Divoké včely

Sláma si tady vyznačil oblast zájmu na roky dopředu, definoval styl vyprávění, který je mu přirozený, vybral herecká esa, na která ještě několikrát vsadí a objevil svou značně netradiční femme fatale Kronerovou. Divoké včely jsou v mnoha momentech skutečně geniální, ale také bohužel občas jedou na neutrál. (08.04.2022)

Hned od prvních záběrů snadno rozpoznatelný Sláma, a jeho typický námět, sledující buranské vesničany, snažící se vyrovnat s nástrahami moderního života. Vesměs je to v těchto filmech (Čtyři slunce, Štěstí) pořád o tom, s tím, že pro mě to u 2/3 případů SLámovi moc nevyšlo. Ani tady se toho v průběhu filmu nic moc neděje, všichni herci hrají to co jinde (Liška = dement, Vilhelhová = vesnická blbka, Daniel = arogantní kokot...), a film nenabízí nic, co byste neviděli ani v dalších pokusech na toto téma. (20.07.2020)

Stále stejná poškrábaná deska postmoderní filmové narace... Ačkoli je dějištěm severomoravský venkov, prázdnota a bezvýchodnost je stále stejná... Prázdnota "vně" filmového světa, ale bohužel i prázdnota filmu samotného. Příšerná tříšť dialogů, ve kterých se snoubí naprostá stupidita s poměrně dobře trefenou vulgaritou, postavy črtané podle stereotypního schématu "duše lapená prostředím --- chce uniknout / nechce uniknout", nulové tempo vyprávění, rezignace na epičnost se vším všudy... Nebavilo mě to nikdy, nebaví mě to ani tady. Ano, herecké výkony jsou ucházející, ale vzato do důsledku, skutečně o čem hrát má snad jen Majkl Pavel Liška, ostatní postavy jsou spíše ztišenými, či nařvanými karikaturami v kultivovanější a intelektuálnější interpretaci, než jakou nabízí Troškův arcividlácký epos Slunce, seno. Bohdan Sláma se snažil trefit optimální tón mezi komedií a dramatem, ale podařilo se mu vytvořit jakési neutrální a bezpohlavní pořvávání, které mě spolehlivě ukolébalo. Snaha po formanovsku vyřešit "zápletku" na tancovačce není o nic přesvědčivější než celý dosavadní průběh. Divoké včely řadím po bok filmů jako Anděl Exit, Šeptej, Samotáři atd. Ačkoli jsou jiné prostředím, snaha podat svědectví o dětech svého věku je stejně úporná, stylizovaná, křečovitá... nepodařená. (03.12.2004)

Byl jsem mile překvapen, od naší domácí tvorby bych takovýto "postřeh" ze zapádákova nečekal. Působí autenticky, chvílemi vtipně, jindy traumaticky. Osobně jsem si zalíbil zobrazení této vesnice i všech postav. Možná, že neherci se někomu nelíbili, ale mě spolu s výbornými herci vytvořili krásné autentické prostředí. Příběh má své nedostatky a film svá hluchá místa, přesto mohu jen říct - jen tak dál, pane Sláma (11.02.2004)

Všetko je tu zaprdené, žije sa tu ťažko, chodíme si skoro po hlavách a náš život pripomína najhoršie predstavy o pekle, ale napriek tomu tu máme nejakých ľudí, ktorí stoja za to ( aspoň si to myslíme ). Naozaj nemám rád filmy v takomto duchu a keď áno, tak mám radosť pokiaľ z nich sála energia, živelnosť a niečo , čo stojí skutočne za zmienku. Keď sú postavy obdarované nevšedným duchom a prostredie je len v pozadí ako veľmi nepodstatná kulisa. Keď z ich úst vychádzajú perfektné a úprimné vety. V tomto prípade som si myslel, že to bude podobné a veril som tomu, ale v skutku ma tento film ničím zvlášť neočaril. Bol som prekvapený, pretože Bohdana Slámu uznávam a jeho poetika mi je blízka. Nič to, na druhej strane to bol prakticky jeho filmársky nástup na scénu a neskoršie filmy sú našťastie o niekoľko tried vyššie. Svetlým momentom filmu je veľmi prirodzený charakter Evy Tauchnerovej plus zopár kvalitných scenáristických momentov. (23.07.2013)