Múmia

Ztelesneni akcni hollywoodske komedie, ktera vas vylozene pobavi. Evey je spravne roztomila, Rick je drsny a zamilovany, a pritom si netukate na celo, jaka je to ptakovina. Jako mala jsem akorat nenavidela scenu s letadlem, co se potapi do pohybliveho pisku (ha, cirou nahodou se tam vzal!). Ted uz chapu, ze ten kyc je tam schvalne ;) (13.01.2007)

Mumie v žádných žánrových vodách neplave. Navazuje na staré hollywoodské horory a oproti nim nabízí sebereflexi a to, co těm předchozím chybělo: humor. A toho je tam skutečně hodně a také v okamžicích, kdy by to nikdo nečekal (ZAMĚSTNEJ HO!) Je to spektákl a to pořádný, nicméně mě Stephen Sommers překvapil několika docela zdařilými režijními nápady. Já narozdíl od jiných si v tomhle dílku vždycky najdu něco, co mě potěší znovu. No a nesmíme zapomenout na Rachel Weisz, která je jak to turecký kafčo, když si ho jednou za rok dám ;-) Sladká. A to hooodně. (17.05.2003)

Parádní dobrodružný propletenec mnoha vedlejších postav, charizmatického záporáka, příznačně odvážného hlavního hrdiny a krásné a nemotorné dívky v nesnázích. Tuhle srdeční záležitost bych mohl sledovat od rána do večera, hudba Jerryho Goldsmithe a Sommersova nadšená režie pomohly stvořit nezapomenutelnou jízdu. (21.04.2007)

Když vyblednou ty přeplácané digitální triky, film už mnoho nenabízí. Ano, Sommers umí navodit dojem, že jeho filmy jsou epické. Jeho dílko je naplněno krásnými výhledy na písečné bouře, egyptská města v rozkvětu, nebo v jakési poutavé nádheře jejich zřícenin (celé ty kulisy rozpadajícího se egyptského sídla musely být strašně drahé), poutavé jsou i kobky plné pokladů. Ale ten film jinak strašně stárne, na rozdíl od jeho předchůdců, protože převážná část jeho kouzla stojí na digitálních atrakcích, a ty už, tváří v tvář dnešním technologiím, nikoho neohromí. Mumie v raném stadiu je vysloveně digitálně odporná (ale ne v tom dobrém strašidelném významu slova), a jeho představitel Arnold Vosloo přehrává jako prase, až se stává komiksovou karikaturou sama na sebe. Jediné, co bez újmy do dnešních dnů přetrvá, je hudba Jerryho Goldsmitha, je nádherná, i po opakovaném poslechu. A pak je celkem fajn, že se film nebere příliš vážně a je místy překvapivě vtipný. Třeba když se uražené hlavy kostlivců odpalují jak při baseballu, nebo když Rachel Weisz zboří celou knihovnu v dominovém efektu. Tuhle scénu si vždycky vybavím jako první, když si na Sommersovu Mumii vzpomenu. (27.09.2021)

Dvacátá léta byla zlatou érou nejrůznějších dobrodruhů a Egypt k jejich cestám přímo vybízel. Ve variaci na Indiana Jonese se dočkáme lidožravých brouků, party zombíků, faraonů a jedné velké lásky, která nerezaví. Ač je jeden z milenců mumifikovaný zaživa. Režisér a scénárista Stephen Sommers chce bavit a to je tím hlavním. Očividně měl nějaký filmařský záchvat, protože při vzpomínce na jeho mdlou Chobotnici nebo Van Helsinga je tohle divoká jízda plná cynické legrace a výtečně natočené akce. Spojil drsňáka ve službách cizinecké legie, toho času čekajícího na šibenici, roztržitou (a velmi půvabnou) odbornici na starý Egypt a jejího bratra, který se štítí jakékoliv námahy. A řadu slušných vedlejších postav. Ač v uzavřených katakombách lehce ztrácíme dech a pár scén se mohlo prostříhat, a dočkáme se i pár umělých popostrčení, pořád je to velká porce šťavnaté akce a digitálně lahůdkových triků. (11.06.2016)