Erin Brockovich

Pojmy sociální drama a občanská společnost jsou - nebo mohou být - zdánlivě neslučitelné. Praxe, o které se v našich médiích příliš nepíše, skutečný život společnosti v jeho neopakovatelné a nedeformované pestrosti však prokazují - setrvale, protože nebulvárně a nevirtuálně - opak. Silný příběh a dobrý scénář se solidním režisérem a kvalitní herečkou skládají dohromady celek, v němž se ztratí i lecjaká hollywoodská banalita. Název filmu se posléze zapomíná, s ním ve vzpomínce ustupuje často i příběh ze života, ale ono zpochybňované a vysmívané mravolično přetrvává vzdor happy endu. I s vědomím právě popsaných limitů je však možné dodat, že v tomto případě nebylo Oscary mrháno, i když na druhou stranu lze diskutovat o tom, za co ho Robertsová vlastně dostala: zda za svůj nesporně kvalitní výkon na hranicích mimořádnosti, nebo za život a občanskou statečnost představitelky, jejíž úděl ztvárnila. Názory a kritiky mohou být v tomto případě rozličné, ale ve své většině se určitě shodnou v tom, že dílo není ani brakem, ani limonádou, ani nudou. Je - jistě nejen pro mne - neoddiskutovatelnou uměleckou kvalitou daleko za a nad hranicemi reálsocialistických "zeitstücků". (24.05.2008)

Moje původní myšlenka o tomto filmu nebyla vůbec dobrá. Myslela jsem si, že je to jen normální drama a Julie Roberts plýtvá úsměvem nadarmo. Ovšem to jsem velice zmýlila. Nejenže jí ten úsměv pomáhá k naprosto nepochopitelným činům, ale ani nevhodné oblečení nijak nevadí k vykonání velkých věcí. A taková velká věc se tu opravdu děje. Nesmíme opomíjet Alberta Finneyho, ten si také zaslouží můj obdiv, role si zřejmě vybírá podle toho, aby mohl předvést svoji milou a velmi sympatickou povahu. A kdo by si nepřál mít tak prořízlou pusu jako Erin Brokovich v tomto filmu? K přesvědčení lidí totiž nepomůže vůbec právní znalost, ale je potřeba odvaha a nebát se skákat do všeho po hlavě. Pokud toto umíte, potom se v životě jistě neztratíte! (22.10.2011)

Soderbergh někdy umí a někdy naopak strašně otravuje. A osobní příběh ženy v současné společnosti prostě nemohl dopadnout jinak než druhým případem. Když Julia Roberts hraje snahu, hraje odhodlání a hraje zaslouženě úspěšnou, může to dopadnout i tak, že jí to neuvěřím ani za mák. Z žádného z přítomných herců neukápne ani troška upřímné emoce a Soderbergh celou dobu kašle na diváka, který chce vidět slibované drama. Zato nenápadně pochlebuje všem kritikům společnosti (ohavně prospěchářská veřejnost vs. svoboda a rodinné hodnoty). Američané se někdy nechají zmást pouze změnou závoje. (26.06.2005)

To, co nám Steven Soderbergh předkládá, je vypointované, rychle nás přetáhne na svou stranu a stejnou vlnu. Někdo něco zvoral, moc dobře věděl, co dělá, ale zřejmě by za to nikdy nezaplatil. Nebýt impulzivní a svérázné Erin, která nosí minisukně a permanentně jí leze podprsenka. Není hloupá, jen jí to mnohokrát na několika frontách nevyšlo, nicméně při hledání další nové práce vsadí tahle matka tří dětí na svou nezlomnou přímočarost a jednou narazí na jisté dokumenty, které.. Jasné, hodně poškozených, velká příležitost, případ dekády malé právní kanceláře. Tahle autentická story sice nabízí poměrně předvídatelné povídání, nicméně Soderbergh rekonstruuje zajímavou kauzu, předkládá zajímavé postavy i investigativní čmuchání, a vše to balí do velmi sympaticko-dramatického balíku, který mě osobně bavil. Julii Roberts jsem Oscara upřímně přál, i když je třeba přiznat, že v „oscarově“ napsané postavě prakticky neměla příliš silné konkurentky (respektive jejich role „nemohly“ být konkurencí). Zato Russell Crowe se ve stejném roce v hlavní kategorii utkal se silnými kolegy v silných hereckých partech (Javier Bardem, Tom Hanks, Ed Harris, Geoffrey Rush). Tak či onak její kompaktní výkon stojí za pozornost a pomáhá téhle soudní pohádce směrem vzhůru. Anglický klasik Albert Finney samozřejmě také oba palce nahoru. 80% (12.12.2010)

Tzv. životopisný film o boji jednoduchej, ale umanutej americkej ženy v boji proti veterným mlynom nadnárodných spoločností. Téma, ktorá sa točí skôr v televízii ako pre kiná je v podaní šikovného Soderbergha podaná extrémne pútavo. Práve preto sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu, Soderberghovým majstrovstvom upútať diváka aj tuctovým námetom. Film vo mne vyvolal pocit, že sa nachádzam tam, kde práve stojí kamera. Prečo tento dojem nevyvolávajú 3D filmy? (22.05.2012)