Storytelling

Solondz je rozhodně zajímavým tvůrcem. Zahazuje příkrasy z klasických amerických komedií o outsiderech a snaží se jít mnohem hloub a hlavně jinudy, přičemž všechny ty ohrané motivy typu "jsem mladý a tak prozkoumávám svojí sexualitu" nebo "rodiče mě vůbec nechápou" neservíruje prošpikované prvoplánovanými vtípky nebo naopak učebnicově postavenými vypjatými situacemi (ok, až na vyjímky), ale tak nějak by the way, aby jeho nahlížení na problémy mladých nevypadalo násilně. Vyprávěné příběhy se mu daří netradičně orámovat, má šťastnou ruku na herce a vůbec musím říct, že mě začínají dost zajímat jeho ostatní filmy... Ale třeba jsem jenom naivní a Storytelling je neskutečně trapné, nudné a zbytečné :) (28.08.2008)

"You a pervert?" "No. Actually, I'm a documentary filmmaker." Vystavať poviedkový film iba z dvoch poviedok - jednej "fiction" a druhej "non-fiction" - síce môže znieť ako niečo, čo ani nemá zmysel realizovať, ale režisér Todd Solondz vo filme z roku 2001 dokazuje, že to v praxi môže fungovať. A to dokonca aj pri dĺžkovom nepomere dvoch príbehov. Zaujímavejšie (a dôležitejšie) je pri Solondzovom filme pozrieť sa na to, čo chce vlastne tento predovšetkým dramatický počin povedať. Dva na prvý pohľad odlišné príbehy spája rovnaký objekt záujmu - bežný Američan strednej (vyššej) triedy, ktorý sa pre to či ono cíti stratený na predmestí meniaceho sa sveta. Vnútornú prázdnotu väčšiny protagonistov sa Solondzovi darí zachytiť prostredníctvom horkých momentov a použitím ľahkého, ale fungujúceho čierneho humoru. Vďaka tomu má divák zo snímky pocit, že cieli presne tam, kam cieliť chce, ale nepreniká do hĺbky natoľko, aby sa z nej stala sociálna dráma, ktorá sa berie možno až príliš vážne. Film síce pri bližšom pohľade nerozpovedá až tak veľa, ale dostatočne na to, aby v ňom divák našiel pointu. Storytelling je remeselná nezávislá tvorba o nejasnom životnom smerovaní jednotlivcov. Príbehovo obstojné, dramaticky dobré, humorne surové a herecky (až na výnimky) kvalitné. Aj keď miestami Solondzovo dielo pripomína varenie z vody, v konečnom dôsledku ide o vodu, ktorá vyniká svojskou chuťou. Je však možné, že nebude pochuti každému. (11.03.2024)

Předchozí dva Solondzovy filmy se mi líbily hodně, takže tohle mě trochu zklamalo. Storytelling se skládá z dvojice samostatnejch povídek. První povídka mě vůbec nebavila. Jedinej důvod, proč těch cca 25 minut rovnou nepřeskočit, je Selma Blair, který to tady fakt strašně slušelo. Druhá povídka je takovej satirickej pohled na typickou americkou rodinku z vyšších vrstev. Najde se tam občas nějaká nudnější chvilka, ale jinak jsem se docela pobavil. Třeba při scéně u večeře. Navíc v tom hraje můj oblíbenec John Goodman. Kdybych hodnotil jenom druhou povídku, váhal bych mezi 3 a 4 hvězdama. Když do celkovýho hodnocení započítám i tu první, tak 4 hvězdy prostě dát nemůžu. (15.01.2014)

Když člověk o tom filmu pořádně zapřemýšlí, najde v něm spoustu velkých a hlubokých myšlenek. Natočeno je to dost zvláštním způsobem. Mně tento styl nesedí, proto nejsem z díla nijak nadšen, ale cítím z něho sílu a touhu informovat, či donutit diváka k zamyšlení. S. Blair ještě není ta nádherná ženská, kterou dnes známe, i když ve tváři se vůbec nemění... Film pro mě průměrný. (11.12.2012)

Hmm, jsem na rozpacích, tenhle film je opravdu divný. První povídka trochu vypovídá o tom, že lidé často nejsou schopni uvěřit realitě, že ji dobrovolně zapřou, i když si tou realitou jsou (často na vlastní kůži) jistí. Druhá povídka je takovou svébytnou sondou do života obyčejné Americké rodiny. Stejně jako z Americké krásy (aniž bych to chtěl nějak srovnávat, ono to ani srovnat nejde, i když to konečné vyznění asi u obou filmů dopadá stejně) se mi z toho prostě chtělo zvracet. V tomhle případě bych se možná ani nijak nedivil, že se tam střílí ve školách. Otec, pro nějž je vysoká škola alfou a omegou (vynikající srovnání, že předvysokoškolskopřijímačkový stres amerických náctiletých je horší než byl stres jugoslávských dětí zažívajících válku a bombardování), matka fungující a chovající se jako naprogramovaný robot, mladší bratr, jehož jedinou starostí je jeho pověst na škole, mladší bratr, který si myslí, že se jejich služebná Consuela v podstatě fláká, protože posluhovat buržoazním maloměšťákům není žádná pravá práce (a když jí šel v noci probudit aby uklidila džus, který rozlil, v ten moment jsem ho chtěl prostě zabít), no a Scooby, klasickej free puboš, kterej tak trochu neví co chce ale ví co nechce. Jak už jsem psal, film je místy dost divný, místy provokativní (a to i prvoplánovitě), místy pravdivý, místy polemický.... Netroufám si objektivně posuzovat, původně jsem to chtěl nechat bez hodnocení, ale nakonec dám průměr s větším příklonem k plus než k mínus. (19.03.2009)