Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(viac)

Recenzie (79)

ad-k 

všetky recenzie používateľa

Fascinace. Jak jinak nazvat to všeobecné pochopení a znalost "našeho" pražského obyvatele, autora. Co naplat, že většina Čechů má o Kafkovi vpravdě mizerné povědomí a s jeho dílem je obeznámen lecjaký pražský turista (zahraniční čtenář) lépe ("lépe" však ještě nemusí být synonymem pro "dobře"). Stejně jako je Kafka coby osobnost v tuzemsku zbytečně komercializován a násilně přivlastňován (čti: zneužíván), nejinak se k němu staví i řada českých čtenářů, kteří si nárokují (mnozí bez vědomí, že tak činí celý svět) jeho dílo a v podstatě jen přejímají vybájené, tedy značně poupravené reálie a obecně známé (neznamená však stoprocentně pravdivé) informace. Navíc: nebýt dřívějšího (i opětovného) světového zájmu o autora, Kafka by s velkou pravděpodobností zůstal u nás nejen nedoceněným, zřejmě však i pro širší společnost poměrně neznámým. Tolik k "prologu" (člověk se u čtení všelijakých komentářů spjatých právě s Kafkou podobným úvahám nevyhne). Soderbergh přistoupil ke Kafkovi po svém, z velké části však podle předpokladů. Posadil jej do domovské Prahy (ano, tam také patří), převzal skutečné, těžko doložitelné i ryze smyšlené poznatky z jeho života a spájel je s Kafkovým beletristickým / fragmentárním odkazem. Částečně se tedy držel onoho kafkovského "Já jsem literatura" a podpořil tím teorie o značně autobiografických prvcích v Kafkově díle. Nebyl by to ovšem kreativní režisér, kdyby nepřidal mnohé další a nezakusil sestavit svou vlastní osobitou koláž. Výsledkem je v podstatě naprostý opak např. Hanekeho a jeho předlohy se striktně držící adaptace Zámku (ačkoli jsem si vědom faktu, že tento snímek nemá za cíl uchopit / interpretovat jeden jediný celek či konkrétní dílo), chvílemi až fantazijní počin, který má jediný, avšak zcela zásadní nedostatek: s Kafkou je spojen jen okrajově. Chválit se dá atmosféra některých pasáží, filmovost díla, méně (nebo vůbec) už celistvost a celkové vyznění (do prázdna). Jako čirá fikce přijatelné, líbivé, přesto trochu zbytečné...│60% ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Cokoli erudovaného nechám kafkologům, já četl jen Proměnu a něco vím o Zámku a Procesu, ale v rámci Kafkovy tvorby jsem rozhodně laik. Tudíž nemůžu dostatečně určit, jak se Soderberghovi tenhle odkaz povedl, ale z toho co vím mi přijde, že ho pojal způsobem, jakoby vzal souhrně Kafkova díla, vypíchl z nich opakující se prvky a na základě toho Franze Kafku představil v kostce, kterou je fiktivní příběh taktéž inspirovaný jeho tvorbou. Mě to přišlo jako velice zajímavý film, chytil mě už od začátku a byl jsem s každou další minutou zvědavější, k jakým závěrům dospěje, ale není to jen tak, funguje to díky expresionistickému ladění, gradaci ústřední záhady, která se spíš zamotává než vysvětluje (což sem patří), funkční lokaci temné Prahy plné zavřených krámů a bizarních postaviček typu najatých dvojčat. Nikdy se nedá říct, co přinese další minuta, fikční svět jasně dává najevo, že má svoji logiku a nemá smysl do něj cpát naše reálie, tudíž je pak na každém divákovi, jak moc bude Soderberghovu vizi akceptovat. A vše vyvrcholí ne odhalením, ale určitým vyrovnáním se sebou, se světem, s pohledem na běh věcí, prakticky se vším, co Kafku (nejspíš) trápilo. A pointa je to dost chytrá a (pro mě) nečekaně hluboká. Svým způsobem je to taková závět s jasným poselstvím, obalená záměrnými nejasnostmi, přes které se k ní musí dojít a přesně takovým způsobem, jinak by to nerezonovalo. Opravdu, tady jsem laik, takže mi možná unikají geniální odkazy nebo naopak bolestné chyby, ale zatím, teď a takhle, velká spokojenost a další důkaz, že Soderberghova raná tvorba stojí za hlubší prozkoumání. 4* ()

Reklama

sator 

všetky recenzie používateľa

Každej ho zná, nikdo ho nečetl a kdo ho četl mu nerozumí.... Sugestivní film o vnímání reality- té pokřivené, té správné, a té reálné ? - Nevím... Nedávno někdo, myslím že to byla auror Kafkovi sochy v Praze-Róna-, tvrdil že to Kafka myslel jako humornou nadsázku...kdo ví...Jeremy Irons je Kafka, to je jisté :) ()

Renton 

všetky recenzie používateľa

Scénář: Lem Dobbs .. Prvorepubliková vědecko-fantastická povídka. Pokud vám nezachutná a nepohltí vás atmosféra temné Prahy, nezbude moc prostoru k zábavě, protože prokousat se vatou k nějaké podstatě příběhu zabere spoustu času a až se vybarví, je absurdní (asi jako Kafka, přiznám se, neznám jeho dílo), ale zase ne natolik, aby se dal oslavovat. ()

campix 

všetky recenzie používateľa

Drama z kulis ponuré Prahy 20. let, které je bůhví proč spojené se jménem Franze Kafky a kde se sem tam zmíní narážka na nějaké autorovo dílo, ale jinak není hlavní postava spojena s osobou známého spisovatele, mohlo by se jednat o úplně někoho jiného a nic by se nestalo. Pravděpodobně se tvůrci snažili film prodat, alespoň přes známé jméno a ospravedlnit kulisy dobové Prahy. Černobílé a ponuré to ano, ale naprosto bez atmosféry. Měl jsem problém se během filmu neukousat nudou. Celkově těžko stravitelné a místy hodně zvláštní. Čekal jsem asi něco jiného. ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (4)

  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)
  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama