Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Marie Drahokoupilová, Vladimír Svitáček, Jaroslav Vozáb, Petr Kostka, Míla Myslíková (viac)Obsahy(1)
Predstaviteľ rýdzo českej mystifikácie - Jára Cimrman sa vo filme predstavuje ako slávna postava geniálneho všeumelca. Žiari vo svojej originalite a nezameniteľnej podobe ako vychovávateľ detí arcivojvodu Ferdinanda, ale úspechy slávi tiež ako geniálny, ale smoliarsky vynálezca. Historické zasadenie Cimermanových osudov dáva vyniknúť i niektorým nadčasovým rysom českej národnej histórie rozprávanej s ironickým a zhovievavým humorom. (RTVS)
(viac)Recenzie (560)
Tak tohle se pánům Smoljakovi a Svěrákovi opravdu podařilo. Troufám si tvrdit, že jde o jednu z nejlepších českých/československých komedií. A pro fanouška DJC a vůbec osobnosti Járy Cimrmana naprostá povinnost vidět. Dovoluju si použít slova paní Kaplanové, která podle mě nejlepé vystihují nejen celý film, ale i samotného Cimrmana: "Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních 100 let byl český velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat." ()
Zábavná a hlavně inteligentní osmdesátiminutovka z historie českých lůhů habsburských z geniálních hlav pánů S+S. Dávám čtyři kousky, protože po většinu stopáže jsem se přeci jen za břicho nepopadal. To nastalo pouze částech s Petrem Čepkem, ten mi dal setsakramentsky zabrat. Je to klasika, doporučuju. 89% ()
Tohle přiblížení největší obskurní osobnosti českých dějin na jednu stranu vděčně variuje historii v různých vtipných sekvencích, jejichž obecnou pointou je selhání protagonisty z důvodu kombinace velkých ambic, smůly a vrtáctví, ale zároveň je prodchnuté zvláštní povědomou melancholií. Jak je Smoljakovým zvykem, film je natáčený výlučně jen ve skutečných lokacích a povětšinou v období podzimu. Sešeřelost obrazu v důsledku využívání slabého přírodního světla, cit pro ikonické obrazy ladovského venkova (všudypřítomná boží muka při cestách, rozložité aleje opadajících stromů, meze a sedlácká stavení) a všeobecná atmosféra konce jedněch dějin, kam protagonista patřil, je kombinováno s tehdy současnými pasážemi, ve kterých se o něm lidé dozvídají skrze fetišistickou výstavku věcí jeho každodenního užívání, což je i dnes celkem trefná poznámka o tom, v co se nakonec proměňuje historie a její aktéři. ()
Humor pánů Smoljaka a Svěrák je opravdu geniální a veškeré jejich aktivity okolo zneuznaného génia Járy Cimrmana by si zasloužily nějaké významné ocenění. Už jen proto, že cimrmanovský humor bavil a stále ještě baví už několikátou generaci a rozhodně se nedá říct, že by jeho popularita nějak skomírala. I tento film jasně dokazuje mimořádnou inteligenci obou zmíněných pánů a všichni fandové zmíněného humoru se jistě při sledování osudů slavného génia skvěle bavili. ()
Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák .. Vrchol naší biografické fikce. Na Divadle Járy Cimrmana nijak neulítávám, ale jeden díleček této chytré tvůrčí mozaiky miluji a tím je Zdeněk Svěrák. Jára Cimrman byl… Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (36)
- „Ta scéna s kočovným divadlem, takzvaný Vichr z hor, musela být ze scénáře vyškrtnuta. Ani už nevím, co jim na ní vadilo, ale točit se prostě nemohla," zavzpomínal Ladislav Smoljak. Když byl film dokončen a Smoljak si ho celý přehrál, tato komediální pasáž mu tam chyběla. Sebral veškerou odvahu, zašel za tehdejším ředitelem Barrandova a světe, div se, podařilo se mu nemožné. „Mé žádosti, aby se natáčení znovu otevřelo a ta scéna tam byla dotočena, se vyhovělo," prozradil. (alonsanfan)
- Do role Járy Cimrmana zvažovali tvůrci více herců. Ladislav Smoljak se ovšem rozhodl sám a Zdeněk Svěrák se o své hlavní roli dozvěděl nečekaně z rozhlasu. Po letech přiznává, že se svou rolí není úplně spokojen. (mchnk)
- Jára Cimrman (Zdeněk Svěrák) dorazil do Liptákova v roce 1914, kde se setkal s malým Konrádem Henleinem. Konrád Henlein se ale narodil v roce 1898 a v roce 1914 už mu bylo 16 let. (Pimburger)
Reklama