Reklama

Reklama

Divoké včely

(festivalový názov)
  • Česko Divoké včely (viac)
TV spot

Obsahy(1)

Celovečerní debut Bohdana Slámy Divoké včely je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek Akáty bílé. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův Džusový román (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona... Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti... Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název Divoké včely (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (278)

honajz 

všetky recenzie používateľa

Takový formanovský snímek o lidech z vesnice. Naštěstí se to nebere příliš vážně, herci hrají skvěle, jen větší myšlenku nebo příběh to zkrátka nemá. U toho Formana totiž bylo vždy něco řečeno v podtextu. Tohle je film "jen" o těch lidech, bez onoho podtextu navíc, který ozvláštňuje Hoří, má panenko nebo Lásky jedné plavovlásky. Proto jen silnější tři, na slabé čtyři hvězdy to nevidím. ()

Kimon 

všetky recenzie používateľa

Poněkud nepravdivý, nadsazený a nepřesvědčivý pohled do života venkovského lidu zrakem nezkušeného režiséra (nebo snad scénáristy?). Ani herecké výkony nepřesvědčují a vcelku je tedy tento snímek rozpačitý. Inu, nepodařený debut ale neznamená celoživotní prohru Bohdane Slámo. Kdo se snaží, dojde jednou ocenění. "Venkovský učitel" se povedl nesporně lépe. ()

Reklama

kulyk 

všetky recenzie používateľa

Léta se mi nechtělo riskovat ublinknutí na ponožky, proto jsem Lišáka s Vindejmovou odkládal. Ovšem zrovna dnes mi přemohla touha vidět, jak to máte tam u vás, na vesnici. A - skoro jako v Praze! He he he))) a dalších třicet posměsmajloňů.... Ok, upřímně - docela dobrý. Je to lidský. To je všechno, nečumte! ()

standsiller 

všetky recenzie používateľa

Všetko je tu zaprdené, žije sa tu ťažko, chodíme si skoro po hlavách a náš život pripomína najhoršie predstavy o pekle, ale napriek tomu tu máme nejakých ľudí, ktorí stoja za to ( aspoň si to myslíme ). Naozaj nemám rád filmy v takomto duchu a keď áno, tak mám radosť pokiaľ z nich sála energia, živelnosť a niečo , čo stojí skutočne za zmienku. Keď sú postavy obdarované nevšedným duchom a prostredie je len v pozadí ako veľmi nepodstatná kulisa. Keď z ich úst vychádzajú perfektné a úprimné vety. V tomto prípade som si myslel, že to bude podobné a veril som tomu, ale v skutku ma tento film ničím zvlášť neočaril. Bol som prekvapený, pretože Bohdana Slámu uznávam a jeho poetika mi je blízka. Nič to, na druhej strane to bol prakticky jeho filmársky nástup na scénu a neskoršie filmy sú našťastie o niekoľko tried vyššie. Svetlým momentom filmu je veľmi prirodzený charakter Evy Tauchnerovej plus zopár kvalitných scenáristických momentov. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (13)

  • Zdeněk Raušer, unikátní "neherec" a jeden z mnoha dalších rodáků v Jiříkově, kde se film natáčel, si 4 roky po Divokých včelách střihl i roličku v dalším Slámově filmu Štěstí (2005). (herr_carter)
  • Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 2002. (orkadimenza)
  • Film bodoval i na dalších festivalech v cizině, a to v Rize, Rotterdamu (VPRO Tiger Award), San Franciscu, Soči. Valenciennes a Varšavě. (cariada)

Reklama

Reklama