Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(viac)

Recenzie (79)

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Zde použijme metodu subtraktivní; odstraňme název filmu "Kafka" (můžeme ho nahradit třeba "Jacky Daw" - taky to nezní špatně, dokonce i víc americky). Nechme ho pracovat v úřadě, ale odejměmě mu jeho "pomocníky" a další narážky na jeho románové postavy. A odhalí se nám (možná) jedno z Arbesových romanet (třeba dosud nenapsané). Tak se budeme i při sledování filmu cítit uvolněněji a bez zbytečných křečí přijmout to, co nám Soderbergh nabízí. Pozn. 1: Atmosféra Prahy mě nepohltila (až na výjimky, Santini..., pro mě architektura skončila stavbou první gotické katedrály). Pozn. 2: Franze Kafku, který napsal "Proměnu" - bezpříkladnou novelu, kterou si mohl vzít jako příklad jen Samuel Beckett - je třeba vždy odlišovat od všech ostatních kafků a kafkáren. Pozn. 3: Hradčany alias "Zámek": do něj se Kafka dostal až za Václava Havla. (Opačný názor, že se Havel dostal na zámek/hrad až za Kafky, je ostatně také možný.) ()

sator 

všetky recenzie používateľa

Každej ho zná, nikdo ho nečetl a kdo ho četl mu nerozumí.... Sugestivní film o vnímání reality- té pokřivené, té správné, a té reálné ? - Nevím... Nedávno někdo, myslím že to byla auror Kafkovi sochy v Praze-Róna-, tvrdil že to Kafka myslel jako humornou nadsázku...kdo ví...Jeremy Irons je Kafka, to je jisté :) ()

Reklama

Ollie235 

všetky recenzie používateľa

Abych řekl pravdu, čekal jsem něco jiného. Kombinace Kafkova života s jeho příběhy měla rozhodně velký potenciál, ale zpracování se příliš nevyvedlo. Především mi chyběla ponurá, až zoufalá kafkovská atmosféra, která by se do prostředí černobílé Prahy tak zatraceně hodila. Soderbergh si tímto tedy u mě kladné body nezískal. Škoda. ()

Renton 

všetky recenzie používateľa

Scénář: Lem Dobbs .. Prvorepubliková vědecko-fantastická povídka. Pokud vám nezachutná a nepohltí vás atmosféra temné Prahy, nezbude moc prostoru k zábavě, protože prokousat se vatou k nějaké podstatě příběhu zabere spoustu času a až se vybarví, je absurdní (asi jako Kafka, přiznám se, neznám jeho dílo), ale zase ne natolik, aby se dal oslavovat. ()

LEGACY 

všetky recenzie používateľa

"No, I can't deny, despite our differences - I remain your son. And so only that these late, perhaps insignificant, realizations might reassure us both and make our living and our dying easier. " Veliká pocta Praze, menší pocta Kafkovi, velká pocta fantazii, obludnosti techniky, nevypočitatelnosti lidí a vnitřního jekotu. Kafka jako člověk a spisovatel byl podle mého odhadu na míle vzdálen této filmové verzi. Dramatizace a americký přesah, jenž film vychyluje od pravého jména Kafky je z mé strany spíše nežádoucí, každopádně si musí každý nalít čistého vína, podívat se kdo je režisér a jaký je jeho záměr a až následně se rozhodnout zdali chce dotyčný film vidět. Za mě černobíle opojení, které se více než o Kafku zajímá o to, jak z jeho mýtů vytlačit co nejvíce a dostat každého z nás do psychiatrické léčebny. ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (4)

  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)
  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama