Proč?

Mladý člověk. Může i nemusí mít dobré zázemí. Může i nemusí mít možnost vlastního "podpisu", jak je ve filmu trefně řečeno. Každopádně masy melou jedince, jedinec je stržen masou. Může podlehnout jen slaboch? Jak kdy. "Proč?" není kdovíjak objevný film, přináší ale velmi živou, syrovou ukázku jedné takové laviny hnusu, kterou v člověku nakopne právě až davová rozjetost, napumpovaná alkoholem a fanouškovskou hysterií. Dokumentaristický styl sedí, šikovné prokládání scénami ze soudního přelíčení, z rodinného prostředí některých postav a jejich výpovědí u policie jsou dobrý scénáristický tah, film utíká a nenudí, neobsahuje hluchá místa. Možná jsem ambice tohohle snímku trochu podcenil, ale ve výsledku jde vážně o sugestivní podívanou, s velkou, zručně prezentovanou výpovědní hodnotou, schopnou i dnes vyvolat nepříjemné mrazení v zádech. A bohužel zůstává stále aktuální... (05.06.2008)

"My Spartu nedáme, radši ji zbouráme, radši se zbouráme, zbouráme se." Sparťan, Slávista, Viktorián ani Baníkpičovec nejsem a nikdy nebudu. Jsem jen člověk, kterého vždycky fotbal bavil a jehož domovský klub svůj jediný titul patrně nikdy nezopakuje. Nicméně legendární cesta sparťanských hooligans do Banské Bystrice se konala v době, kdy jsem měl na stadiónu vystátý důlek a tak jsem do dneška rád, že Proč? vzniklo. Ve své době to totiž bylo odvážné téma a pro mě to má atmosféru dodnes. Přesto v nejbližší době nehodlám žádnou průvodčí vyhazovat z vlaku, demolovat vlak, nutit někoho líbat vlajku ani práskat jak nepříčetnej. I když dneska by mi to s doktorem Sokolem po boku určitě prošlo a škodu by zaplatila "neschopná" průvodčí. (14.12.2017)

To není šílenství, to je Sparta! Já vím, že to patří někam jinam, ale partička přívrženců hochů v rudých dresech mě zaujala o dost víc než třístovka v rudých pláštích a jako sonda do několika pokřivených a rudě planoucích (netýká se to stranické legitimace) dušiček se mi Proč? docela líbilo. Poněkud neklidně jsem o pár let později doprovázela přítele na jeho vysněné utkání, ale naštěstí měl zrovna toho dne Bůh dobrou náladu a kromě částečného ohluchnutí a ochraptění jsem nedošla závažnější úhony. (10.10.2007)

Konečně film, který vysvětluje současný stav vagonů ČD. Každopádně tenhle vhled do socialistického buranova mnou prostě tak nějak prošuměl. Nevím, v jakém stavu byla subkultura hooligans na konci 80. let, ale když byste se dnes potkali s partou sparťanských (anebo jakýchkoliv jiných) ultras, myslím, že rozbitý vagon bude to poslední, co budete řešit. Proč? tak působí trochu úsměvným dojmem. Smyczek se snaží být syrový a nekompromisní, ale vlastně hned na samém začátku filmu se dozvíte, že se bude řešit "pouze" zdemolovaný vlak. Kdyby se podobný film točil dnes, pochybuju, že bysme se právem nedočkali nějaké té dlažební kostky v lebce. Fotbal mám opravdu rád, co nemám rád jsou naopak fanatičtí náckové v kotlích, nicméně tenhle snímek už silně postrádá na aktuálnosti a namísto filmové obžaloby vymaštěných idiotů je spíše už jen nechtěně úsměvnou výpovědí 80. let. 5/10 (19.10.2017)

Dobrá sonda mezi fotbalové bezmozky, se závanem nostalgie, která však už dnes neřekne tolik, co na konci 80. let. Škoda ale je, že už se dnes na film nemůžeme podívat s nakyslým úsměvem, pod dojmem civilizovaného fotbalového národa, který má ukázněné a slušné sportovní příznivce a tento ožehavý problém dávno vyřešil... (07.09.2011)