Papierový mesiac

Může vzniknout příběh na téma >>Muž a malá holka na cestě<< jinak, než jako báchorka o rozmazleném fakanovi a přitroublém smolaři, kteří si celou dobu nadávají a nakonec si padnou kolem krku? Může! A to je právě tento případ. Tento pohodový příběh o podvodníčkovi a osiřelém děvčátku se sentimentu vyhýbá jako čert kříži, naopak oplývá nevtíravým humorem, s dojemnými scénami si jen tak zahrává (většinou je něčím přeruší) a ani srdceryvný závěr se nekoná, ale přichází sarkasticky úsměvný otevřený konec. Ryan O'Neal je sympaťák až na půdu a jeho dceruška Tatum právem získala Oscara. Filmy Petera Bogdanoviche (nebo alespoň většina) mne svou sympatickou přímostí a nepodbízivou upřímností vždycky potěší. 95%. (14.05.2012)

Příjemná road movie odehrávající se v USA 30. let během velké hospodářské recese... Podvodník Moses, který se žíví prodejem předražených biblí čerstvým vdovám, se objeví na pohřbu své staré přítelkyně, kde potká její devitiletou osiřelou dceru. Ta ho poprosí jestli by jí nezavezl k jejím jediným příbuzným, kteří bydlí ve vzdáleném St. Joseph, Missuri. Mosesovi se tenhle její plán ze začátku moc nelíbí, ale později zjistítí, že mu bude nápomocna v jeho podvodných kšeftech. Během cesty Addie spekuluje jestli není Moses náhodou její otec, to on ale rezolutně odmítá. Nakonec se z nich stane slušné zlodějské duo, které se nerozdělí ani po příjedu do St. Jospehu... Tuto povedeno dvojici si ve filmu zahrál Ryan O´Neal a jeho dcera Tatum O´Nealová, která za roli dostala nejvyšší filmové ocenění- Oscara.. 82 % (09.03.2014)

Něco tak roztomilého se jen tak nevidí. Návrat do starých dobrých časů amerického filmu, zdůrazněný i černobílou formou, která filmu nadmíru sedí. Skvělá Tatum O'Nealová, pohoda, radost z drobných zápletek a zádrhelů, které musejí dopadnout dobře, jde jen o to jak. Čert vem pravidla, když funguje souznění. (09.06.2012)

Vypadá to, že to dosud nikdo neudělal, takže bych si dovolil doporučit k přečtení původní knížku. Kromě sporadických výskytů v antikvariátech je k dispozici i formou výpůjčky z archive.org a jo, celkem stojí i za takhle nepohodlné čtení. Film je krásný, ale hódně toho vynechává. Díky knížce se taky dají jakžtakž pochopit triky, které hrdinové provádějí s bankovkama při placení u pokladny. Během filmu je divák zmatenej jako oběti a jenom to "don't seem quite right, somehow". (07.06.2023)

… a jsem v pokušení přihodit i pátou, tahle tak trochu variace na Chaplinova Kida je totiž roztomilost sama a jestli jsem u prvního Bogdanovichova filmu váhal, co mi vlastně chce říct, a z druhého chytl takovou depku, že už se mi k němu nechce vracet, Paper Moon jsem si naopak okamžitě zařadil do škatulky opakovaně použitelných psychických povzbuzovadel a už teď se těším, komu všemu ho pustím a jak mu taky udělá dobře. Láskyplnou retro stylizací „předstařený“ biják, který už tím pádem snad ani dál stárnout nemůže – dneska by se nedal natočit o nic moderněji – má možná jedinou paradoxní vadu na kráse, a sice že ta idylka je snad až moc idylická; každé potenciální větší drama nebo silnější emoce se hned obrátí v žert, tíživá realita hospodářské krize je tu sice v náznacích přítomná, ale jen jako rozostřené pozadí a odrazový můstek k dalším duchaplnostem, jako ta rodina s porouchaným autem, kterou ústřední dvojice míjí na silnici. Zmíněný Chaplin tyhle věci myslím dokázal bez újmy na roztomilosti vyvážit o něco líp. (25.02.2019)