Nejistá sezóna

Smoljak- Svěrákovský humor nemôže sklamať, aj keď miestami to trošku strácalo na sile. Hlavne z dôvodu často opakujúcich sa príbehových prvkov v dejovej linke. Aj keď na druhú stranu to chápem, asi tak totiž nejak vyzeralo borenie sa divadelníkov totalitným bahnom. Každodenný boj o svoju existenciu. Nadpriemer. 75/100 (14.03.2020)

No tak co k tomu říct...Divadlo Járy Cimrmana zbožňuji a tento film mi umožnil nahlédnout i do zákulisí. Navíc, film nechť je důkazem, že sranda se dá dělat ze všeho a kdykoliv. Úžasná reflexe doby, shrnutá do 88minut zábavy v dosti nahořklé atmosféře. Film se možná tváří jako komedie, ale skrývá se v něm mnohem víc. * * * * (06.11.2011)

Ani hraný film, ani dokument, ani herci, ani neherci, ani tragédie, ani komedie. Čím vlastně Nejistá sezóna je? Mé zlé já mě nabádá napsat, že propagací cimrmanovského divadla, jenže jméno nejvýznamnějšího Čecha úmyslně neuslyšíme ani jedinkrát. Hlavní dějovou nit tvoří drama o nelehkém údělu českých umělců za pozdního socialismu a o jejich osobních shodách a neshodách – nejsmutnější část („tak až si pan doktor zapálí, tak budeme pokračovat“). Na ni jsou pak opatrně navěšovány ukázky z nám tak dobře známých Cimrmanových her – nejvtipnější část („není pro muže hanbou, když zde, v místě věčného mrazu, uroní kroupu“). A kromě toho všeho je Nejistá sezóna rovněž krotkou politickou satirou, jakousi neútočnou reflexí tehdejších poměrů – nejtrpčejší část („když je člověk na něco krátký, tak by si z toho alespoň měl dělat srandu, to platí o smrti i o politice“). Všechny situace údajně vycházejí z reálných zážitků jejich protagonistů, těžko říct jestli to samé platí také o hláškách, ale u Cimrmanů by mě to moc nepřekvapilo. Pro celou Nejistou sezónu jsou každopádně charakteristické dva výroky: „Zlaté prciny“ a „A je po ptákách“. 80% Zajímavé komentáře: Falcor, francis, Šandík (14.12.2006)

Tenhle film v sobě skrývá dva. Jednak bezkonkurenční ukázky z divadelních her, při kterých se člověk mlátí smíchy, a pak hořkou pravdu o smutném osudu jednoho neagitačního divadla. A i když jsou karikatury (pokud se teda o karikatury jedná) soudruhů dostatečně odporné a smutné zároveň, i když se ukazuje, že si Svěrák a spol. umí ze sebe dělat srandu i v civilu, i když je děj líčený s nadhledem (peripetie s věčně se ztrácejícím ztraceným ramínkem), stejně mě to dostatečně neoslovilo a smích přecházel plynule v zívání. (11.11.2011)

Bezpochyby to nejdramatičtější co se kdy objevilo ve tvorbě Smoljak a Svěrák. Přestože mám od těchto pánů radši komedie i toto mě nesmírně zaujalo. Jediné co nechápu je rok natočení snímku. Nečekal jsem, že v roce 1987 může vzniknout něco co se vysmívá státním úředníkům pro kulturu (cenzorům). Vždyť film líčí skutečné potíže, které s těmito lidmi tato autorská dvojice měla. Není poněkud paradoxní, že komunističtí pohlaváři kteří vyčítali Divadlu Járy Cimrmana malou politickou angažovanost a téměř za každým protirakouským heslem viděli heslo protibolševické, tenhle snímek nestopli nebo alespoň neupravili? Že by měli strach z celkové oblíbenosti Svěráka a Smoljak a proto se neodvážili do jejich scénáře zasahovat? Možná, ale proč teda to neustále útočení na jejích hry? Opravdu zvláštní. 85% (23.04.2012)