné 4* (08.06.2020)

Dnes už kultovní sci-fi horror, ve kterém chtějí mimozemšťané nahradit lidi za své stejně vypadající klony. Postupně klonů přibývá a hlavní hrdina neví, komu může věřit – to se později použilo ve filmu The Thing. Nakonec ho i pronásledují a utrpí velký šok (opět se Thing nechal inspirovat). Má to dobrý námět, herce, hudbu a dialogy dávají smysl. Doporučuji nejen fanouškům výše zmíněných žánrů. (07.02.2010)