Papierový mesiac

Príbeh otca a dcéry - herca a herečky O'Nealovcov, odráža príbeh v príbehu muža a malého dievčatka na ceste. Áno sú podvodníci, ale robia to s relatívnou nevinnosťou a sú dokonale rozkošní. Čaro medzi nimi je čiastočne dobré písanie a čiastočne ľahkosť, ktorú majú spolu. A je natočený s nostalgickou čiernobielou čistotou, dokonalým spôsobom pre éru veľkej hospodárskej krízy. Nie je to nič očividne hlboké, ale predsa sa to vryje do mysle viac než si myslíte. 8/10 (18.07.2023)

… a jsem v pokušení přihodit i pátou, tahle tak trochu variace na Chaplinova Kida je totiž roztomilost sama a jestli jsem u prvního Bogdanovichova filmu váhal, co mi vlastně chce říct, a z druhého chytl takovou depku, že už se mi k němu nechce vracet, Paper Moon jsem si naopak okamžitě zařadil do škatulky opakovaně použitelných psychických povzbuzovadel a už teď se těším, komu všemu ho pustím a jak mu taky udělá dobře. Láskyplnou retro stylizací „předstařený“ biják, který už tím pádem snad ani dál stárnout nemůže – dneska by se nedal natočit o nic moderněji – má možná jedinou paradoxní vadu na kráse, a sice že ta idylka je snad až moc idylická; každé potenciální větší drama nebo silnější emoce se hned obrátí v žert, tíživá realita hospodářské krize je tu sice v náznacích přítomná, ale jen jako rozostřené pozadí a odrazový můstek k dalším duchaplnostem, jako ta rodina s porouchaným autem, kterou ústřední dvojice míjí na silnici. Zmíněný Chaplin tyhle věci myslím dokázal bez újmy na roztomilosti vyvážit o něco líp. (25.02.2019)

Klasický příběh nepravděpodobného páru, jehož nejvyšší přidaná hodnota je bezútěsné vykreslení prázdného a vyčerpaného venkova středu Spojených států během velké krize. Například krátká pasáž, kdy investor čeká na rohu budovy na Mozese, který leží zmlácený opodál, připomíná svojí vylidněností (navzdory tomu, že se odehrává na hlavní třídě) a tichostí (Mozes tam přiláká Addie sotva slyšitelným sýpáním) scénu noční můry z Bergmanových Lesních jahod či epizody z Juráčkových novovlných filmů. Přitom jde jen o ilustrace doby. (27.02.2022)

S Petrom Bogdanovichom sa mi v mysli spájajú nielen jeho filmy Maska a A čo ďalej, doktor?, ale najmä Posledné filmové predstavenie, ktoré má aj veľmi podobnú atmosféru ako Papierový mesiac. Zábavná road movie dvoch podvodníčkov, ktorí veľmi rýchlo zistia, že vo dvojici sa im darí lepšie, nie je nijakým prelomovým filmom. Je to však film, na ktorý sa dobre pozerá, ktorý nikoho neurazí a pri ktorom človek pookreje. A takých filmov nikdy nie je nadbytok. (17.09.2011)

No neni to takova sranda jako Bijasek a neni to takovy drama jako Posledni predstaveni, ale stejne to je pecka. Bogdanovich proste umi. Paradni mix mezi komediodrama a roadmovie se skvele napsanejma dialogama o jedny netradicni dvojce jedouci k teticce. Dojde i na nejaky ty vaznejsi momenty, ale hlavne to je fakt mila a pohodova podivana, kde neustale Ryan s Tatum nekoho okradaj a podvadi, ale naprosto milym zpusobem. Navic Ryan je naprostej sympatak a Tatum je fakt perfektni, jeden z nejlepsich detskejch vykonu, co jsem videl, ani se nedivim, ze dostala oskara. Jen se divim, ze je to jedinej, kteryho dostala, kdyz uz v deseti mela takovejhle talent, ze by vsechny Dakoty a podobny maly kravky strcila do rukavu. Ale zase je fakt, ze je misty trochu otravna, coz je ale dany jeji postavou, takze to je vlastne v poradku. No a film je navic moc prijemne natocenej, ta cernobila k tomu docela sedi a hraje pohodova hudba. Takze ja jsem spokojenej, tech devadesat minut jsem se perfektne bavil. (13.02.2010)