Nevěrná žena

Doterajších päť Chabrolových filmov som svorne hodnotil tromi hviezdičkami, u Nevernej ženy pridávam ďalšiu. Zdanlivo bezdôvodne, pretože príbeh je jednoduchý až banálny, kriminálna línia je potlačená v prospech odkrývania zákutí mysle, ktoré sa skrývajú pod nevýraznou maskou. Ale na druhej strane, manželia boli typovo veľmi dobre vybraní a Michel Bouquet svoju manželku k nevere nechtiac dotlačil. Najcennejšia je na filme jeho atmosféra, stupňujúce sa napätie. Aj keď štyri hviezdičky sú slabšie, než zvyknú bývať, je Neverná žena rozhodne viac, ako priemerný film. (16.08.2014)

K Chabrolově originálu jsem se, celkem náhodou, dostal až poté, co jsem již dvakrát viděl jeho hollywoodský remake. A tentokráte je třeba říct, že oba filmy si vedou vcelku podobně a Nevěrná Richarda Gerea není kdovíjakým propadákem. Oba filmy jsou ale silné v rozdílných věcech. Zatímco remake, ve své hollywoodské povaze, sází více na vášeň (ta je jedním z dobrých prvků, který filmu vévodí), Chabrol tvoří klasickou atmosféru Nové vlny a noří diváka do pomalého, někdy až psychedelického vyprávění. Díky tomu, že se navíc ČT zase jednou pochlapila a hodila noční klub s titulkama, na mě Chabrolova Nevěrná nádherně zapůsobila a zase mi na chvíli vrátila důvěru v noční televizní program. 7/10 (21.08.2014)

Zachycení reakce dobře situovaného, klidného, vzorného a způsobného manžela krásné ženy, jenž si myslel, že i jeho manželství je klidné a vzorné, ale který se zmýlil jak v této představě, tak i v představě o tom, že zná nejen svoji manželku, ale i sebe. Neboť nikdy nemůžeme vědět, co se odehrává pod kůží člověka, byť na pohled například zdvořilého či milého... Důvody jednání postav nejsou nijak lehce prozrazeny, jejich pocity a myšlenky jsou skryty za těžko prostupnou vnější hradbou vžitého způsobu chování, a u nichž nemůžete až do poslední chvíle tušit, která z emocí vystoupí na povrch. (17.07.2012)

Neverná manželka to už mala jednoducho napevno zadefinované vo svojom titule, s čím skrátka bude kooperovať prichádzajúci, originálny scenár v tandeme Chabrol/Scavolini, čo podľa mňa nebolo vôbec najšťastnejším riešením, nakoľko divák túto skutočnosť dopredu neustále očakáva(l), ale tentoraz samotná otázka najskôr spočívala len v tom, kam až nakoniec môže zájsť takáto „nevera po francúzsky”? • Ja už to konkrétne síce teraz veľmi dobre viem, keďže tento počin išiel na vec väčšinou takým postupným, až vskutku dosť rafinovaným spôsobom, kedy odkrývanie jednotlivých scén, mi pripomínalo skladanie puzzle v samotnom dianí, a to práve prostredníctvom ich čoskoro 10-ročného syna, Michela, s určitými tvarmi v obidvoch variantách, kedy proste jedna bola lepšia, ako druhá. • To zväčša fungovalo i podľa mojich najtajnejších predstáv, no musím zároveň podotknúť, že počas „zlomového okamihu”, keď sa rozdali všetky karty, tak počínanie zo strany protagonistu mi v ďalšej jeho nadväznosti, prišlo mimoriadne nereálnym, čo zase v reálnom čase nemôžem prezradiť, pretože by som tým pádom vyzradil hlavnú pointu. • Znepokojivý tón mal nielen tento film, ale aj samotná hudba Pierreho Jansena, ktorá to možno trochu s tými „vážnymi tónmi” miestami preháňala, čo ma dokonca ešte viac znepokojovalo, než bolo teda prípustné. • Jednoznačne nadhodnotený titul, ktorý si to rozhodne nezaslúži. • Bouquet mi bol zo začiatku veľmi sympatickým, čo sa ďalej... A mimochodom, on je zrovna v takýchto polohách priam kráľovský impozantným. • Hádam je už na čase, aby sa Chabrolovi napravila máličko „pošramotená reputácia” po predchádzajúcich troch priemerných tituloch, čo by sa s príchodom tých nadchádzajúcich mohlo predsa konečne zmeniť...?! (30.07.2023)

Vím, že měl doktor Plzák pro nevěrníky radu zatloukat, ale už si nejsem jist, jestli podváděným doporučoval otloukat.. Takhle to Chabrol nalajnoval Lynemu, který ho možná předčil v první třetině živočišností vášně, nicméně od bizarního rozhovoru, kdy Bouquetova postava neztrácí kultivovanost, ani když jedná v afektu, začíná mít originál mírně navrch svým vyprávěním obrazem a podpovrchovými emocemi, co pálí jak led. Při návštěvách dvojice vyšetřovatelů si povšimněte podezíravě zírajícího kolegy, co představuje mlčícího poldu. Buď má na sobě ještě zbytky hlíny a prohlíží si vhodnou krkavici k večeři, a nebo zrovna dokončil šestiměsíční turnus na francouzské ponorce.. (22.06.2022)