Dva týdny štěstí

Je ten svět nespravedlivej. Stačí jedna mladá krásná osoba, a všichni chlapi jdou do kolen a okamžitě uzavírají milionové obchody či zapomínají, že jsou ženatí nebo letití staří mládenci. Každopádně Adině, jakkoli zde byla milá a vstřícná, se to chudé děvče moc věřit nedalo, pořád byla až moc sebevědomá a suverénní. Škoda toho crazy závěru na silnici, to bylo jak z jiného filmu. (23.08.2020)

Adinku mám ze srdce rád, ale ty polohy, kde blbla a předváděla roztomilé kukuče ve stylu Nataši Gollové, mi moc nesedly, právě proto, že ty se hodí spíš pro druhou herečku. Stejně tak Raoul Schránil jako zoufale zamilovaný příliš uvěřitelný nebyl, ten je zase lepší, když hraje druhé housle. Chemie mezi nimi žádná. Jiskrnější byla Adina naopak ve dvojce s Marvanem. Logické chyby (reportér dělá s Martou rozhovor po 14denním pobytu, i když je tam teprve třetí nebo čtvrtý den). Přes nižší hodnocení milé pokoukáníčko, i když jiné filmy v podobném stylu mám raději. (08.02.2014)

Bez tradičně dobrého a hlavně přirozeného Marvana by tato společenská komedie z docela solidním námětem byla takřka průměrná..Podle mého jinak skvělá Adina Mandlová zde lehce přehrává a působí až dětinsky..Naopak skvěle jsem se zasmál při scéně a krátkém štěku lehce nahluchlého Ference Futuristy v hospůdce..Pro Raoula Schránila to zase byla jedna z prvních hlavních rolí. Již zmíněný šlágr "Sééédí muška na stěne" (společně právě s Ferencovým štěkem podle mého poznávací znamení tohoto filmu), kdykoliv ho slyším tak mi ale lehce zabrní:-) Podobně laděnou Přítelkyni pana ministra (opět Slavínský, Marvan, Mandlová) mám o dost radši...ps: Pokud jste nevěděli tak se natáčelo v Jevanech u Prahy. Ale i tak přesto předevše se jedná o milou, sympatickou ale hlavně koukatelnou komedii ve Slavínského filmografii o lehčí nadprůměr. Zajímavé komentáře: Oskar, Eodeon. (11.05.2006)

Veselohra, tedy spíše agitační pohádková komedie, ve které chudá úřednice ke štěstí přišla. Mandlová je zde spíše nesympatická dívka, která všechny obloudí a chytrá, skromná a nadmíru inteligentní povaha k ní vůbec díky jejímu přehrávání nesedí. Šlágr "Šedí muška na štěně, šedí a špí", který zpívá, bych zařadil mezi nejinfantilnější a nejtrapnější songy vůbec. Jarda Marvan se z role neurotického a nervózního generálního ředitele přemění v lidskou a chápavou bytost plnou pochopení pro obyčejný lid, to je taky už pokolikáté viděno. Přesto má snímek pár humorných situací a jako oddechovka poslouží dobře. (28.03.2021)

"Šédí muška na štěně, na štěně, na štěně, šédí muška na štěně, šedí a špí..." :-) Tahle dětinská písnička se mi vybaví, kdykoli vidím Adinu Mandlovou. Pochází z této veselohry o chudé úřednici, která vyhrála čtrnáctidenní pobyt v luxusním letovisku a setkává se tam s jistým generálním ředitelem. Ten předstírá tutéž výhru, aby zachoval své inkognito. Všimněte si, že každý tehdejší tvůrce měl Adinu zaškatulkovanou nějak jinak. Hugo Haas ji uvedl do společnosti a naučil ji duchaplné ironii, ale paradoxně jí přisuzoval postavy naivních dívenek, bez dechu naslouchajících slovům svého mentora. Otakar Vávra v ní viděl schopnou charakterní herečku. Martin Frič ji osobně neměl moc rád, u něj byla snad pokaždé vypočítavou mondénou a ledovou královnou. No a nejpřekvapivěji ji využíval Vladimír Slavínský. Obsazoval ji do rolí, které byly jednak komediální (viz hlavně Holka nebo kluk), ale především to byly nenáročné dívky z chudých poměrů. Takže vyložené protiúkoly. :-) Tahle lidovka se Slavínskému docela povedla, už pro to neobvyklé spojení Mandlové s Jaroslavem Marvanem. 60% (08.02.2006)