Psané ve větru

Sirk byl jedním z nejtalentovanějších řemeslníků, jací se v padesátých letech v Hollywoodu pohybovaly, a film Psané ve větru patří k jeho nejznámějším dílům. Film nepředstírá, že se jedná o nějaké hluboké umění, ale skvělé herecké výkony a Sirkova režijní zručnost mu zajišťují oblibu - tedy alespoň tu moji;oD. (09.01.2007)

Melodráma nemusí byť iba hanlivým názvom pre dojímavé filmy určené pre ženy. Written on the wind zaujme viac svojim nepredvídateľným scenárom, ako prvoplánovo dojímavým príbehom nenaplnenej lásky. Je aj tým, ale hlavne som v jeho priebehu vôbec netušil, kam sa príbeh o 5 minút posunie, resp. úplne otočí a bol som až do konca v napätí, ako to celé skončí, pretože možností tu bolo viacero. Odvrátená strana peňazí, respektíve lesk a bieda zbohatlíckej vrstvy v maximálne profesionálnom žánrovom balení. Záverečný záber na ohrdnutú Dorothy Malone pod obrazom otca je zo Sirkovej strany príznačne viacznačný. Bol majstrom žánru aj v detailoch. (08.07.2012)

Melodrama není psychologické drama, víc v něm tlučou srdéčka, stékají slzy, vyznání naráží na hradbu nepochopení, mužská ješitnost si žádá satisfakci. Láska, nenávist, bolest i radost se prodávají ve velkém balení. A v případě Douglase Sirka i poměrně luxusním balení, dodávám. Vždyť se jedná o nejvýznamnějšího žánrového specialistu americké kinematografie 50. let. Ten film je hvězdně obsazený a kdo má melodrama rád, nejspíš nebude zklamaný. Za sebe můžu říct, že bych dlouho pátral v paměti, který melodramatický snímek mě dostal - a Psané ve větru by to určitě nebylo. Celkový dojem: 40 %. (04.09.2014)

S Douglasem Sirkem asi kamarádi nebudeme. Uznávám jeho řemeslné kvality (z technicolorových barev opravdu oči přecházejí) a práci s herci, ale nejsem cílová skupina pro melodramata. A hledat v nich údajný subverzivní podtext (viz např. závěrečná scéna, kde zkažená Marylee láskyplně hladí model těžařské věže :o)) mě upřímně řečeno moc nebaví. Na druhou stranu aspoň člověk ví, kde se inspirovali např. tvůrci Dallasu. (01.03.2008)

V rámci žánru by to bylo na 5 hvězd, ale mě někdy trochu vadí taková ta tragičnost postav za každou cenu. Všichni jsou tak zaujatí svým neštěstím, že trochu nadhledu by neuškodilo. A aby to mělo skutečnou tragiku shakespearovských či schillerovských rozměrů, to by tam muselo bejt víc přesahu a metafyziky. Takže takový morální obrácení postavy při soudním procesu, kterou hraje Dorothy Malone, působí jako svěží vánek do dusna přílišnýho neštěstí. Ale filmově zajímavý, rozhodně atraktivní a určitě nenudící dílko. (20.01.2009)